První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.

Našli přitom v jejich hlavách mnoho změn, přičemž některé z nich byly zásadní a nečekané.

Že se s mužskými těly po narození jejich potomka něco děje, se ví už delší dobu. U čerstvých otců dochází ke změnám v hormonální rovnováze, kdy mají nižší hladinu testosteronu, ale naopak vyšší hladinu prolaktinu a kortizolu. Pravděpodobně je to součást procesu, který mužům brání páchat násilí vůči svým potokům a zároveň jim pomáhá ve vybudování silné emocionální vazby. Na jejím základě pak otcové své potomky chrání bez ohledu na vlastní život.

Mnohem méně se toho ale vědělo o změnách, které se odehrávají přímo v mozku. Příčinou je hlavně náročnost výzkumu. Některé menší studie naznačovaly jisté změny, ale výsledky byly nejednoznačné a také bádání probíhala na příliš malém vzorku osob. Například jedna studie využívající zobrazování mozku skenovala 16 nových otců přibližně dva až čtyři měsíce po porodu a zjistila změny v oblastech spojených s motivací.

Německý výzkum vedený Negin Daneshniovou se podíval na celý tento fenomén čerstvým pohledem. Psychologové si vzali vzorek 26 novopečených otců (z nichž 25 experiment dokončilo), všechny vyšetřili celkem šestkrát pomocí funkční magnetické rezonance: týden, tři, šest, devět, dvanáct a čtyřiadvacet týdnů po porodu. Při všech těchto příležitostech se vědcům povedlo odhalit v mozcích mužů vztah k dítěti.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Snímky jako důkaz

V prvních šesti týdnech po narození dítěte docházelo v mozcích otců-nováčků k rychlému zmenšení šedé hmoty v mnoha oblastech (okcipitální, frontální, temporální a parietální laloky, insula a hippocampus). Kolem šestého týdne tento trend začal ustávat – a kolem 12. týdne se vzorec obracel: do 24. týdne začínaly některé oblasti (zejména části frontální kůry a mozečku) opět růst.

„Naše studie odhalila významné morfologické a funkční změny v propojeních mužského mozku po porodu, přičemž prvních šest až devět týdnů po porodu vypadá jako kritické období pro otcovskou neuroplasticitu,“ uvedli autoři práce. Zjednodušeně řečeno – právě v těchto prvních týdnech dochází v mozcích otců k největšímu přepojování neuronových drah.

Mění se objem mozku, ale i povaha spojení v něm. Během prvních devíti týdnů se mozkové sítě otců přeskupují od hrubého smyslového zpracování k vyšším kognitivním a emocionálním systémům. Pod tlakem je amygdala, která je centrem emocí; čím silnější změny na ní vědci zaznamenali, tím více otcové popisovali sílu svého vztahu k potomkům. Toto období těsně po porodu je tedy je klíčovým obdobím nejen pro otcovskou neurální reorganizaci, ale také pro samotný vývoj rodičovské vazby. Stručně řečeno – změny v mozku jdou ruku v ruce s tím, jak si otcové vytvářejí hlubší pouto se svou ratolestí.

Otcové pod vlivem emocí

Autoři uznávají, že studie byla poměrně malá; což částečně kompenzuje detailnost analýzy, ale tak důležité téma by si dle nich zasloužilo rozsáhlejší vzorek. Už jen proto, že neměli k dispozici kontrolní skupinu mužů, kteří byli bezdětní.

Badatelé by si to chtěli vynahradit v dalším, navazujícím výzkumu, ve kterém by také chtěli už více popsat neurologické mechanismy, jež těmito změnami vznikají. Ty se mohou dále podílet na vztahu otců ke svým potomkům, ale také na jejich podílu na výchově, snaze neopouštět matku dětí a zřejmě i na mnoha dalších faktorech.

Už současné výsledky jsou ale pro autory nesmírně povzbudivé: uvědomění si, že mozek otce prochází fyzickými změnami, by například mohlo přispět k lepšímu poradenství pro nové rodiny. A také programy zaměřené na rodičovství, které podporují včasné vytváření vazby mezi otci a kojenci – například praxe, kdy si otcové pokládají své děti na hruď – by mohly toto období mozkové plasticity naplno využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 15 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 18 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 20 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 22 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 23 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
včera v 07:00‌‌

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.