Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

2 minuty
Události: Autonomní robot v terénu
Zdroj: ČT24

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.

„Helhest stavíme jako terénního robota, který dokáže samostatně prozkoumávat prostředí a operovat tam, kam se lidé jen obtížně dostanou. Na nedávných akcích jsme úspěšně předvedli autonomní plánování trasy – náš robot si sám vybírá cestu terénem. Nyní jsme připraveni nasadit Helhesta do reálných misí. Chceme pomáhat zachraňovat lidské životy tím, že vyšleme roboty do nebezpečných zón namísto lidí,“ vysvětluje Bedřich Himmel.

Naznačuje možné využití robota například při průzkumu bojiště nebo záchranářům v sutinách po katastrofách. „Už jednáme s Armádou ČR i zástupci integrovaného záchranného systému o tom, jak by Helhest mohl sloužit v rámci obrany a pátracích a záchranných operací,“ dodává vědec.

V dánském folklóru je helhest třínohý kůň spojený s bohyní smrti Hel. Helhest je spojován se smrtí a nemocemi a v lidových pověstech se uvádí, že byl spatřen na různých místech Dánska. Podle některých hypotéz na něm bohyně smrti, jejíž jméno souvisí s anglickým pojmenováním pekla (Hell), i jezdila, podobně jako vládce severských bohů Ódin si osedlal osminohého oře Sleipniho.

Stroj vzniká ve spin-offu ČVUT, ve kterém má menší část podílu univerzita a větší podíl tři robotici, kteří stroj vymysleli a sestrojili. V současné době už mají k dispozici funkční prototyp. „Hlavní devízou Helhesta je, že se skládá ze tří kol a z drobného senzorického vybavení, které je elektromagneticky pasivní, je levné,“ popisuje další z jeho tvůrců Karel Zimmerman. Stroj podle něj umí jezdit rychlostí až dvacet kilometrů v hodině a unese až sto kilo nákladu. Na vývoji robota pracují vědci z ČVUT už několik let.

Částečně autonomní stroj

Výhodou robota je, že zvládne přejet i těžký terén. Problém tak nemá s vysokou trávou, ale ani s menšími překážkami. A umí být v provozu dokonce i vzhůru nohama. Zatím se ovládá na dálku, což je podle Himmela velmi snadné, ale v budoucnu by měl zvládat také plně autonomní režim, v němž by měl jezdit úplně sám. „Ovládání je velmi jednoduché a jestli jste někdy hrál počítačové hry, tak to zvládnete,“ usmívá se inženýr.

Konkurence je v tomto oboru v současné době vysoká. Firmy vidí robotiku a vývoj mechanických pomocníků jako šanci, jak zvýšit výkon nebo usnadnit život lidem – a také jak posílit výkon ozbrojených složek.

Autoři Helhesta tedy doufají, že jejich robotovi se podaří mezi konkurencí uspět a Helhest bude nejméně tak slavný, jako je pro Seveřany jeho jmenovec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Olomoučtí vědci testují geneticky upravený ječmen. Jsou první v EU

Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci polní pokus s geneticky upraveným ječmenem, který vyvinuli pomocí „genetických nůžek“ CRISPR. Aby to mohli udělat, potřebovali zvláštní povolení z ministerstva životního prostředí.
před 8 mminutami

Slovenská akademie detailně prozkoumala vakcíny proti covidu. Nenašla problém

Slovenská akademie věd (SAV) oznámila, že přezkoumala očkovací látky proti onemocnění covid-19. Na základě této analýzy odmítla tvrzení zmocněnce slovenské vlády Petera Kotlára, že mRNA vakcíny obsahují zvýšené množství DNA a že představují riziko. Vakcíny organizace prozkoumala z podnětu vlády premiéra Roberta Fica.
před 21 hhodinami

Kaspickému moři klesá hladina. Rusko viní klima, Ázerbájdžán i Moskvu

Hladina Kaspického moře rychle klesá. Dopady na tak důležitá odvětví, jako je lodní doprava nebo přeprava ropy, jsou dle ázerbajdžánských představitelů čím dál horší. Ohrožuje to ale také mnoho tamních druhů zvířat, včetně tuleňů.
před 22 hhodinami

Archeologové vyzdvihli artefakty z města pohlceného mořem

Egyptští potápěči u pobřeží města Alexandrie vylovili pozůstatky z dva tisíce let staré obydlené oblasti. Naleziště obsahuje zbytky domů, hrobů, vodních nádrží i někdejšího nábřeží. Některé předměty musejí zůstat pod hladinou.
před 23 hhodinami

Salvadorská přehrada bojuje s tisíci tunami vodního plevele

Přemnožení invazivního vodního salátu na největší salvadorské přehradě ohrožuje klíčový zdroj energie v zemi. Tato plovoucí rostlina, jejíž růst urychluje znečištění, dusí původní vegetaci a ucpává vodní cesty. Místní úřady a obyvatelé pracují na odstraňování tisíců tun této rostliny. Nádrž ve městě Suchitoto je zároveň domovem pro mnoho stěhovavých ptáků a vodních živočichů, kteří jsou tak v ohrožení.
21. 8. 2025

Na trpasličí planetě Ceres mohly být podmínky pro život

Když vědci hledají život ve Sluneční soustavě, zaměřují se hlavně na Mars, případně na měsíce Jupitera nebo Saturnu. Teď ale popsali další těleso, které by mohlo hostit život – a není to ani klasická planeta, ani měsíc.
21. 8. 2025

Ozon má na klima větší vliv, než se zdálo

Svět by se mohl oteplovat ještě víc, než předpokládají velké předpovědi, jaké zveřejňují meteorologické organizace nebo Mezinárodní klimatický panel IPCC. Podle nového výzkumu totiž bude mít ozon zřejmě větší vliv, než se předpokládalo. Sice chrání Zemi před škodlivým slunečním zářením, ale také zadržuje teplo, protože je skleníkovým plynem.
21. 8. 2025

AI má moc proměnit armádu nejvíc od Napoleona

Štáby moderních armád v podstatě fungují velmi podobně jako v době před dvěma sty lety. Změnit by to mohli AI agenti, umělé inteligence schopné částečné autonomie.
21. 8. 2025
Načítání...