Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
Ve Sluneční soustavě je několik míst, u nichž mají vědci podezření, že by se tam mohl vyskytovat život. Tím, kde je pravděpodobnost nejvyšší, je ledem pokrytý měsíc Enceladus, který obíhá kolem planety Saturn. A právě ten by měla prozkoumat rozsáhlá evropská mise, v níž může hrát klíčovou roli přístroj vyrobený v Česku.
„Chtěli bychom v našem mezinárodním konsorciu vyvinout přístroj, který by letěl v rámci mise L4 na Enceladus,“ uvedl Ján Žabka z Heyrovského ústavu. Připravovaná mise L4 je součástí dlouhodobého programu ESA Voyage 2050. Evropská kosmická agentura (ESA) v roce 2024 označila Enceladus za prioritní cíl první velké mise tohoto programu zaměřené na měsíce obřích planet. Mise má podle současného konceptu odstartovat ve 40. letech. Počítá s přistáním modulu i odběrem materiálu z výtrysků.
Podle dokumentů ESA má být kosmická část mise vypuštěna ve dvou částech dvěma raketami a následně sestavena na oběžné dráze Země. Teprve poté by se vydala k Saturnu.
Cesta za životem ve Sluneční soustavě
Americký Národní ústav pro letectví a vesmír (NASA) v roce 2019 uvedl, že sonda Cassini zaznamenala ve výtryscích z měsíce organické sloučeniny, které jsou složkami aminokyselin. Podobné sloučeniny jsou na Zemi součástí chemických reakcí, které produkují aminokyseliny, základní bloky života. Přístroje použité sondy ale nebyly navrženy přímo pro detailní určování všech organických molekul, které by mohly být pro hledání prebiotické chemie významné.
Nový přístroj by podle Žabky mohl zjistit, jaké konkrétní organické látky se ve výtryscích nacházejí a zda jejich složení odpovídá pouze chemickým procesům, nebo vykazuje znaky procesů významných pro vznik života.
Heyrovského ústav se vývojem podobných přístrojů, jako je ten schopný rozlišovat molekuly pro kosmickou misi L4, zabývá dlouhodobě. Tato technologie by podle Žabky mohla mít využití také mimo kosmický výzkum, například by mohla být využitá na dronech určených pro monitorování chemických provozů nebo pro zásahy hasičů.
Ředitel ústavu Martin Hof považuje podobné projekty za důležité pro rozvoj nových výzkumných směrů i pro získávání lidí, zkušeností zvenčí a spolupráce s průmyslem, který je v Česku silný. Heyrovského ústav se věnuje vedle vesmírného výzkumu například také zdravotnictví nebo energetice. Ústav má podle Hofa velmi dobré výsledky a renomé na vysoké úrovni, ale v mezinárodním kontextu je podfinancovaný. Pracoviště získává zhruba třicet procent příjmů od Akademie věd a sedmdesát procent z projektů.
