Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Nahrávám video
Události: Vědecké ceny Neuron
Zdroj: ČT24

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.

Letošní ročník udílení prestižních cen se nesl v duchu motta Zvídavost nás spojuje, získal záštitu prezidenta Petra Pavla, který akci zahájil.

Nadace poprvé udělila titul Neuron Rising Star, které získal student Václav Verner. Už na střední škole byl opakovaně hvězdou světových chemických olympiád, loni po maturitě nastoupil rovnou do druhého ročníku VŠCHT a má za sebou už první publikaci ve vědeckém časopisu. Na cestu za medicinální chemií mu Neuron přidal osobní prémii sto tisíc korun.

Nahrávám video
Rozhovor se zlatým medailistou Václavem Vernerem
Zdroj: ČT24

Nesmírnou vědeckou inspirací je v Česku už po několik generací astrofyzik Jiří Grygar, který za to získal Cenu za rozvíjení lásky k vědě, která se díky mecenášům pojí s finanční odměnou ve výši pět set tisíc korun. „Nemůžu tomu uvěřit,“ reagoval devětaosmdesátiletý vědec na zprávu, že tuto cenu dostane.

Cenu Neuron 2025, která se uděluje za mimořádný přínos vědě, získala v tomto ročníku profesorka medicíny Eva Kubala Havrdová. Díky jejímu výzkumu i cílevědomé práci se zlepšily a zlepšují životy desítek tisíc pacientů s roztroušenou sklerózou. Cena je díky soukromým mecenášům spjata s odměnou 1,5 milionu korun.

Eva Kubala Havrdová
Zdroj: Nadace Neuron

Ceny Neuron pro nadějné vědce si odneslo sedm mladých vědců a vědkyň, kteří dosahují významných světových úspěchů ve svých oborech a vedle zvídavosti je spojuje i zkušenost z elitních světových pracovišť: z MIT, University of California (Berkeley) či ETH Zürich. Laureáti získávají zásluhou mecenášů prémii ve výši pět set tisíc korun na podporu jejich další vědecké práce.

Cena Neuron za propojení vědy a byznysu byla tentokrát udělena spin-off firmě Adalid Sciences, která vyvinula a vylepšuje nanočástice, jež mohou sehrát klíčovou roli v bouřlivě se rozvíjející genové terapii.

Nadace Neuron oceňuje už přes patnáct let excelentní vědkyně a vědce v Česku a podporuje jejich práci. O laureátech Cen Neuron rozhoduje vědecká rada, jež každoročně navrhuje a udílí ocenění v sedmi oborech.

Neuron doposud vynaložil na podporu a popularizaci české vědy přes 150 milionů korun, udělil přes 130 cen a podpořil třináct vědeckých expedic za šest milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 49 mminutami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 3 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 6 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 13 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...