Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.

Nový výzkum popsal, že dvě nejdůležitější kolonie afrických tučňáků na ostrovech Dassen a Roben přišly v letech 2004 až 2012 asi o 95 procent zvířat. Celkem zemřelo asi šedesát tisíc jedinců. Podle vědců za to nemůže jeden jev, ale kombinace vícero: kromě nadměrného rybolovu tomu napomohla také klimatická změna, která ovlivnila poměry v oceánu.

Úbytek na dvou hlavních lokalitách bohužel podle vědců není jen lokální. Vypadá to, že nelétaví ptáci v Africe ubývají téměř všude. Tento dojem potvrzují i data – podle práce, která vyšla v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology, se populace afrických tučňáků zmenšila za posledních třicet let o téměř osmdesát procent.

Tučňáci brýloví, jichž se tento úbytek týká, zahynuli podle biologů zřejmě při pravidelném přepeřování. Každoročně shazují své staré, pohybem ve slané vodě opotřebované peří, aby ho nahradili novým, jež vydrží všechny nástrahy prostředí, v němž se pohybují. Toto období trvá 21 dní, kdy se ptáci nemohou pochopitelně potápět, a tedy ani lovit.

Na tuto dobu musí být připravení, vykrmení – podobně jako evropští savci, kteří se ukládají k zimnímu spánku. Když ale tukové zásoby nemají, roste pravděpodobnost úhynu. Podle vědců tučňáci zřejmě umírali hlavně v moři, když se tam zoufale pokoušeli – i nedostatečně propeření – ulovit nějakou potravu.

Souvislost více než náhodná

Když vědci hledali možné příčiny, našli je velmi snadno. Za dobu, co tučňáci ubývali, podobně rychle klesala i populace sardinek. Což jsou rybky, které tvoří hlavní potravu těchto ptáků. A jejich hejna se zmenšila v této oblasti asi na čtvrtinu původního stavu.

Hlavní příčinou úbytku sardinek jsou změny teploty a slanosti u západního pobřeží Afriky. Rozmnožování těchto ryb je pak méně úspěšné. To samotné by ale nestačilo k tomu, aby to způsobilo nedostatek pro tučňáky. Problém je, že i s úbytkem ryb neklesá rybolov a pro tučňáky už nic nezbude.

Podle studie roku 2024 zbývalo z kdysi statisícových kolonií pouhých deset tisíc párů.

Řešení má v rukou člověk

Autoři navrhují i několik způsobů, které by mohly populaci tučňáků nejen zachovat, ale snad i zvýšit. Tím hlavním je nastavit pravidla rybolovu kolem Jižní Afriky tak, aby se stal udržitelnějším. Některé z kroků už začaly – například kolem největších zbývajících kolonií tučňáků začal nedávno platit zákaz lovu sardinek těmi nejničivějšími způsoby.

Dobrovolníci také staví pro ptáky umělá hnízda, starají se o mláďata, která by nepřežila, a odstrašují predátory, kteří by mohli populaci dále snižovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 10 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
včera v 17:19

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
včera v 11:57

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
včera v 11:16

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
včera v 11:02

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...