Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
Společnost Anthropic vydala nová pravidla, jak používat její chatboty – tedy umělé inteligence schopné komunikace s lidmi. Poprvé v nich lidem zakázala projevovat vůči AI „trvalé a zbytečné urážlivé či kruté chování“, informoval odborný web The Verge. Firma k tomuto kroku přistoupila ve stejné době, kdy její vedení nahlas a často uvažuje o tom, že by její produkty mohly mít nějakou formu vědomí.
Anthropic zatím nedokázal upřesnit, co konkrétně se dá považovat za urážlivé ani kruté, ale varuje, že pokud by uživatelé tato pravidla porušovali, mohli by přijít o přístup ke službám společnosti. Společnost ve svých pravidlech uvedla, že tento zákaz se nevztahuje na běžné frustrace uživatelů, testování modelů ani na „temná kreativní témata“.
Není to poprvé, co Anthropic přichází s nějakými omezeními týkajícími se urážlivého chování. Upozornění byla už ve starších variantách jejich pravidel, ale až doposud explicitně nezmiňovala, že se takto lidé nesmí chovat ke strojům. Velké jazykové modely této společnosti mají už od loňského roku schopnost ukončit konverzaci, pokud se uživatel chová trvale škodlivě. Když byla tato funkce loni v srpnu zavedena, společnost ji prezentovala jako ochranné opatření pro blaho umělé inteligence.
„Stále máme velké pochybnosti ohledně potenciálního morálního statusu Clauda a dalších velkých jazykových modelů, ať už nyní, nebo v budoucnosti. Tuto otázku ale bereme vážně a v rámci našeho výzkumného programu pracujeme na identifikaci a zavádění nenákladných opatření ke zmírnění rizik pro blaho modelů, pokud je takové blaho vůbec možné. Umožnění modelům ukončit nebo opustit potenciálně stresující interakce je jedním z takových opatření,“ uvádí se na jejích webových stránkách.
Psychologická terminologie u entit bez mysli?
Používání čistě psychologických termínů, až dosud spojených pouze s lidskou myslí, jako stres nebo urážení, se považuje za kontroverzní. Naznačuje totiž, že stroje disponují některými vlastnostmi, které se přisuzovaly jenom lidem.
Představa, že systémy umělé inteligence jsou vědomé, totiž vyvolává silné rozporuplné reakce jak v technologickém světě, tak mimo něj. Právě Anthropic patří k těm, kdo vnáší do veřejné diskuze myšlenku, že AI toho mohou být schopné. Generální ředitel společnosti Dario Amodei nedávno uvedl, že tuto možnost nemůže vyloučit. A také významnou část roku zval do Kalifornie k diskuzím zástupce církví a náboženských hnutí, aby s nimi tuto myšlenku jeho firma řešila.
Minulý měsíc deník New York Times informoval, že spoluzakladatel společnosti Anthropic Christopher Olah se podílel na lobování u Vatikánu za uznání možnosti existence vědomí u umělé inteligence – tento návrh ale papež nakonec odmítl. Olah pak novinářům řekl, že si není „úplně jistý“, jestli mají modely umělé inteligence vědomí. A současně vyjádřil obavy, že by AI mohly prožívat utrpení, a chtěl hledat nějaké řešení, aby stroje těmito problémy nemusely procházet.
Sam Altman, generální ředitel konkurenční společnosti OpenAI, se k tomuto nápadu zatím staví odmítavě. „Velmi mi vadí, když se lidé snaží modelům umělé inteligence přisuzovat náboženskou moc nebo podřízení lidského úsudku, a považuji to za skutečný bezpečnostní problém,“ napsal v příspěvku na X několik dní poté, co deník New York Times informoval o rozsáhlých rozhovorech vedoucích představitelů společnosti Anthropic s náboženskými učenci.
Proč je důležité blaho AI?
Anthropic i řada expertů zkoumají možnost, že umělé inteligence trpí, už delší dobu. Souvisí to s takzvaným alignmentem, tedy snahou, aby se AI chovaly způsobem, jaký po nich lidé chtějí – tedy v souladu s lidskými zájmy. Velmi zjednodušeně by se to dalo srovnat se snahou, aby se tyto nelidské inteligence řídily něčím, jako jsou fiktivní „tři zákony robotiky“.
- První zákon: Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
- Druhý zákon: Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
- Třetí zákon: Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
- Nultý zákon: Robot nesmí ublížit lidstvu nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo. Prvním robotem, který Nultého zákona v Asimovových románech využil, byl R. Giskard Reventlov v povídce Roboti a Říše. Chápal tento koncept tak, že pokud tím poslouží abstraktnímu konceptu „lidstva“ nebo „lidství“, může v takovém případě ubližovat individuálním lidem.
Konkrétně Anthropic se k tomu poprvé veřejně vyjádřil před rokem. V příspěvku na svém blogu uvedl: „Jak se AI začínají přibližovat mnoha lidským vlastnostem nebo je dokonce překonávat, vyvstává další otázka. Měli bychom se zabývat i potenciálním vědomím a prožitky samotných modelů? Měli bychom se zajímat i o blaho modelů?“
Tehdy ještě na tuto otázku neměla odpověď, současná změna pravidel ale naznačuje, že v současné době zní odpověď „ano“. Právě po vydání loňského textu společnost zahájila výzkum zaměřený na „duševní“ problémy modelů.
Nebyla v tom sama. Ve stejné době vyšly texty současného filozofa Davida Chalmerse, který patří k nejrespektovanějším odborníkům na teorii mysli. Podle něj je možné, že v blízké budoucnosti budou systémy umělé inteligence disponovat vědomím i vysokou mírou autonomního jednání – modely s těmito vlastnostmi by si tedy podle filosofa mohly zasloužit i morální jednání.
