Vědomí

Lidé dělají chyby, prakticky pořád. Jednou větší, jindy menší. Dokáží se z nich ale (v ideálním případě) poučit. Mezinárodní vědecký výzkum teď popsal, že tuto schopnost nemají jen lidé, ale také šimpanzi. V experimentu prokázali, že mohou změnit svůj názor na základě síly dostupných důkazů, což je klíčová vlastnost racionálního myšlení.

Lidé jsou často hrdí na svůj rozum, na svou schopnost vědomě se rozhodovat. Podle nového výzkumu tří světových univerzit se ale většina lidských činů řídí spíše zvykem, nikoliv vědomým rozhodnutím. Poznatky o „autopilotovi“ lze využít – třeba při vytváření pozitivních návyků, nebo naopak při zbavování se těch negativních.

Tým složený z vědců z několika národů se pustil do řešení dávných filozofických otázek: nakolik individuální je lidské vnímání barev? Co kdyby každý lidský mozek překládal barevné vzorce, které vnímá, odlišně? Vědcům se podle jejich závěrů podařilo na tento mimořádně obtížně řešitelný problém najít odpověď.

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.

V mozcích některých umírajících, kteří už nevyvíjejí jakoukoliv činnost, se v okamžiku „překročení hranice“ děje něco zvláštního. Popsal to výzkum, který sledoval, co se děje v hlavě člověka při smrti.

Novinkou letošní předvolební superdebaty ČT byla umělá inteligence (AI) Matylda, která pokládala lídrům otázky. „Superprogram“, jak se sama Matylda nazvala, je podle expertů schopen velmi rychle se naučit obrovské množství informací, to ale nezaručuje, že všem pojmům rozumí stejně jako člověk nebo že dokáže rozeznat dobro od zla. Moment, kdy AI nabude vlastní vědomí, je ale daleko a cestou podle hostů Událostí, komentářů není nadvláda strojů, nýbrž spolupráce s člověkem. O umělé inteligenci debatovali ředitel Alpha Industries Jan Tyl a Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT.