Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.

„Má dítě před narozením vědomí?“ Na konci letošního února se na Newyorské univerzitě (NYU) konalo setkání expertů, kteří tam řešili právě tuto otázku, která může být pro řadu lidí z mnoha ohledů kontroverzní. Že má vědomí dítě, které nastupuje do školy, asi zpochybní jen málokdo, stejně tak existuje většinová shoda na tom, že ho nemá právě oplodněné vajíčko. Ale kdy mezi těmito dvěma okamžiky lidské vědomí vznikne? A jak?

Tyto otázky se dotýkají samotné podstaty toho, co dělá člověka člověkem, ale kromě filosofických rozměrů mají i právní dopady, například ohledně potratů. Až doposud se předpokládalo, že vědomí vzniká u člověka po porodu, díky interakci s jinými lidmi a okolím. Jenže v posledních letech se dramaticky zlepšily technologické prostředky, které umožňují prostudovat člověka velmi detailně ještě před narozením. A to tak, aby netrpěla ani nastávající matka, ani samotné dítě.

Co je vědomí

O vědomí se v poslední době mluví zejména v souvislosti s umělými inteligencemi. Pokročilé modely možná už blízké budoucnosti by totiž měly mít „něco jako vědomí“. Teorií vědomí, které se pokoušejí co nejpřesněji vysvětlit, co to vědomí vlastně je, jsou desítky. Velmi zjednodušeně se ty nejrozšířenější shodují na tom, že je to stav, ve kterém si bytost uvědomuje sama sebe a svět kolem. Jedná se tedy o schopnost vnímat, myslet, cítit a – být si toho všeho vědom.

Vědomí se dnes spojuje především s činností mozku; v náboženských představách se mu ale velmi blíží představa duše, která není s mozkem nutně spojená. Duše se v těchto úvahách od vědomí liší tím, že je nesmrtelná.

Lidské embryo ve věku 12 týdnů
Zdroj: Flickr Commons/lunar caustic

Pohledů na vědomí a mysl je obrovské množství, vědci se neshodnou nejen na definici, ale ani na tom, kde by se v mozku mělo ukrývat a s jakými nervovými aktivitami by mohlo být spojené.

Podle vědeckého žurnálu Science, který o výše zmíněné konferenci informoval, se vědci na setkání shodli, že pojem vědomí tak, jak se používá, nemusí nutně odpovídat tomu, jak o něm věda zatím přemýšlela. Základní problém je podle nich v tom, že obecně je spojené s tím, že člověk je schopný sám o sobě komunikovat. Ale kojenci (i děti v děloze) si sice mohou být vědomi vlastní existence, ale chybí jim schopnost to předávat dál.

Většina expertů na konferenci se shodla na tom, že pro to, čemu se říká vědomí, jsou zásadní některé konkrétní vlastnosti a oblasti mozku. Patří mezi ně hlavně soubor spojení mezi thalamem (česky hrbol mezimozkový), který přijímá a předává smyslové a motorické informace z těla, a mozkovou kůrou, kde se tyto informace dále zpracovávají. Proč je to důležité s ohledem na vývoj člověka před narozením? Nové studie mozku plodu totiž prokazují, že základy tohoto spojení jsou vytvořené kolem 24. týdne vývoje.

Thalamus je označený červenou šipkou
Zdroj: Wikimedia Commons/Brian Christian

Teorie a důkazy

Tyto teorie (vlastně spíše hypotézy) jsou sice zajímavé, ale chybí pro ně důkazy – a z povahy toho, jak křehký tvor je dítě v děloze, se i nesmírně špatně získávají. Vědci ale podle Science vsází na pokrok v zobrazovacích technologiích, hlavně ve funkční magnetické rezonanci.

Tato technologie, známější pod zkratkou fMRI, umí zobrazit detaily procesů, které se v mozku odehrávají – a to včetně změn. Není sice snadné s ní zkoumat nenarozené děti, ale vědci z britského projektu Developing Human Connectome Project dokázali nasnímat stovky novorozenců těsně poté, co přišli na svět. Což je nejspíš dostatečně blízké tomu, jak zřejmě funguje mozek před porodem.

Když badatelé hledali v těchto datech nějaké náznaky aktivity, která by byla spojená s tím, jak funguje vědomí u dospělých, něco opravdu našli. V jedné takové oblasti se vyskytl jakýsi „tanec“: dynamické změny v oblastech pozornosti, myšlení a sítí zodpovědných za zpracování podnětů z vnějšího světa. To expertům připomíná aktivitu vědomí u dospělých.

Neuroložku Lorenu Naciovou toto zaujalo natolik, že se rozhodla věnovat jevu více pozornosti. A našla zajímavý způsob, jak se dozvědět víc. Zkusila totiž pozorovat pomocí fMRI jednak děti, které se narodily v plánovaném termínu, ale také ty, jež na svět přišly předčasně. A zjistila, že u těch, které se narodily dříve, konkrétně kolem 32. týdne těhotenství, se tyto výše popsané vzory nevyskytovaly. Znamená to, že právě mezi 32. a 37. týdnem těhotenství vzniká vědomí? Dosavadní výsledky každopádně naznačují, že tyto rysy se objevují právě v pozdním stadiu těhotenství.

Na konferenci padly ještě další argumenty pro hypotézu, že by se mohly zárodky vědomí objevovat už na konci těhotenství. Němečtí vědci například na pokusu, který testoval, jak plod reaguje na zvuk, ukázali, že dítě má už v té době paměť. Pokud se mu pouští série příjemných zvuků, po nichž následuje zvuk rušivý, začne se po sérii přehrávání vrtět, už když se mu pouští zvuky příjemné.

Nový pohled na vědomí?

Podle Science na setkání koloval neformální dotazník, ve kterém vědci odpovídali na otázku, zda si myslí, že by vědomí mohlo u lidí existovat už před porodem. Sedmačtyřicet procent respondentů uvedlo, že vědomí se poprvé rozvíjí v „pozdějším prenatálním období“, tedy mezi 24. týdnem těhotenství a narozením. „Rané postnatální období před 6. měsícem věku“ zaškrtlo třináct procent a desetina zúčastněných zvolila „rané prenatální období před 24. týdnem těhotenství“. Zbytek nedokázal nebo nechtěl odpovědět.

Toto téma je natolik kontroverzní, že jsou vědci ve vyjadřování svých postojů k němu velmi opatrní. Odvážněji formulované odpovědi by totiž mohly ovlivnit například postoje k potratům – a to na základě nedostatečného vědeckého poznání.

Za důležitější proto nyní se současným stavem znalostí považují experti praktické aplikace, jako například lepší diagnostiku psychických nemocí a dalších mozkových problémů, jež případně vznikají už v děloze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
před 19 hhodinami

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025
Načítání...