Souvisí nemoci mozku s rodným jazykem? Neobvyklý problém řeší v Brně

Vědci zkoumají kulturní podmíněnost závažných nervových chorob. Mohlo by to zachránit desetitisíce lidských životů.

Na včasném odhalení onemocnění či přizpůsobení léčby potřebám konkrétního pacienta pracují neurologové z výzkumného institutu CEITEC v Brně. Spolu s kolegy z Maďarska a Spojených států zkoumají, jakým způsobem nemoci jako Alzheimerova či Parkinsonova choroba souvisí s rodným jazykem. Masarykova univerzita o výzkumu informovala v tiskové zprávě.

Za užití metod behaviorální neurologie a magnetické rezonance budou odborníci zjišťovat, které oblasti mozku se zapojují do čtení, psaní a řeči v jednotlivých jazycích a zda mohou mít kulturně podmíněné rozdíly vliv na klinické projevy pacientů.

Existuje spojení mezi jazykem a nemocemi?

„Pokud by se potvrdilo, že lidé se stejným postižením mozku mají v různých jazykových prostředích jiné propojení oblastí důležitých pro řeč a vyšší kognitivní funkce, pak by i léčba těchto lidí měla probíhat odlišně a odrážet jejich specifické funkční změny v mozku,“ řekla vedoucí výzkumu Irena Rektorová.

Cílem výzkumného projektu je kromě odhalení neurodegenerativních nemocí v počátečním stadiu rovněž testování léčebných terapií, mezi které patří například stimulace některých mozkových oblastí střídavým pulzním magnetickým polem.

„Jednotlivé oblasti mozku se při řešení různých úkolů propojují do neuronálních sítí. Stimulací jedné nebo více oblastí tak dokážeme posílit celé sítě a dosáhnout například zlepšení některých aspektů řeči,“ uvedla Rektorová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 17 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 18 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 19 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 23 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.