První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.

Našli přitom v jejich hlavách mnoho změn, přičemž některé z nich byly zásadní a nečekané.

Že se s mužskými těly po narození jejich potomka něco děje, se ví už delší dobu. U čerstvých otců dochází ke změnám v hormonální rovnováze, kdy mají nižší hladinu testosteronu, ale naopak vyšší hladinu prolaktinu a kortizolu. Pravděpodobně je to součást procesu, který mužům brání páchat násilí vůči svým potokům a zároveň jim pomáhá ve vybudování silné emocionální vazby. Na jejím základě pak otcové své potomky chrání bez ohledu na vlastní život.

Mnohem méně se toho ale vědělo o změnách, které se odehrávají přímo v mozku. Příčinou je hlavně náročnost výzkumu. Některé menší studie naznačovaly jisté změny, ale výsledky byly nejednoznačné a také bádání probíhala na příliš malém vzorku osob. Například jedna studie využívající zobrazování mozku skenovala 16 nových otců přibližně dva až čtyři měsíce po porodu a zjistila změny v oblastech spojených s motivací.

Německý výzkum vedený Negin Daneshniovou se podíval na celý tento fenomén čerstvým pohledem. Psychologové si vzali vzorek 26 novopečených otců (z nichž 25 experiment dokončilo), všechny vyšetřili celkem šestkrát pomocí funkční magnetické rezonance: týden, tři, šest, devět, dvanáct a čtyřiadvacet týdnů po porodu. Při všech těchto příležitostech se vědcům povedlo odhalit v mozcích mužů vztah k dítěti.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Snímky jako důkaz

V prvních šesti týdnech po narození dítěte docházelo v mozcích otců-nováčků k rychlému zmenšení šedé hmoty v mnoha oblastech (okcipitální, frontální, temporální a parietální laloky, insula a hippocampus). Kolem šestého týdne tento trend začal ustávat – a kolem 12. týdne se vzorec obracel: do 24. týdne začínaly některé oblasti (zejména části frontální kůry a mozečku) opět růst.

„Naše studie odhalila významné morfologické a funkční změny v propojeních mužského mozku po porodu, přičemž prvních šest až devět týdnů po porodu vypadá jako kritické období pro otcovskou neuroplasticitu,“ uvedli autoři práce. Zjednodušeně řečeno – právě v těchto prvních týdnech dochází v mozcích otců k největšímu přepojování neuronových drah.

Mění se objem mozku, ale i povaha spojení v něm. Během prvních devíti týdnů se mozkové sítě otců přeskupují od hrubého smyslového zpracování k vyšším kognitivním a emocionálním systémům. Pod tlakem je amygdala, která je centrem emocí; čím silnější změny na ní vědci zaznamenali, tím více otcové popisovali sílu svého vztahu k potomkům. Toto období těsně po porodu je tedy je klíčovým obdobím nejen pro otcovskou neurální reorganizaci, ale také pro samotný vývoj rodičovské vazby. Stručně řečeno – změny v mozku jdou ruku v ruce s tím, jak si otcové vytvářejí hlubší pouto se svou ratolestí.

Otcové pod vlivem emocí

Autoři uznávají, že studie byla poměrně malá; což částečně kompenzuje detailnost analýzy, ale tak důležité téma by si dle nich zasloužilo rozsáhlejší vzorek. Už jen proto, že neměli k dispozici kontrolní skupinu mužů, kteří byli bezdětní.

Badatelé by si to chtěli vynahradit v dalším, navazujícím výzkumu, ve kterém by také chtěli už více popsat neurologické mechanismy, jež těmito změnami vznikají. Ty se mohou dále podílet na vztahu otců ke svým potomkům, ale také na jejich podílu na výchově, snaze neopouštět matku dětí a zřejmě i na mnoha dalších faktorech.

Už současné výsledky jsou ale pro autory nesmírně povzbudivé: uvědomění si, že mozek otce prochází fyzickými změnami, by například mohlo přispět k lepšímu poradenství pro nové rodiny. A také programy zaměřené na rodičovství, které podporují včasné vytváření vazby mezi otci a kojenci – například praxe, kdy si otcové pokládají své děti na hruď – by mohly toto období mozkové plasticity naplno využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 3 hhodinami

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 7 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.