Souvisí nemoci mozku s rodným jazykem? Neobvyklý problém řeší v Brně

Vědci zkoumají kulturní podmíněnost závažných nervových chorob. Mohlo by to zachránit desetitisíce lidských životů.

Na včasném odhalení onemocnění či přizpůsobení léčby potřebám konkrétního pacienta pracují neurologové z výzkumného institutu CEITEC v Brně. Spolu s kolegy z Maďarska a Spojených států zkoumají, jakým způsobem nemoci jako Alzheimerova či Parkinsonova choroba souvisí s rodným jazykem. Masarykova univerzita o výzkumu informovala v tiskové zprávě.

Za užití metod behaviorální neurologie a magnetické rezonance budou odborníci zjišťovat, které oblasti mozku se zapojují do čtení, psaní a řeči v jednotlivých jazycích a zda mohou mít kulturně podmíněné rozdíly vliv na klinické projevy pacientů.

Existuje spojení mezi jazykem a nemocemi?

„Pokud by se potvrdilo, že lidé se stejným postižením mozku mají v různých jazykových prostředích jiné propojení oblastí důležitých pro řeč a vyšší kognitivní funkce, pak by i léčba těchto lidí měla probíhat odlišně a odrážet jejich specifické funkční změny v mozku,“ řekla vedoucí výzkumu Irena Rektorová.

Cílem výzkumného projektu je kromě odhalení neurodegenerativních nemocí v počátečním stadiu rovněž testování léčebných terapií, mezi které patří například stimulace některých mozkových oblastí střídavým pulzním magnetickým polem.

„Jednotlivé oblasti mozku se při řešení různých úkolů propojují do neuronálních sítí. Stimulací jedné nebo více oblastí tak dokážeme posílit celé sítě a dosáhnout například zlepšení některých aspektů řeči,“ uvedla Rektorová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
před 19 hhodinami

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
před 20 hhodinami

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.