Ministerstvo rozdělovalo dotace, přestože neznalo potřeby hasičů a záchranářů, říká zpráva NKÚ

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) podle výsledků kontroly dříve nastavilo podporu pro zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof, aniž znalo potřeby hasičů, policie a záchranářů. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zjišťoval, jak MMR, a ministerstvo vnitra a devět vybraných příjemců podpory nakládalo v letech 2018 až 2022 s penězi Evropské unie a státního rozpočtu určenými na řešení katastrof. Se závěry úřadu ministerstvo nesouhlasí.

Na řešení katastrof jednotlivé úřady čerpaly v letech 2015 až 2022 z programu IROP (Integrovaného regionálního operačního programu) celkem 5,1 miliardy korun. 

Ze tří výzev zaměřených na integrovaný záchranný systém financovaly techniku, modernizaci vzdělávacích a výcvikových středisek a stavební úpravy stanic pro posílení jejich odolnosti v podmínkách mimořádné události. Podpořeno bylo celkem 293 projektů především Hasičského záchranného sboru. 

Nedostačující prostory

Ministerstvo pro místní rozvoj, v jehož čele mezi lety 2018 až 2022 stáli Klára Dostálová (za ANO) a současný ministr Ivan Bartoš (Piráti), podle NKÚ například stanovilo cíl modernizovat 86 objektů na základě dokumentů, které neobsahovaly veškeré potřeby složek integrovaného záchranného systému (IZS).

Jako příklad kontroloři uvádějí objekty jednotek sborů dobrovolných hasičů určených k posílení jejich odolnosti. Podle kontrolorů tak způsob rozdělení a následné čerpání dotace nemůže naplnit jeden z cílů podpory, a to cíl dosáhnout u základních složek IZS „plné připravenosti v exponovaných územích“. 

Ministerský úřad ale oponuje s tím, že s jednotlivými složkami IZS při přípravě programu velmi úzce spolupracoval a jejich zástupci měli možnost podílet se na podobě jednotlivých výzev. „Řídící orgán IROP pro tento účel vytvořil pracovní skupinu, v rámci které zástupci IZS ministerstvo průběžně informovali o svých potřebách. MMR po celou dobu přípravy a realizace programu z těchto potřeb vycházelo,“ reagoval resort. 

Vnitro nevymezilo včas aktuální potřeby, míní NKÚ

Dále kontroloři odhalili, že ministerstvo vnitra, které v kontrolovaných letech vedli Jan Hamáček (ČSSD) a do současnosti Vít Rakušan (STAN), nevymezilo včas aktuální potřeby policie. „Po aktualizaci potřeb a předložení žádostí o podporu už byly alokované peněžní prostředky na pořízení techniky vyčerpány dalšími složkami IZS,“ uvedl NKÚ. 

Podle resortu vnitra nebylo nastavení pravidel, stejně jako samotné výzvy o čerpání prostředků pro policii, připraveno včas a zcela správně. „Zásadní však je, že prostředky dotačního titulu nezůstaly nevyčerpané a stihl je využít další bezpečnostní sbor,“ sdělil mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška. Požadavky policie budou podle něj moci být uspokojeny v příštím programovém období. 

Z přehledu projektů a množství čerpaných peněz na zajištění techniky pro IZS vyplývá, že zatímco hasičský záchranný sbor čerpal na 171 projektů za 1,658 miliardy korun, policie nečerpala nic. Zdravotnická záchranná služba uskutečnila dva projekty v celkové hodnotě 101 milionů korun.

Kontroloři také upozornili, že ministerstvo pro místní rozvoj nastavilo sledování cílů a dopadů podpory tak, že nevyhodnotí skutečný přínos vynaložených peněz. 

Příjemci podpory podle NKÚ čerpali peníze vesměs účelně, hospodárně, efektivně a v souladu s právními předpisy. „Podpořené aktivity u vybraných příjemců obecně přispívaly k dosažení vyšší ochrany života, zdraví osob, majetku a hospodářských aktivit ve vazbě na nová rizika a změny klimatu,“ uzavřel NKÚ. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali volbu nového šéfa sněmovny

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o volbě předsedy Poslanecké sněmovny, sundání ukrajinské vlajky z budovy dolní komory nebo zastoupení mladé generace v politice. Pořad se věnoval také plánu odměn pro šéfa automobilky Tesla Elona Muska či sporům o název stanice Olbrachtova připravované linky pražského metra D. Diskuse se účastnili jazykovědec Karel Oliva, někdejší politik Jiří Dolejš, spisovatelka Markéta Lukášková, novinář Dalibor Balšínek a komentátor Petros Michopulos. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Demografové upozorňují na další citelný propad porodnosti

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.
před 3 hhodinami

Žen v armádě přibývá

Do armády vstupuje stále víc žen. Momentálně tvoří už patnáct procent vojska. Podíl tak převyšuje průměr zemí NATO. V nejvyšších armádních pozicích ale stále dominují muži. V české armádě je nyní přes čtyři tisíce vojákyň. Od roku 2023 zhruba o čtyři sta víc. Momentálně nejvyšší hodnost v armádě, kterou zastávají ženy, je plukovnice. Generálskou hodnost měly v historii jen dvě ženy – první byla v roce 2017 Lenka Šmerdová.
před 4 hhodinami

Nové léky zmírňují záchvaty i u těžkých forem epilepsie

Nadějí pro pacienty s epilepsií jsou dva nové léky. Zmírnit záchvaty pomáhají i u takzvaného LGS syndromu, což je jedna z nejvážnějších forem nemoci. Časté epileptické záchvaty mohou vést k mentální retardaci i poruchám chování. Specialisté teď hledají rodiny, které o nových možnostech terapie ještě nevědí. Podle lékařů existují desítky typů epilepsií od závažných forem až po lehké, důležitá je proto správná léčba.
před 4 hhodinami

Při akčních nákupech by zákazníci měli dbát na kontrolu slevy

Ačkoliv černý pátek připadá až na konec listopadu, někteří obchodníci už akce zahájili. Slevy se zpravidla pohybují v řádu desítek procent, zákazníci by však při nákupech měli být pozorní. Důležitá je kontrola výpočtu slev. Roli hraje takzvaná referenční cena, z níž výše slevy vychází. Proto musí být uvedena na cenovce. „Měla by odrážet nejnižší cenu za posledních třicet dní před uvedením slevové akce,“ vysvětluje právník dTestu Jan Šůra.
před 14 hhodinami

Windfall tax skončí. Většinu zaplatil ČEZ, banky odvedly minimum

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.
před 15 hhodinami

Hřib a Gregor se v Duelu ČT24 přeli o dopravě či politické kultuře

Podle nově zvoleného poslance za Motoristy Matěje Gregora jsou dopravní kolony často způsobené necitlivými zásahy politiků, „kteří nějakým způsobem nestrategicky naplánují nejrůznější odstávky“. Podle předsedy Pirátů a náměstka pražského primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba vychází některé problémy v dopravě z pražského historického centra, které omezuje kapacitu silnic. Vyzývá proto k častějšímu využívání městské hromadné dopravy, do které se podle něj velmi investuje. V Duelu ČT24 moderovaném Janou Peroutkovou spolu diskutovali třeba také o elektromobilitě nebo tuzemské politické kultuře.
před 15 hhodinami

Vondráček slíbil zrušení „pendrekového zákona“. Rakušan je proti

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček hodlá spolu s dalšími stranami vznikající vládní koalice zrušit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Takový záměr kritizoval ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN), podle kterého je taková norma potřeba. V Otázkách Václava Moravce debatovali třeba o obsazení vedení sněmovny kromě zmíněných hostů také Jan Bartošek z KDU-ČSL či poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).
před 19 hhodinami
Načítání...