Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokoku bakteriofágy

Nahrávám video

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.

Bakteriofágy vypadají jako z jiného světa. Jsou to extrémně drobné viry neviditelné nejen okem, ale ani běžnými mikroskopy. Malé jsou ale jen jejich rozměry, jejich význam může být obrovský. Čeští vědci je teď totiž využili k léčbě infekce způsobené zlatým stafylokokem.

Stalo se to v nemocnici v Motole a na Homolce: lékaři nasadili u pacienta se zanícenou kloubní náhradou právě bakteriofágy, které bakterie cíleně ničí. Nová metoda přináší naději hlavně pro pacienty, u kterých běžná antibiotická léčba selhává.

Pražský případ

Jednou z takových pacientek je Kristýna Mothejzlíková, která trpěla odmala revmatoidní artritidou. I přes zdravotní komplikace vystudovala biologii – obor, pro který byla nadšená. Nemoc ji zastavila, až když začala pracovat v laboratoři. „Jak se mi zhoršila jemná motorika a bolely mě klouby, nebo mi spíš mizely klouby, tak jsem už měla problém s pipetováním,“ popsala pro ČT24.

Její onemocnění navíc komplikuje infekce na kloubních náhradách, která je způsobená zlatým stafylokokem. Ten je jednou z nejčastějších příčin infekcí kloubních náhrad. Bakterie na nich totiž vytvoří takzvaný biofilm neboli vrstvu, kterou antibiotika velmi těžko překonávají. A navíc na většinu antibiotik je Kristýna Mothejzlíková alergická. Díky svým znalostem biologie ale narazila na neobvyklou léčbu, která by v jejím případě mohla pomoci – výše popsané bakteriofágy.

Naděje

Podle Pavla Dřevínka z Ústavu lékařské mikrobiologie tyto viry nenapadají lidské buňky, takže ani nemohou způsobit u člověka nějakou nemoc. Tyto bakteriofágy jsou nebezpečné pouze pro bakterie zlatého stafylokoka, jež využívají k tomu, aby se v nich rozmnožily. Potom buňku zničí. Na to se spoléhají i lékaři, kteří Kristýně Mothejzlíkové provedli operaci infikovaného kolene. Toto místo je velmi špatně dostupné, takže se tam dá jen špatně nasadit klasická léčba.

V tuto chvíli výsledky vypadají nadějně. Ale jestli léčba opravdu zafungovala, budou moci lékaři zhodnotit až přibližně za půl roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.