Integrovaný záchranný systém

Rok a půl funguje inteligentní dopravní systém v Hradci Králové. Podle radnice umožňuje dynamické řízení dopravy a plynulejší provoz. Inteligentní systém dává přednost vozidlům Integrovaného záchranného systému, která jsou vybavená preferenčním modulem. Ten mají také vozy MHD. Jejich přednost ale není absolutní, odvíjí se od aktuálního zpoždění. Systém získal tento měsíc mimořádné ocenění v soutěži Stavba roku dopravní a technické infrastruktury 2024. Porota ocenila unikátní a komplexní řešení.

Integrovaný záchranný systém (IZS) pravidelně nacvičuje různé krizové situace, včetně leteckých katastrof. A protože se v Praze nachází i vojenské letiště ve Kbelích, musí být IZS připraven na těsnou spolupráci s Armádou České republiky. A právě havárie letounu CASA byl scénář cvičení Letecká nehoda 2024, které se odehrálo začátkem listopadu. Zúčastnilo se ho přes sto vojáků, hasičů, policistů a záchranářů.

Díky moderní lokalizační technologii je pomoc lidem v nouzi snadnější. Zatímco dřív se záchranáři museli spolehnout na orientační schopnosti volajících, teď je s pomocí technologie dokážou najít během několika vteřin. Před pár dny například pomohla ženám, které se při houbaření ztratily v lese.

Tma, vyčerpání, náročné povětrnostní podmínky, ale i hrůza zachraňovaných civilistů, či dokonce jejich neochota nechat se přesunout do bezpečí. S tím vším se během ničivých povodní v Česku museli potýkat policisté, vojáci a záchranáři, kteří s helikoptérami létali pomáhat do jinak nedostupných lokalit především na Moravě. I přes všechny těžkosti se všechny složky integrovaného záchranného systému shodují, že jejich spolupráce fungovala na jedničku.

Lví podíl na zvládnutí letošních povodní mají složky integrovaného záchranného systému. Mnozí jejich příslušníci se během boje se živlem a při záchraně lidí dostávali sami do rizikových situací. To zažil i vedoucí pořádkové jednotky Městské policie Brno Petr Čermák. V neděli v podvečer se s kolegou vrhl do rozvodněné řeky Svitavy, aby zachránil život muži, pod kterým se utrhl břeh a do vody spadl.

Dopravu do Frýdlantského výběžku na Liberecku komplikují opravy silnic i kompletní výluka na železnici. Z Liberce vedou na Frýdlantsko tři trasy, jenže dvě jsou momentálně v rekonstrukci. Průjezdná tak je jenom silnice I/14, i ta ale byla v průběhu letních prázdnin opakovaně zavřená kvůli nehodám.

Sanitky zdravotnické záchranné služby zřejmě budou ve všech částech republiky vypadat stejně. Počítá s tím novela vyhlášky, která sjednotí i vybavení interiéru. Přes deset let jsou vozy označené šachovnicí, ale ta by se mohla u nových aut změnit. Podle záchranářů to pomůže k větší bezpečnosti pacientů, ale i posádek.

Železniční nehoda v Pardubicích, při které ve středu pozdě večer zemřeli čtyři lidé, ukázala, že je nejvyšší čas zavést v Česku evropský zabezpečovací systém ETCS. V Interview ČT24 to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Termín 1. ledna 2025 je podle něj závazný a musí se stihnout, na některých tratích by podle něj mohl systém fungovat už na podzim. Ministr také vyzdvihl práci složek Integrovaného záchranného systému při nehodě vlaků, řekl, že je to jedna z věcí, na kterou může být Česko hrdé.

Na místě středeční srážky expresního a nákladního vlaku v Pardubicích zasahovaly desítky policistů, hasičů a záchranářů. Vagon, který byl postižen nejvíc, byl lůžkový, sdělili hasiči ČT24. Zemřeli čtyři lidé, zraněných bylo 27.

Železniční přejezdy v Česku mají být bezpečnější. Řidičům, kteří na kolejích mezi závorami uváznou, mají pomoci nové reflexní štítky, na kterých je uvedena tísňová linka i číslo daného přejezdu. Momentálně štítky instaluje Správa železnic. Jen loni zemřelo na přejezdech 35 lidí, letos jich ke konci května bylo už jedenáct.

Provoz na dálnici D1 po středečních tragických nehodách u Brna a u Velké Bíteše na Žďársku se ve čtvrtek v noci obnovil. U Velké Bíteše se auta ve směru na Brno mohla natrvalo rozjet po téměř devíti hodinách ještě před půlnocí, u Brna se dálnice ve směru na Prahu otevřela po zhruba sedmi hodinách před druhou hodinou v noci.

Opavu trápí problémy s chytrými semafory. Ukázalo se, že technologie za téměř 35 milionů korun funguje nepřesně, někdy se svévolně zapíná a vypíná, případně hlásí neexistující problémy. Nový systém měl v dopravě upřednostnit MHD nebo složky Intergrovaného záchranného systému, podle vedení města je však nyní situace ještě horší, než byla před spuštěním projektu.

Hradec Králové se snaží vyladit dopravní systém radarů a kamer, který si nechal postavit za 331 milionů korun. V provozu je od května. Zatím se ale vedení města i dodavatel zabývají některými stížnostmi na fungování semaforů i kamer, které dohlížejí na řidiče. Například zatím není zajištěno, aby záchranáři dostali na semaforech přednost, někteří řidiči zase začali dostávat pokuty za rychlou jízdu, které si vůbec nebyli vědomi.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) podle výsledků kontroly dříve nastavilo podporu pro zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof, aniž znalo potřeby hasičů, policie a záchranářů. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zjišťoval, jak MMR, a ministerstvo vnitra a devět vybraných příjemců podpory nakládalo v letech 2018 až 2022 s penězi Evropské unie a státního rozpočtu určenými na řešení katastrof. Se závěry úřadu ministerstvo nesouhlasí.

Přednostní průjezd královéhradeckými křižovatkami budou mít vedle vozidel MHD i vybraná auta hasičů a záchranné služby. Složky integrovaného záchranného systému se na tom dohodly s radnicí. Nový systém řízení dopravy město stál přes tři sta milionů korun.

Dobrovolní hasiči, kteří zasahovali u požáru v Národním parku České Švýcarsko, sepisují škody na vlastním majetku. Náhradu by alespoň částečně mohl zaplatit stát. Některé jednotky navíc nechaly na místě i vybavení jako třeba hadice. A to jim teď komplikuje práci.

Někteří podnikatelé, které negativně ovlivnily výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, stále nedostali odškodnění. Například majiteli 117 hektarů lesa, který měl několik let zákaz vstupu do oblasti, zlínské hejtmanství žádost o odškodnění zamítlo. Odůvodnilo to tím, že škoda na ušlém zisku nevznikla v souvislosti s pracemi složek Integrovaného záchranného systému (IZS).

Kabinet odsouhlasil, že minimální mzda v příštím roce vzroste o tisíc korun měsíčně na 16 200 korun. Zároveň schválil návrh ministerstva zdravotnictví, aby se od 22. listopadu neuznávaly na hromadných akcích nad tisíc osob antigenní testy na koronavirus, a s ohledem na krach Bohemia Energy opětovně poslal do Poslanecké sněmovny zákon o hromadných žalobách.

Velmi platnou součástí integrovaného záchranného systému v Plzeňském kraji jsou nově piloti dronů. Jejich služeb využívají hasiči při požárech i policisté při hromadných dopravních nehodách. Piloti mají i výjezdové vozidlo s modrými majáky, pro jejich drony platí výjimky pro lety nad zástavbou nebo v noci. Úřady v případě mimořádných zásahů piloti informují až zpětně.

Antigenní testování veřejnosti, s nímž počítá ministerstvo zdravotnictví, může způsobit problémy Protiepidemickému systému (PES), pokud nedojde k jeho úpravě. Index totiž nepočítá s rozsáhlým užitím méně spolehlivých testů. Už na kraji prosince by mělo dojít k testování učitelů, znovu pak na začátku ledna. Do širšího testování zájemců z řad veřejnosti se podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) musí výrazně zapojit kraje.

Složky Integrovaného záchranného systému (IZS) končí zásah ve Vrběticích na Zlínsku, kde před šesti lety vybuchly dva sklady s municí. Areál bývalých muničních skladů se pak vrátí do běžného právního stavu. Žádný z členů zasahujících složek při čištění areálu od rozmetané munice a zbraní nezemřel ani neutrpěl vážné zranění.

Ministerstvo zdravotnictví chystá plošné testování obyvatel na koronavirus. Resort už jednal se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a v pondělí odpoledne se kvůli tomu sejde ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) s praktickými lékaři. Šéf resortu chce zajistit testovací sady pro 10 milionů lidí, jejich cena by se tak mohla vyšplhat až na 3,5 miliardy korun. Plošně by se mohlo začít testovat už za dva týdny.

V případě, že se v některém kraji zhorší situace s koronavirem, měla by podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) být reakce obdobná jako například při živelních katastrofách. Chtěl by, aby rozhodnutí nevydávala samostatně krajská hygienická stanice, nýbrž kolektivně krajský krizový štáb s účastí regionálních politiků či zástupců integrovaného záchranného systému. Varoval však, že situace z Moravskoslezského kraje s omezeným počtem účastníků akcí se může opakovat a pořadatelé rozhodně nemohou počítat s tím, že by se povolený počet zvýšil nad tisíc. Lubomír Zaorálek byl hostem Interview ČT24.

Na linkách tísňového volání 150, 155 a 158 i na univerzální evropské tísňové lince 112 nově funguje zpřesněná lokalizace volání, která pomůže přesně určit místo volajícího. Integrovaný záchranný systém si od zavedení této služby slibuje výrazné zkrácení doby, která uplyne mezi voláním a poskytnutím pomoci. Nový systém v úterý představili zástupci ministerstva vnitra, hasičů, policie a záchranářů.