Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

2 minuty
Události: Autonomní robot v terénu
Zdroj: ČT24

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.

„Helhest stavíme jako terénního robota, který dokáže samostatně prozkoumávat prostředí a operovat tam, kam se lidé jen obtížně dostanou. Na nedávných akcích jsme úspěšně předvedli autonomní plánování trasy – náš robot si sám vybírá cestu terénem. Nyní jsme připraveni nasadit Helhesta do reálných misí. Chceme pomáhat zachraňovat lidské životy tím, že vyšleme roboty do nebezpečných zón namísto lidí,“ vysvětluje Bedřich Himmel.

Naznačuje možné využití robota například při průzkumu bojiště nebo záchranářům v sutinách po katastrofách. „Už jednáme s Armádou ČR i zástupci integrovaného záchranného systému o tom, jak by Helhest mohl sloužit v rámci obrany a pátracích a záchranných operací,“ dodává vědec.

V dánském folklóru je helhest třínohý kůň spojený s bohyní smrti Hel. Helhest je spojován se smrtí a nemocemi a v lidových pověstech se uvádí, že byl spatřen na různých místech Dánska. Podle některých hypotéz na něm bohyně smrti, jejíž jméno souvisí s anglickým pojmenováním pekla (Hell), i jezdila, podobně jako vládce severských bohů Ódin si osedlal osminohého oře Sleipniho.

Stroj vzniká ve spin-offu ČVUT, ve kterém má menší část podílu univerzita a větší podíl tři robotici, kteří stroj vymysleli a sestrojili. V současné době už mají k dispozici funkční prototyp. „Hlavní devízou Helhesta je, že se skládá ze tří kol a z drobného senzorického vybavení, které je elektromagneticky pasivní, je levné,“ popisuje další z jeho tvůrců Karel Zimmerman. Stroj podle něj umí jezdit rychlostí až dvacet kilometrů v hodině a unese až sto kilo nákladu. Na vývoji robota pracují vědci z ČVUT už několik let.

Částečně autonomní stroj

Výhodou robota je, že zvládne přejet i těžký terén. Problém tak nemá s vysokou trávou, ale ani s menšími překážkami. A umí být v provozu dokonce i vzhůru nohama. Zatím se ovládá na dálku, což je podle Himmela velmi snadné, ale v budoucnu by měl zvládat také plně autonomní režim, v němž by měl jezdit úplně sám. „Ovládání je velmi jednoduché a jestli jste někdy hrál počítačové hry, tak to zvládnete,“ usmívá se inženýr.

Konkurence je v tomto oboru v současné době vysoká. Firmy vidí robotiku a vývoj mechanických pomocníků jako šanci, jak zvýšit výkon nebo usnadnit život lidem – a také jak posílit výkon ozbrojených složek.

Autoři Helhesta tedy doufají, že jejich robotovi se podaří mezi konkurencí uspět a Helhest bude nejméně tak slavný, jako je pro Seveřany jeho jmenovec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Diskuze o tom, kam svrhnout první atomovou bombu, trvaly měsíce

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.
před 13 hhodinami

Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.
před 14 hhodinami

Itálie krotí západonilskou horečku. Zdomácněla a počítat s ní musí i Česko

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.
před 16 hhodinami

Toxické řasy u Austrálie ničí podmořský život a ohrožují i lidi

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.
před 17 hhodinami

Archeologové našli v Anglii obří boty z dob Římské říše

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.
před 20 hhodinami

„Dosud nepoznaná“ teplota Středozemního moře může ovlivnit i Česko

Středozemní moře dosahuje mimořádných teplot. Na většině míst přesáhla voda 25 stupňů Celsia, u Baleár překonává současný stav dlouhodobý průměr o pět až šest stupňů. Přináší to řadu problémů – od častějších bouří a povodní až po poškození mořských ekosystémů.
22. 7. 2025

Vyrobí elektřiny jako devatenáct Temelínů. Čína vybuduje megapřehradu v Tibetu

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.
22. 7. 2025

Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.
22. 7. 2025
Načítání...