Adriana Mandíková

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.

Lidé berou stále víc léků. Důvodem je stárnutí populace, dřívější nástup chronických nemocí i větší dostupnost léčiv na trhu. Jejich nevhodná kombinace ale může způsobit komplikace. V průměru na každého Čecha připadají dva léky denně, na seniory až devět. U pěti a více léků se podle ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáše Boráně objevují nežádoucí interakce v desíti až patnácti procentech případů, u patnácti a více až ve čtyřiceti procentech. Pohlídat si souběh léčiv pomáhá i mobilní aplikace českých vývojářů Molecula. V její databázi jsou nahrané všechny v tuzemsku dostupné léky a při zadání medikamentů zkontroluje, zda spolu nemají škodlivou interakci.

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.

Aplikace v mobilu a hodina volného času stačí dobrovolníkům v projektu Ptačí hodinka. Patří mezi ně také Ondřej Kulhánek, který se jí účastní každý rok už od jejího počátku. Kulhánek zaznamenává spatřené ptáky do aplikace České společnosti ornitologické, v níž najde i základní rozdíly mezi jednotlivými druhy.

Často se hasiči nebo vojáci musí zorientovat v nepřehledné situaci a zachraňovat životy jen v několika sekundách, současně ale sami sebe vystavují nebezpečí. Mít lepší přehled o zasahujících jednotkách jim pomůže nový systém ČVUT. Umí třeba určit riziko kolapsu z vyčerpání nebo vzniku popálenin a ukázat polohu jednotlivých členů i s jejich zdravotním stavem. Všechny informace se pak promítají na malé obrazovce umístěné na zásahové helmě. Celý systém s rozšířenou realitou zatím zdokonalují vědci společně s armádou a záchranáři, připravený by měl být k intenzivnímu testování za rok na podzim.

Zájem o univerzity třetího věku roste. Vysoké školy po celém Česku pro seniory vypsaly přes 1600 kurzů. Přihlásit se tak mohli ke studiu jazyků, umění, práce s počítačem, a dokonce i k různým sportovním aktivitám. Jen loni se na univerzity přihlásilo přes šedesát tisíc zájemců. V posledních letech kurzy dokončily dvě třetiny seniorů.

Do Prahy přiletěla Lucy – nejslavnější kostra světa. Převoz pozůstatků pravěké ženy druhu Australopithecus afarensis byl ostře hlídaný. Jde totiž o jeden z nejvzácnějších dokladů o vývoji člověka. Lucy byla velká asi jako čtyřleté dítě, vážila přibližně třicet kilo a po světě chodila před víc než třemi miliony let. Po přesunu pozůstatků do Národního muzea bude nejdříve probíhat několikadenní aklimatizace. Poté se Česko stane první evropskou zemí, která tento archeologický klenot vystaví. Samotná výstava se veřejnosti otevře 25. srpna. Návštěvníci si ale musí zakoupit speciální vstupenky na konkrétní den a čas.

Úřad pro civilní letectví spolu s Řízením letového provozu připravuje nový systém pro létání s drony. Digitální mapa nahradí dosavadní aplikaci a uživatelům usnadní dodržování pravidel. Za jejich porušení hrozí pokuty v řádu desítek tisíc korun. Pilotů bezpilotních strojů je v Česku registrovaných přes osmdesát tisíc. Web ČT24 přináší odpovědi na základní otázky spojené s létáním s drony.

Tuzemská zkušenost s panelovými domy trvá už sedm dekád. Do toho vůbec prvního se v metropoli nastěhovali nájemníci v severní části města před přesně sedmdesáti lety. Od té doby se z nich stala jedna z nejrozšířenější forem bydlení. V panelácích žije téměř každý třetí Čech a vyrostlo v nich už několik generací. Původní plány jim přitom dávaly mnohem kratší životnost.

Tuzemští vědci vymysleli novou metodu na úpravu darovaného mléka pro nedonošené děti. To by díky ní mohlo být pro kojence bezpečnější i výživnější. A lékaři by mohli využít i větší množství. Metodu mohou nemocnice zavést do praxe prakticky ihned.

Aplikace „I walk“, na jejímž vývoji se podílel Ústav pro studium totalitních režimů, propojuje konkrétní místa s historickými událostmi a autentickými vzpomínkami přeživších holocaustu. Nyní v ní uživatelé najdou téměř dvacet procházek napříč Českem, další budou přibývat. Aplikace je zdarma a do telefonu si ji může nainstalovat kdokoliv. Pracovat s ní mohou například i učitelé při výuce v terénu.