Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Nahrávám video

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.

Bakteriofágy vypadají jako z jiného světa. Jsou to extrémně drobné viry neviditelné nejen okem, ale ani běžnými mikroskopy. Malé jsou ale jen jejich rozměry, jejich význam může být obrovský. Čeští vědci je teď totiž využili k léčbě infekce způsobené zlatým stafylokokem.

Stalo se to v nemocnici v Motole a na Homolce: lékaři nasadili u pacienta se zanícenou kloubní náhradou právě bakteriofágy, které bakterie cíleně ničí. Nová metoda přináší naději hlavně pro pacienty, u kterých běžná antibiotická léčba selhává.

Pražský případ

Jednou z takových pacientek je Kristýna Mothejzlíková, která trpěla odmala revmatoidní artritidou. I přes zdravotní komplikace vystudovala biologii – obor, pro který byla nadšená. Nemoc ji zastavila, až když začala pracovat v laboratoři. „Jak se mi zhoršila jemná motorika a bolely mě klouby, nebo mi spíš mizely klouby, tak jsem už měla problém s pipetováním,“ popsala pro ČT24.

Její onemocnění navíc komplikuje infekce na kloubních náhradách, která je způsobená zlatým stafylokokem. Ten je jednou z nejčastějších příčin infekcí kloubních náhrad. Bakterie na nich totiž vytvoří takzvaný biofilm neboli vrstvu, kterou antibiotika velmi těžko překonávají. A navíc na většinu antibiotik je Kristýna Mothejzlíková alergická. Díky svým znalostem biologie ale narazila na neobvyklou léčbu, která by v jejím případě mohla pomoci – výše popsané bakteriofágy.

Naděje

Podle Pavla Dřevínka z Ústavu lékařské mikrobiologie tyto viry nenapadají lidské buňky, takže ani nemohou způsobit u člověka nějakou nemoc. Tyto bakteriofágy jsou nebezpečné pouze pro bakterie zlatého stafylokoka, jež využívají k tomu, aby se v nich rozmnožily. Potom buňku zničí. Na to se spoléhají i lékaři, kteří Kristýně Mothejzlíkové provedli operaci infikovaného kolene. Toto místo je velmi špatně dostupné, takže se tam dá jen špatně nasadit klasická léčba.

V tuto chvíli výsledky vypadají nadějně. Ale jestli léčba opravdu zafungovala, budou moci lékaři zhodnotit až přibližně za půl roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 13 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 15 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 16 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 17 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 19 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 19 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled