Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Nahrávám video

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.

Letošní ročník udílení prestižních cen se nesl v duchu motta Zvídavost nás spojuje, získal záštitu prezidenta Petra Pavla, který akci zahájil.

Nadace poprvé udělila titul Neuron Rising Star, které získal student Václav Verner. Už na střední škole byl opakovaně hvězdou světových chemických olympiád, loni po maturitě nastoupil rovnou do druhého ročníku VŠCHT a má za sebou už první publikaci ve vědeckém časopisu. Na cestu za medicinální chemií mu Neuron přidal osobní prémii sto tisíc korun.

Nahrávám video

Nesmírnou vědeckou inspirací je v Česku už po několik generací astrofyzik Jiří Grygar, který za to získal Cenu za rozvíjení lásky k vědě, která se díky mecenášům pojí s finanční odměnou ve výši pět set tisíc korun. „Nemůžu tomu uvěřit,“ reagoval devětaosmdesátiletý vědec na zprávu, že tuto cenu dostane.

Cenu Neuron 2025, která se uděluje za mimořádný přínos vědě, získala v tomto ročníku profesorka medicíny Eva Kubala Havrdová. Díky jejímu výzkumu i cílevědomé práci se zlepšily a zlepšují životy desítek tisíc pacientů s roztroušenou sklerózou. Cena je díky soukromým mecenášům spjata s odměnou 1,5 milionu korun.

Eva Kubala Havrdová
Zdroj: Nadace Neuron

Ceny Neuron pro nadějné vědce si odneslo sedm mladých vědců a vědkyň, kteří dosahují významných světových úspěchů ve svých oborech a vedle zvídavosti je spojuje i zkušenost z elitních světových pracovišť: z MIT, University of California (Berkeley) či ETH Zürich. Laureáti získávají zásluhou mecenášů prémii ve výši pět set tisíc korun na podporu jejich další vědecké práce.

Cena Neuron za propojení vědy a byznysu byla tentokrát udělena spin-off firmě Adalid Sciences, která vyvinula a vylepšuje nanočástice, jež mohou sehrát klíčovou roli v bouřlivě se rozvíjející genové terapii.

Nadace Neuron oceňuje už přes patnáct let excelentní vědkyně a vědce v Česku a podporuje jejich práci. O laureátech Cen Neuron rozhoduje vědecká rada, jež každoročně navrhuje a udílí ocenění v sedmi oborech.

Neuron doposud vynaložil na podporu a popularizaci české vědy přes 150 milionů korun, udělil přes 130 cen a podpořil třináct vědeckých expedic za šest milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.