Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.

Nový výzkum popsal, že dvě nejdůležitější kolonie afrických tučňáků na ostrovech Dassen a Roben přišly v letech 2004 až 2012 asi o 95 procent zvířat. Celkem zemřelo asi šedesát tisíc jedinců. Podle vědců za to nemůže jeden jev, ale kombinace vícero: kromě nadměrného rybolovu tomu napomohla také klimatická změna, která ovlivnila poměry v oceánu.

Úbytek na dvou hlavních lokalitách bohužel podle vědců není jen lokální. Vypadá to, že nelétaví ptáci v Africe ubývají téměř všude. Tento dojem potvrzují i data – podle práce, která vyšla v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology, se populace afrických tučňáků zmenšila za posledních třicet let o téměř osmdesát procent.

Tučňáci brýloví, jichž se tento úbytek týká, zahynuli podle biologů zřejmě při pravidelném přepeřování. Každoročně shazují své staré, pohybem ve slané vodě opotřebované peří, aby ho nahradili novým, jež vydrží všechny nástrahy prostředí, v němž se pohybují. Toto období trvá 21 dní, kdy se ptáci nemohou pochopitelně potápět, a tedy ani lovit.

Na tuto dobu musí být připravení, vykrmení – podobně jako evropští savci, kteří se ukládají k zimnímu spánku. Když ale tukové zásoby nemají, roste pravděpodobnost úhynu. Podle vědců tučňáci zřejmě umírali hlavně v moři, když se tam zoufale pokoušeli – i nedostatečně propeření – ulovit nějakou potravu.

Souvislost více než náhodná

Když vědci hledali možné příčiny, našli je velmi snadno. Za dobu, co tučňáci ubývali, podobně rychle klesala i populace sardinek. Což jsou rybky, které tvoří hlavní potravu těchto ptáků. A jejich hejna se zmenšila v této oblasti asi na čtvrtinu původního stavu.

Hlavní příčinou úbytku sardinek jsou změny teploty a slanosti u západního pobřeží Afriky. Rozmnožování těchto ryb je pak méně úspěšné. To samotné by ale nestačilo k tomu, aby to způsobilo nedostatek pro tučňáky. Problém je, že i s úbytkem ryb neklesá rybolov a pro tučňáky už nic nezbude.

Podle studie roku 2024 zbývalo z kdysi statisícových kolonií pouhých deset tisíc párů.

Řešení má v rukou člověk

Autoři navrhují i několik způsobů, které by mohly populaci tučňáků nejen zachovat, ale snad i zvýšit. Tím hlavním je nastavit pravidla rybolovu kolem Jižní Afriky tak, aby se stal udržitelnějším. Některé z kroků už začaly – například kolem největších zbývajících kolonií tučňáků začal nedávno platit zákaz lovu sardinek těmi nejničivějšími způsoby.

Dobrovolníci také staví pro ptáky umělá hnízda, starají se o mláďata, která by nepřežila, a odstrašují predátory, kteří by mohli populaci dále snižovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...