Český robotický dravec s AI ochrání před drony důležité stavby

2 minuty
ČVUT představila nový typ loveckého dronu
Zdroj: ČT24

Letiště, elektrárny, věznice, ale třeba i ochrana důležitých osob. Tam všude může už v blízké budoucnosti najít své místo robotický „lovec“ Eagle.one. Svou kořist lapá pomocí sítě, kterou má ukrytou „v podbřišku“. Podobných strojů sice v současné době existuje už víc, tento produkt české vědy se od nich ale liší tím, že dokáže chytat i rychle letící cíle. A to dokonce i takové, jež se pohybují po obtížně předpověditelných trasách.

„Náš robot dosahuje rychlosti až 100 kilometrů za hodinu a během letu se dostává na samotné hranice současné robotiky,“ popsal robotického lovce Martin Saska z Fakulta elektrotechnické ČVUT v Praze. „Museli jsme významně vylepšit jeho senzorické vnímání prostoru pomocí lidaru a kamer a také zapracovat na jeho schopnosti akcelerace. Výsledkem je velmi silný stroj, kterému neuniknou ani agilní drony schopné velmi rychle měnit trajektorii letu,“ doplnil vedoucí Skupiny multirobotických systémů.

Lov s umělou inteligencí

Právě možnost odchytu rychle letících cílů je silnou stránkou tohoto robota. K tomu, aby dokázal vystihnout pohyb narušitele ve vzduchu, využili výzkumníci z FEL ČVUT metod umělé inteligence. Díky ní je schopen pracovat zcela samostatně a bez jakéhokoliv zásahu člověka naplánovat optimální trajektorii k odchycení nepřátelského dronu.

Vědci lovce trénovali pomocí metody strojového učení, tedy té stejné, za jakou byla tento týden udělena Nobelova cena za fyziku.

„Využíváme při tom metod, které vyhodnocují data na základě simulace tisíců hodin reálného letu. Nejprve jsme analyzovali současné nejpokročilejší metody pro zachycení nekooperujících dronů. Všechny klíčové aspekty jsme následně zahrnuli do našeho plánování, které jsme dále optimalizovali tak, aby umožnilo co nejrychlejší odchyt na stovkách různých typů narušitelů,“ vysvětluje Saska, jak probíhal výcvik umělé inteligence.

Tato AI umí cíl nejen lapit do sítě, ale také ho sama rozpozná a dokonce umí i vyhodnotit jeho nebezpečnost.

Ani to ale ještě není všechno. Výzkumníci totiž už stroj vylepšují. Pracují teď na tom, aby lovci lovili jako smečka: tedy na koordinaci několika strojů, které by vzájemně spolupracovaly.

Robotický dravec v akci

Robot Eagle má osm vrtulí, hmotnost 15 kilogramů a v pohotovostním režimu vydrží pracovat 365 dní v roce. Většinu času tráví ve svém „hnízdě“ - chráněném mobilním hangáru, který mu zajišťuje vhodné podmínky – od teploty až po dobíjení baterií.

Vědci ho testovali s pomocí Vězeňské služby České republiky, což umožnilo výrazně ho vylepšit. „Předchozí verze umožňovala pouze jeden pokus (o odchyt cíle, pozn. red.), nově jich má neomezený počet,“ vyjmenovává inovace u nejnovější verze docent Saska. Dron může lovit nepřátelské robotické špiony o maximální hmotnosti 5 kilogramů. V případě pomalu letících dronů je to ale dokonce až 20 kilogramů. Ve vzduchu přitom lovec vydrží bez nabití až 40 minut.

Podstatnou výhodou systému Eagle.One je, že zneškodnění nepřátelského dronu probíhá nejbezpečnějším možným způsobem. V případě, že nese výbušniny nebo jiné nebezpečné látky, mohlo by při sestřelení palnou zbraní či elektromagnetickým dělem dojít ke katastrofě. Eagle.One s odchyceným dronem v síti opatrně přistane na bezpečném místě, které dopředu určí pyrotechnici.

„Cílová skupina pro využití Eagle.One je poměrně široká, protože míst, kde drony nejsou žádoucí, je celá řada. Nejčastěji se ale setkáváme se zájmem ze strany letišť, u kterých přítomnost neautorizovaného dronu způsobuje zásadní ohrožení pro letový provoz,“ dodali autoři.

Zájem podle nich projevují také věznice a hraniční přechody, kde jsou drony často používány pro pašování zakázaných látek, předmětů a zbraní. A také provozovatele kritické infrastruktury a továren, ve kterých i malý dron nesoucí trhavinu může způsobit obrovské škody. Samostatnou kapitolou jsou pak obranné složky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 9 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 11 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 14 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 16 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...