Hrůzy holocaustu se projevují na lidském mozku i po třech generacích, ukazuje výzkum profesora Rektora

Nahrávám video
Ivan Rektor o holocaustu
Zdroj: ČT24

Holocaust se i po více než sedmdesáti letech projevuje ve strukturách mozku lidí, kteří jej prožili. Stres z této historické události se přenáší dokonce i na další generace. Zjistil to tým neurovědce Ivana Rektora.

Tým neurologa Ivana Rektora se snaží přijít na to, co s lidmi dělá extrémní stres, například takový, jaký zažívali například lidé židovského původu během druhé světové války. „Každý jednotlivec může zažít kdykoliv velmi stresující události. Může mít velmi stresující život, ale válečné stresy jsou jiné. A ještě jiný, zvlášť jiný, byl stres, který zažívali Židé v době holocaustu, protože trval mnoho let,“ popisuje Rektor.

Začínalo to vyřazením ze společnosti, zákazy, příkazy, omezováním, deportací a pokračovalo životem v koncentračních táborech, ať už pracovních nebo vyhlazovacích. Ale ani po válce podle Rektora stres nepominul – spočíval ve faktu, že většina rodin byla vyvražděna.

Z výzkumu profesora Rektora vyplývá, že prožitá traumata se projevují u dalších dvou až tří generací. „Jsme pravděpodobně první, kdo ve větším rozsahu zkoumá i třetí generaci, to znamená generaci vnuků. Celý náš výzkum je postaven na vyšetřování, na odebírání testů, snímání magnetických rezonancí mozku u přeživších a u generace jejich dětí a generace jejich vnuků ve srovnání s českou populací, která ve své rodinné historii holocaust nemá,“ popisuje.

„A samozřejmě vidíme určité rozdíly i v druhé generaci. Třetí generaci ještě nemáme úplně zpracovanou, protože tam stále nabíráme osoby do výzkumu. Ale na základě psychologických testů víme, že v druhé generaci se o něco častěji objevuje takzvaná posttraumatická stresová porucha. I když zdaleka ne tak často jako v první generaci, generaci přeživších. A pak vidíme určité změny také na takzvané funkční magnetické rezonanci,“ vysvětluje.

  • Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc. (* 5. listopadu 1948 Levoča) je český neurolog (klinický neurofyziolog), přednosta 1. neurologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ve Fakultní nemocnici u svaté Anny. Zabývá se mimo jiné tím, jak mozek vnímá hudbu.
  • V letech 2006–2011 byl prorektorem Masarykovy univerzity pro rozvoj, od roku 2007 působí ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) jako vedoucí výzkumné skupiny Molekulární a funkční neurozobrazování. V říjnu 2010 se stal členem (korespondentem) Americké neurologické asociace jako první český vědec.

Při výzkumu zatím vyšetřili 49 osob, přímých přeživších holocaustu, ale ne u všech mohli provést magnetickou rezonanci mozku. „K našemu překvapení jsme zjistili velký strukturální rozdíl ve struktuře mozku. Obecně se dá říct, že i 73 let po válce se mozky přeživších holocaust po stránce strukturální liší od kontrolních osob. Především ve strukturách, které souvisí většinou s emocemi nebo s pamětí,“ říká profesor Rektor.

„Když jsme pak rozdělili tuto skupinu přeživších na mladší a starší, na děti a mladé dospělé, tak jsme zjistili, že změny v mozku jsou mnohem výraznější u té starší skupiny – tedy u lidí, kterým bylo v roce 1945 nad 12 let,“ dodává.

Neschopnost sdělit nepopsatelné

Zažité tvrzení říká, že aby si člověk ulevil, musí o prožitých traumatech mluvit, s někým je sdílet. Často se také říká, že lidé, kteří holocaust přežili, o tomto nepopsatelném zážitku mluví jen málo a neradi. Výzkum profesora Rektora to potvrzuje.

„Je to časté. Do našeho výzkumu se hlásí lidé z druhé a třetí generace, kteří se teprve v dospělosti dověděli, že někdo z jejich předků zahynul v koncentračním táboře. Spolupracuje s námi kolegyně, která se v dospělosti dozvěděla, že její matka byla v Osvětimi jako Židovka, a nikoliv z politických důvodů, jak si do té doby myslela. Takových příkladů je poměrně hodně a je to velmi individuální,“ uvádí.

Podle Rektora ale mnohdy nastupuje i zapomínání, jakési ochranné potlačování paměti. „Lidi se prostě snaží vymazat z paměti nejenom holocaust, ale vlastně i svoje mládí, dětství. Tohle je skutečně poměrně časté. A jsou jiní lidé, kteří o tom mluví, chtějí mluvit, chtějí svědčit, chtějí, aby třeba ve školách se o tom vědělo, aby se na holocaust nezapomínalo. Je to individuální,“ vysvětluje Rektor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 11 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 11 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 12 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 15 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 16 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
včera v 17:26

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
včera v 12:51

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
včera v 11:07
Načítání...