Nahrávám video
Astrofyzik Jiří Grygar věří, že náboženství není s vědou v rozporu. Věřící přírodovědec je podle něj naopak možná v jisté výhodě, protože poznává Boha nejen subjektivně jako každý jiný člověk, ale také prostřednictvím předmětu svého bádání. Proč přetrvává v naší společnosti názor, že vědec nemůže být zároveň věřící? Je Česko opravdu tak ateistická země? A co je momentálně největší záhadou, kterou ještě věda nerozluštila? Jiří Grygar byl hostem pořadu Devadasátka.
Jsou dva sloupy, na kterých člověk může stát. Jeden sloup je ten materiální, to je to, co tady máme před sebou, co jsme my sami - jsme z hmoty. A pak je to ten sloup duchovní a já si myslím, že člověk se liší právě od jiné části přírody tím, že tuto složku má a to bez ohledu na to, jestli má víru v Boha, anebo nemá víru v Boha… Musím se přiznat, že vlastně čím více tu vědu poznávám, tak tím více mě to k tomu náboženskému životu přibližuje.
- astronom, astrofyzik, popularizátor vědy
- v letech byl 2008–2010 místopředsedou Učené společnosti ČR (v letech 2004–2008 předsedou), v letech 2001–2010 viceprezidentem Evropské rady skeptických organizací (ECSO)
- mezi roky 1991–1993 byl předsedou Vědecké rady Grantové agentury ČSAV/AV ČR, v letech 1992–1997 předsedou Rady České televize, v letech 1992–1998 předsedou České astronomické společnosti
- v roce 1996 získal cenu UNESCO Kalinga, v roce 2011 nejvyšší ocenění České astronomické společnosti: Cenu Františka Nušla
- je po něm pojmenovaná planetka 3336 objevená v roce 1971
