Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Nahrávám video

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.

Letošní ročník udílení prestižních cen se nesl v duchu motta Zvídavost nás spojuje, získal záštitu prezidenta Petra Pavla, který akci zahájil.

Nadace poprvé udělila titul Neuron Rising Star, které získal student Václav Verner. Už na střední škole byl opakovaně hvězdou světových chemických olympiád, loni po maturitě nastoupil rovnou do druhého ročníku VŠCHT a má za sebou už první publikaci ve vědeckém časopisu. Na cestu za medicinální chemií mu Neuron přidal osobní prémii sto tisíc korun.

Nahrávám video

Nesmírnou vědeckou inspirací je v Česku už po několik generací astrofyzik Jiří Grygar, který za to získal Cenu za rozvíjení lásky k vědě, která se díky mecenášům pojí s finanční odměnou ve výši pět set tisíc korun. „Nemůžu tomu uvěřit,“ reagoval devětaosmdesátiletý vědec na zprávu, že tuto cenu dostane.

Cenu Neuron 2025, která se uděluje za mimořádný přínos vědě, získala v tomto ročníku profesorka medicíny Eva Kubala Havrdová. Díky jejímu výzkumu i cílevědomé práci se zlepšily a zlepšují životy desítek tisíc pacientů s roztroušenou sklerózou. Cena je díky soukromým mecenášům spjata s odměnou 1,5 milionu korun.

Eva Kubala Havrdová
Zdroj: Nadace Neuron

Ceny Neuron pro nadějné vědce si odneslo sedm mladých vědců a vědkyň, kteří dosahují významných světových úspěchů ve svých oborech a vedle zvídavosti je spojuje i zkušenost z elitních světových pracovišť: z MIT, University of California (Berkeley) či ETH Zürich. Laureáti získávají zásluhou mecenášů prémii ve výši pět set tisíc korun na podporu jejich další vědecké práce.

Cena Neuron za propojení vědy a byznysu byla tentokrát udělena spin-off firmě Adalid Sciences, která vyvinula a vylepšuje nanočástice, jež mohou sehrát klíčovou roli v bouřlivě se rozvíjející genové terapii.

Nadace Neuron oceňuje už přes patnáct let excelentní vědkyně a vědce v Česku a podporuje jejich práci. O laureátech Cen Neuron rozhoduje vědecká rada, jež každoročně navrhuje a udílí ocenění v sedmi oborech.

Neuron doposud vynaložil na podporu a popularizaci české vědy přes 150 milionů korun, udělil přes 130 cen a podpořil třináct vědeckých expedic za šest milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
před 23 hhodinami

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.