První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.

Našli přitom v jejich hlavách mnoho změn, přičemž některé z nich byly zásadní a nečekané.

Že se s mužskými těly po narození jejich potomka něco děje, se ví už delší dobu. U čerstvých otců dochází ke změnám v hormonální rovnováze, kdy mají nižší hladinu testosteronu, ale naopak vyšší hladinu prolaktinu a kortizolu. Pravděpodobně je to součást procesu, který mužům brání páchat násilí vůči svým potokům a zároveň jim pomáhá ve vybudování silné emocionální vazby. Na jejím základě pak otcové své potomky chrání bez ohledu na vlastní život.

Mnohem méně se toho ale vědělo o změnách, které se odehrávají přímo v mozku. Příčinou je hlavně náročnost výzkumu. Některé menší studie naznačovaly jisté změny, ale výsledky byly nejednoznačné a také bádání probíhala na příliš malém vzorku osob. Například jedna studie využívající zobrazování mozku skenovala 16 nových otců přibližně dva až čtyři měsíce po porodu a zjistila změny v oblastech spojených s motivací.

Německý výzkum vedený Negin Daneshniovou se podíval na celý tento fenomén čerstvým pohledem. Psychologové si vzali vzorek 26 novopečených otců (z nichž 25 experiment dokončilo), všechny vyšetřili celkem šestkrát pomocí funkční magnetické rezonance: týden, tři, šest, devět, dvanáct a čtyřiadvacet týdnů po porodu. Při všech těchto příležitostech se vědcům povedlo odhalit v mozcích mužů vztah k dítěti.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Snímky jako důkaz

V prvních šesti týdnech po narození dítěte docházelo v mozcích otců-nováčků k rychlému zmenšení šedé hmoty v mnoha oblastech (okcipitální, frontální, temporální a parietální laloky, insula a hippocampus). Kolem šestého týdne tento trend začal ustávat – a kolem 12. týdne se vzorec obracel: do 24. týdne začínaly některé oblasti (zejména části frontální kůry a mozečku) opět růst.

„Naše studie odhalila významné morfologické a funkční změny v propojeních mužského mozku po porodu, přičemž prvních šest až devět týdnů po porodu vypadá jako kritické období pro otcovskou neuroplasticitu,“ uvedli autoři práce. Zjednodušeně řečeno – právě v těchto prvních týdnech dochází v mozcích otců k největšímu přepojování neuronových drah.

Mění se objem mozku, ale i povaha spojení v něm. Během prvních devíti týdnů se mozkové sítě otců přeskupují od hrubého smyslového zpracování k vyšším kognitivním a emocionálním systémům. Pod tlakem je amygdala, která je centrem emocí; čím silnější změny na ní vědci zaznamenali, tím více otcové popisovali sílu svého vztahu k potomkům. Toto období těsně po porodu je tedy je klíčovým obdobím nejen pro otcovskou neurální reorganizaci, ale také pro samotný vývoj rodičovské vazby. Stručně řečeno – změny v mozku jdou ruku v ruce s tím, jak si otcové vytvářejí hlubší pouto se svou ratolestí.

Otcové pod vlivem emocí

Autoři uznávají, že studie byla poměrně malá; což částečně kompenzuje detailnost analýzy, ale tak důležité téma by si dle nich zasloužilo rozsáhlejší vzorek. Už jen proto, že neměli k dispozici kontrolní skupinu mužů, kteří byli bezdětní.

Badatelé by si to chtěli vynahradit v dalším, navazujícím výzkumu, ve kterém by také chtěli už více popsat neurologické mechanismy, jež těmito změnami vznikají. Ty se mohou dále podílet na vztahu otců ke svým potomkům, ale také na jejich podílu na výchově, snaze neopouštět matku dětí a zřejmě i na mnoha dalších faktorech.

Už současné výsledky jsou ale pro autory nesmírně povzbudivé: uvědomění si, že mozek otce prochází fyzickými změnami, by například mohlo přispět k lepšímu poradenství pro nové rodiny. A také programy zaměřené na rodičovství, které podporují včasné vytváření vazby mezi otci a kojenci – například praxe, kdy si otcové pokládají své děti na hruď – by mohly toto období mozkové plasticity naplno využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 5 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 10 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 13 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.