Když američtí přírodovědci studovali, jak žijí ve vermontských lesích losi, narazili na videopastech na něco pozoruhodného – na můry, které se těmto sudokopytníkům pohybují kolem očí.
Lachryfágie. To je pojem, který se v našich končinách nepoužívá, protože se u nás nevyskytuje – sání slz je totiž typické pro tropické motýly a můry. Podle nového výzkumu se ale objevuje – byť zřejmě jenom výjimečně – také na severní polokouli.
Přírodovědci z Univerzity ve Vermontu narazili při studiu fotopastí na pozoruhodný příběh. Přírodovědec Laurence Clarfeld analyzoval fotografie, které nasnímaly automatické kamery ve vermontském pralese Green Mountain. Los, který se před objektivem promenoval, vypadal, jako by měl pod očima ještě jedny další. Jenže to nebyly oči.
Minerálka z losích očí
Když biolog studoval snímky blíže, zjistil, že se „druhé oči“ pohybují – vlastně to vůbec nejsou oči, nýbrž můry. Ani on, ani nikdo jiný nic podobného nikdy neviděl, až doposud. Protože když už vědci věděli, po čem pátrat, našli další případ v materiálech kamer. A také tento se odehrál v hlubokých vermontských lesích.
Biologové předpokládají, že chování můr je motivované tím stejným jako v tropech. Hmyz totiž dokáže ze slaných slz získávat minerály, k nimž by měl jinak problém se dostat. Věří také, že kdyby po tomto chování pátrali ještě víc, tak by našli důkazů více – to, že ho zatím zdokumentovali tak málo, znamená hlavně to, že ho až doposud nehledali.
