Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Nahrávám video

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.

Tuzemští ornitologové s napětím sledují návrat čápů bílých do Česka, a to především těch, kteří zimují ve Španělsku. Právě tam totiž na přelomu roku zaznamenali velká ohniska ptačí chřipky, která zahubila stovky ptáků.

Klimatická změna se jasně podepisuje i na návratu čápů z teplých krajin do střední Evropy. Dříve k nám přilétali až v polovině března, v posledních letech se vrací ale až o měsíc dříve. Jejich přílet naznačuje, že se blíží jarní počasí, datum odletu volí právě podle teplot.

Čápi reagují na změny

Oteplování změnilo nejen jejich kalendář, ale také jejich zimoviště. Dříve museli létat až do Afriky, teď jim bohatě stačí zůstat na stále teplejším Pyrenejském poloostrově. Našli tam také dostatek potravy. Ovšem na rozdíl od rozšířených představ tam neloví žáby v rybníčcích, ale odpadky na španělských skládkách. „Dříve létávali přes Gibraltar až do Afriky, ale pak objevili kouzlo španělských a portugalských skládek a zjistili, že tam zimu mohou strávit bez problémů,“ potvrzuje Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické.

Grafika španělských ornitologů ukazuje případy čápů, kteří zahynuli v prosinci a lednu na ptačí chřipku. Červeně jsou označená jednotlivá úmrtí, žlutě hromadné s desítkami až stovkami úmrtí
Zdroj: SEO

Španělští čápi zase kvůli mírným zimám migrovat úplně přestávají, a tak se na místních skládkách jejich počet ještě víc navýšil. Právě velká koncentrace čápů na městských skládkách je jednou z příčin toho, že se mezi nimi v prosinci rozšířila ptačí chřipka.

„Pokud máme někde velké množství ptáků, ve velkých koncentracích, tak pravděpodobnost, že si ji předají, když se mezi nimi objeví jeden nemocný, je mnohem větší,“ vysvětluje Dobruská.

Dopad na Česko je zatím neznámý

Největší úhyny místní úřady hlásily z oblasti okolí Madridu: v místních mokřadech posbírali lesní strážci stovky těl uhynulých ptáků, která pak museli hromadně likvidovat. Právě toto rychlé šíření smrtící nemoci vyvolává obavy, aby nakažení čápi nepřilétli až do Česka.

Letos už lidé v tuzemsku pozorovali čápi přibližně na třiceti hnízdech. To, jestli se ptačí chřipka dotkla i zdejší populace čápů, zjistí ornitologové v dalších dnech. Ornitologům mohou pomoci i lidé, a to tím, že pokud ve svém okolí hnízdící čápi uvidí, tak jejich polohu zadají do aplikace České společnosti ornitologické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 mminutami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 2 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 18 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 20 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 22 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...