Magnetická rezonance

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB) pod vedením Miloslava Poláška vytvořili sloučeniny, které jsou až milionkrát stabilnější než obdobné látky využívané současnou medicínou při léčbě nádorů nebo jako kontrastní látky pro magnetickou rezonanci. Našli totiž nový způsob, jak bezpečně vázat kovové prvky v molekulách léčiv.

Lidský mozek je nejsložitějším objektem ve známém vesmíru, v němž se dějí miliony procesů současně. Vědci z americké univerzity MIT se pokusili poznání mozku zdokonalit pozorováním toho, co se děje v hlavě, když člověk sleduje různé druhy filmů.

V medicíně je nejdůležitější vidět to, co má lékař léčit. V minulosti k tomu musely stačit dostatečně bystré oči, později přibyly mikroskopy. Moderní věda má celý zástup nejrůznějších přístrojů, jež se snaží stále zlepšovat. Jeden takový významný pokrok se teď podařil českým vědcům.

Nymburská nemocnice má nový přístroj pro magnetickou rezonanci. Je první v regionu a jeho provoz výrazně zkrátí čekací doby na vyšetření. Přístroj umístěný ve zrekonstruovaných prostorách pavilonu E začne fungovat od prosince. Včetně servisu vyšel na zhruba 38,5 milionu korun, nemocnice jej pořídila z evropského programu React-EU. Zařízení funguje pro spádovou oblast se zhruba sto tisíci lidmi.

Vyškovská nemocnice otevřela nové pracoviště magnetické rezonance, v regionu dosud chybělo. Moderní metoda umožňuje trojrozměrné zobrazení vnitřních orgánů, lékaři díky ní pacienta vyšetří rychle, přesně a bezbolestně. Pořízení rezonance včetně rozsáhlých stavebních úprav stálo zhruba 160 milionů korun, přičemž 150 milionů pokryla dotace z programu IROP. Několika miliony přispěl také Jihomoravský kraj jako zřizovatel a zbytek hradila nemocnice z vlastních zdrojů, řekl její ředitel Zdeněk Horák.

Lidé, jimž je poprvé diagnostikována psychóza, by podle psychiatrů měli vždy podstoupit skenování mozku. Mohlo by to podle nich vyloučit jiné nemoci a umožnit urychleně zahájit léčbu.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by měl být v každém městě s fakultní nemocnicí diagnostický přístroj určený hlavně k diagnostice nádorových onemocnění, který kombinuje více vyšetření za „cenu“ jednoho ozáření. Zatím jsou v Česku pouze tři, nejnovější právě zprovoznila pražská Nemocnice Na Homolce.

Vědci v nové studii otestovali, jak funguje na „nakopnutí organismu“ pití kávy vůči příjmu kofeinu jinou cestou. Ukázalo se, že kofein má jen část účinků, které způsobuje popíjení kávy – aktivuje totiž oblasti mozku, které způsobují pocit větší bdělosti, ale ne ty zodpovědné například za koncentraci na cíl.

Když se matematici dívají na zajímavé a kvalitní vzorce a rovnice, aktivuje se u nich stejná oblast mozku, která reaguje na krásu v umění nebo hudbě. Podle autorů nové studie to ukazuje, že fenomén krásy má neurobiologické kořeny. Jejich článek vyšel v časopise Frontiers in Human Neuroscience.

Vědci ještě nikdy neviděli myší mozek v takovém detailu jako teď. Týmy z amerických univerzit využily vylepšenou metodu magnetické rezonance, kterou upravovaly téměř čtyřicet let. Oproti stávajícímu zobrazení jsou snímky ostřejší v násobku 64 milionů.

Novou magnetickou rezonanci dokončila Nemocnice AGEL ve Šternberku, jejíž pacienti tak už nebudou muset na toto vyšetření jezdit do okolních zdravotnických zařízení. Stavební úpravy a investice do vybavení a přístrojových technologií si v součtu vyžádaly téměř šedesát milionů korun. Pracoviště zprovozní v dubnu, řekla místopředsedkyně představenstva AGEL Středomoravské nemocniční a ředitelka Nemocnice AGEL Šternberk Katarína Bučková. Podle ní se díky novému pracovišti zkrátí čekací doby na toto vyšetření v celém regionu.

Mozky dospívajících v USA vlivem stresu spojeného s uzávěrami během pandemie covidu-19 za období zhruba deseti měsíců předčasně zestárly o nejméně tři roky a vykazují podobné změny jako mozky mladistvých, kteří byli vystaveni chronickému stresu či nepřízni osudu, uvedl list The Washington Post s odvoláním na studii vědců ze Stanfordovy univerzity.

Nemocnice v Karlových Varech zahájila provoz zmodernizované magnetické rezonance. Výhodou přístroje je snadnější manipulace, kvalitnější zobrazení i rychlejší diagnostika a vyšetření. Jde o první přístrojové vybavení Karlovarské krajské nemocnice pořízené z dotace z programu Evropské unie. Modernizace vyšla na dvacet milionů korun.

Ministerstvo spravedlnosti se omluvilo bývalé předsedkyni představenstva Krajské nemocnice Tomáše Bati (KNTB) ve Zlíně Daně Barnášové za její nezákonné trestní stíhání. V roce 2019 ji okresní soud pravomocně zprostil obžaloby ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Barnášové hrozilo až osmileté vězení, vinu odmítala.

Zlé sny jsou podle nové švýcarské studie skvělým cvičením pro mozek, jak se v reálném životě naučit zvládat strach. Tato práce analyzuje, co se děje v mozku, když člověka pronásledují zlé sny. Pokud v nich není překročen určitý práh hrůzy, může z toho mít člověk i užitek.

Vědci z centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně sestrojili prototyp spektrometru, který by mohl výrazně urychlit vyšetření na magnetické rezonanci. Zatímco dnes trvá vyšetření zhruba půl hodiny, v budoucnu by pacient prošel dveřmi, které by ho proskenovaly, a výsledek by měl lékař v řádu sekund. Kromě nemocnic by nový přístroj mohl najít uplatnění také v materiálových vědách.

Trhy už několik měsíců bojují s nedostatkem helia, protože dodávky ze Spojených států jsou nízké a poptávka po tomto vzácném plynu se zvyšuje. Problémy už pocítily firmy zaměřené na pořádání večírků, například společnost Party City oznámila uzavření 45 obchodů, mimo jiné kvůli nedostatku helia. Helium se však nepoužívá jen v baloncích, je také důležité pro zdravotnický průmysl, zvláště pro magnetické rezonance či pro elektronický a letecký průmysl.

Nemocnice v Krnově na Bruntálsku uvedla do plného provozu magnetickou rezonanci, o níž usilovala od roku 2010. Přístroj stál dvaatřicet milionů korun, za dalších 26,5 milionu vznikl nový objekt, v němž je umístěn.

Holocaust se i po více než sedmdesáti letech projevuje ve strukturách mozku lidí, kteří jej prožili. Stres z této historické události se přenáší dokonce i na další generace. Zjistil to tým neurovědce Ivana Rektora.

Pokud se člověk dotýká sám sebe, mozek na to reaguje méně než při doteku od ostatních. Naznačila to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Podle vědců by jejich zjištění mohlo přispět k lepšímu porozumění tomu, co konkrétně se v lidském těle po obou typech těchto doteků děje.