Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
„Helhest stavíme jako terénního robota, který dokáže samostatně prozkoumávat prostředí a operovat tam, kam se lidé jen obtížně dostanou. Na nedávných akcích jsme úspěšně předvedli autonomní plánování trasy – náš robot si sám vybírá cestu terénem. Nyní jsme připraveni nasadit Helhesta do reálných misí. Chceme pomáhat zachraňovat lidské životy tím, že vyšleme roboty do nebezpečných zón namísto lidí,“ vysvětluje Bedřich Himmel.
Naznačuje možné využití robota například při průzkumu bojiště nebo záchranářům v sutinách po katastrofách. „Už jednáme s Armádou ČR i zástupci integrovaného záchranného systému o tom, jak by Helhest mohl sloužit v rámci obrany a pátracích a záchranných operací,“ dodává vědec.
V dánském folklóru je helhest třínohý kůň spojený s bohyní smrti Hel. Helhest je spojován se smrtí a nemocemi a v lidových pověstech se uvádí, že byl spatřen na různých místech Dánska. Podle některých hypotéz na něm bohyně smrti, jejíž jméno souvisí s anglickým pojmenováním pekla (Hell), i jezdila, podobně jako vládce severských bohů Ódin si osedlal osminohého oře Sleipniho.
Stroj vzniká ve spin-offu ČVUT, ve kterém má menší část podílu univerzita a větší podíl tři robotici, kteří stroj vymysleli a sestrojili. V současné době už mají k dispozici funkční prototyp. „Hlavní devízou Helhesta je, že se skládá ze tří kol a z drobného senzorického vybavení, které je elektromagneticky pasivní, je levné,“ popisuje další z jeho tvůrců Karel Zimmerman. Stroj podle něj umí jezdit rychlostí až dvacet kilometrů v hodině a unese až sto kilo nákladu. Na vývoji robota pracují vědci z ČVUT už několik let.
Částečně autonomní stroj
Výhodou robota je, že zvládne přejet i těžký terén. Problém tak nemá s vysokou trávou, ale ani s menšími překážkami. A umí být v provozu dokonce i vzhůru nohama. Zatím se ovládá na dálku, což je podle Himmela velmi snadné, ale v budoucnu by měl zvládat také plně autonomní režim, v němž by měl jezdit úplně sám. „Ovládání je velmi jednoduché a jestli jste někdy hrál počítačové hry, tak to zvládnete,“ usmívá se inženýr.
Konkurence je v tomto oboru v současné době vysoká. Firmy vidí robotiku a vývoj mechanických pomocníků jako šanci, jak zvýšit výkon nebo usnadnit život lidem – a také jak posílit výkon ozbrojených složek.
Autoři Helhesta tedy doufají, že jejich robotovi se podaří mezi konkurencí uspět a Helhest bude nejméně tak slavný, jako je pro Seveřany jeho jmenovec.
