Nacistická okupace Československa připravila o majetek sto dvacet tisíc českých Židů a mnohé z nich i o život. Vědci z CEITECu Masarykovy univerzity teď zjišťují, jak se stres z holocaustu může přenášet i na potomky. Jakým způsobem například ovlivňuje onemocnění mozku.
Vědci by chtěli mít k dispozici celkem dva tisíce dobrovolníků, které by mohli oslovovat opakovaně. Databázi vytváří Laboratoř funkčního a multimodálního zobrazování, ve které vědci za pomoci magnetické rezonance a dalších přístrojů hledají například velmi časné projevy Parkinsonovy či Alzheimerovy choroby.
„Potřebujeme zdravé dobrovolníky různých věkových skupin, které porovnáváme s nemocnými osobami, které zkoumáme,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Ivan Rektor. V případě holocaustu hledají vědci pro porovnání tedy i stejně staré lidi, kteří tuto tragédii nezažili.
Odborníci potřebují znát, jestli má účastník výzkumu nějakou diagnózu, ale není třeba ji blíže upřesnit. Věkové omezení pro dobrovolníky není. „Potřebujeme pestrou nabídku zájemců, protože provádíme desítky studií ročně a na každou jsou potřeba lidé s různými charakteristikami,“ vysvětlil Lubomír Vojtíšek.
Každý, kdo se do databáze zapíše, bude mít také možnost zvolit si maximální možnou frekvenci, s jakou ho může laboratoř oslovovat. Kdo se nějaké studie zúčastní, může na vyžádání dostat snímek svého mozku a v některých případech také drobnou finanční odměnu.