Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
Největší podíl nádorů připadá na bakterii Helicobacter pylori a lidský papilomavirus (HPV). U obou přitom existují způsoby prevence nebo léčby, říká nová studie, jejíž autoři spojení se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) se pokusili na základě statistiky odhadnout počet nádorů, které lze připsat právě infekcím.
Rakovina a mikroorganismy
Veřejnost si nejčastěji spojuje rakovinu se „špatnými geny“ nebo s nezdravým životním stylem – například s kouřením nebo nadměrným holdováním alkoholu, případně s konzumací uzenin. Ve skutečnosti je ale vlivů mnohem více. Infekce mikroorganismy k nim podle nového výzkumu patří častěji, než se dosud předpokládalo.
Nejznámější je v tomto ohledu rakovina děložního čípku, kterou způsobuje virus HPV. Díky očkování mladých lidí se daří tento typ nádoru v řadě zemí kontrolovat – některé dokonce očekávají, že se ho úplně zbaví. Podle studie ale není tento virus tou nejčastější příčinou „infekčních“ rakovin.
Vědci z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, což je specializovaná část Světové zdravotnické organizace, už před několika lety vytvořili seznam 13 nakažlivých patogenů, které mají vysoký potenciál způsobit rakovinu.
Nová studie je součástí tohoto výzkumu; vědci se totiž snaží vyhodnotit, jak velký by mohl být jejich vliv statisticky. Jde o zatím nejrozsáhlejší analýzu, do níž autoři zahrnuli i viry jako HIV nebo MCV. Celkem vědci našli roku 2024 celosvětově asi 2,3 milionu nových případů rakoviny způsobených infekcemi, což je 12 procent všech případů zhoubného bujení.
Pětice „hlavních“ patogenů
Infektologové odhalili v tomto výzkumu pět hlavních infekčních zdrojů vzniku nádorů. Tato pětice dohromady vysvětluje téměř všechny infekcím přičitatelné případy rakoviny.
Největší podíl připadá na už zmíněnou bakterii Helicobacter pylori, která dlouhodobě kolonizuje žaludek a může vést k chronickému zánětu a následně k rakovině tohoto orgánu. V roce 2024 byla spojená s přibližně 760 tisíci případy rakoviny. Přitom lze tuto bakterii relativně snadno a účinně léčit.
Až na druhém místě skončil lidský papilomavirus známý pod zkratkou HPV s přibližně 750 tisíci případů. Ten je sice nejvíce spojovaný s rakovinou děložního hrdla, ve skutečnosti ale souvisí i s některými nádory penisu, vulvy, vaginy a oblastí hlavy a krku. Proti tomuto viru existuje dokonce i účinné očkování.
Na třetím místě je hepatitida typu B, jež měla souvislost se 360 tisíci případy rakoviny. Hlavním problémem je u ní především dlouhodobá infekce, která může vést k cirhóze a rakovině jater. Také zde je k dispozici vakcína.
Čtvrté místo je spojené s velmi běžným patogenem, se kterým se během života setká velká část populace. Viru Epstein-Barrové se přičítá kolem 260 tisíc případů ročně. Má souvislost s nádory nosohltanu a některými lymfomy. Nová analýza obsahuje také novější poznatky o jeho podílu na některých nádorech žaludku. Zde zatím žádné účinné očkování neexistuje, takže právě zde by mohl nový výzkum podle autorů významně pomoci.
A konečně pětici patogenů uzavírá hepatitida typu C se 160 tisíci případy. Na rozdíl od hepatitidy B proti ní neexistuje běžně používaná vakcína, ale lékaři mají k dispozici velmi účinnou antivirovou léčbu.
Informace jako součást řešení
Autoři zdůrazňují, že výsledky jejich výzkumu mají i zásadní sociální rozměr. I když jsou dopady poměrně podobné v různých regionech planety, víc než tři čtvrtiny nádorů přičitatelných infekcím vznikly v zemích s nízkými a středními příjmy.
To znamená, že nejde jen čistě o biologii virů a bakterií, ale velkou roli hraje také dostupnost očkování, diagnostiky, léčby, screeningu a také samotné fungování zdravotnických systémů. To všechno nabízí podle autorů výzkumu naději pro účinnější boj proti nemocem a mohlo by to vést ke snížení zbytečného utrpení milionů lidí po celém světě.
