Souvisí nemoci mozku s rodným jazykem? Neobvyklý problém řeší v Brně

Vědci zkoumají kulturní podmíněnost závažných nervových chorob. Mohlo by to zachránit desetitisíce lidských životů.

Na včasném odhalení onemocnění či přizpůsobení léčby potřebám konkrétního pacienta pracují neurologové z výzkumného institutu CEITEC v Brně. Spolu s kolegy z Maďarska a Spojených států zkoumají, jakým způsobem nemoci jako Alzheimerova či Parkinsonova choroba souvisí s rodným jazykem. Masarykova univerzita o výzkumu informovala v tiskové zprávě.

Za užití metod behaviorální neurologie a magnetické rezonance budou odborníci zjišťovat, které oblasti mozku se zapojují do čtení, psaní a řeči v jednotlivých jazycích a zda mohou mít kulturně podmíněné rozdíly vliv na klinické projevy pacientů.

Existuje spojení mezi jazykem a nemocemi?

„Pokud by se potvrdilo, že lidé se stejným postižením mozku mají v různých jazykových prostředích jiné propojení oblastí důležitých pro řeč a vyšší kognitivní funkce, pak by i léčba těchto lidí měla probíhat odlišně a odrážet jejich specifické funkční změny v mozku,“ řekla vedoucí výzkumu Irena Rektorová.

Cílem výzkumného projektu je kromě odhalení neurodegenerativních nemocí v počátečním stadiu rovněž testování léčebných terapií, mezi které patří například stimulace některých mozkových oblastí střídavým pulzním magnetickým polem.

„Jednotlivé oblasti mozku se při řešení různých úkolů propojují do neuronálních sítí. Stimulací jedné nebo více oblastí tak dokážeme posílit celé sítě a dosáhnout například zlepšení některých aspektů řeči,“ uvedla Rektorová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 1 hhodinou

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 4 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 11 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...