Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
„Má dítě před narozením vědomí?“ Na konci letošního února se na Newyorské univerzitě (NYU) konalo setkání expertů, kteří tam řešili právě tuto otázku, která může být pro řadu lidí z mnoha ohledů kontroverzní. Že má vědomí dítě, které nastupuje do školy, asi zpochybní jen málokdo, stejně tak existuje většinová shoda na tom, že ho nemá právě oplodněné vajíčko. Ale kdy mezi těmito dvěma okamžiky lidské vědomí vznikne? A jak?
Tyto otázky se dotýkají samotné podstaty toho, co dělá člověka člověkem, ale kromě filosofických rozměrů mají i právní dopady, například ohledně potratů. Až doposud se předpokládalo, že vědomí vzniká u člověka po porodu, díky interakci s jinými lidmi a okolím. Jenže v posledních letech se dramaticky zlepšily technologické prostředky, které umožňují prostudovat člověka velmi detailně ještě před narozením. A to tak, aby netrpěla ani nastávající matka, ani samotné dítě.
Co je vědomí
O vědomí se v poslední době mluví zejména v souvislosti s umělými inteligencemi. Pokročilé modely možná už blízké budoucnosti by totiž měly mít „něco jako vědomí“. Teorií vědomí, které se pokoušejí co nejpřesněji vysvětlit, co to vědomí vlastně je, jsou desítky. Velmi zjednodušeně se ty nejrozšířenější shodují na tom, že je to stav, ve kterém si bytost uvědomuje sama sebe a svět kolem. Jedná se tedy o schopnost vnímat, myslet, cítit a – být si toho všeho vědom.
Vědomí se dnes spojuje především s činností mozku; v náboženských představách se mu ale velmi blíží představa duše, která není s mozkem nutně spojená. Duše se v těchto úvahách od vědomí liší tím, že je nesmrtelná.
Pohledů na vědomí a mysl je obrovské množství, vědci se neshodnou nejen na definici, ale ani na tom, kde by se v mozku mělo ukrývat a s jakými nervovými aktivitami by mohlo být spojené.
Podle vědeckého žurnálu Science, který o výše zmíněné konferenci informoval, se vědci na setkání shodli, že pojem vědomí tak, jak se používá, nemusí nutně odpovídat tomu, jak o něm věda zatím přemýšlela. Základní problém je podle nich v tom, že obecně je spojené s tím, že člověk je schopný sám o sobě komunikovat. Ale kojenci (i děti v děloze) si sice mohou být vědomi vlastní existence, ale chybí jim schopnost to předávat dál.
Většina expertů na konferenci se shodla na tom, že pro to, čemu se říká vědomí, jsou zásadní některé konkrétní vlastnosti a oblasti mozku. Patří mezi ně hlavně soubor spojení mezi thalamem (česky hrbol mezimozkový), který přijímá a předává smyslové a motorické informace z těla, a mozkovou kůrou, kde se tyto informace dále zpracovávají. Proč je to důležité s ohledem na vývoj člověka před narozením? Nové studie mozku plodu totiž prokazují, že základy tohoto spojení jsou vytvořené kolem 24. týdne vývoje.
Teorie a důkazy
Tyto teorie (vlastně spíše hypotézy) jsou sice zajímavé, ale chybí pro ně důkazy – a z povahy toho, jak křehký tvor je dítě v děloze, se i nesmírně špatně získávají. Vědci ale podle Science vsází na pokrok v zobrazovacích technologiích, hlavně ve funkční magnetické rezonanci.
Tato technologie, známější pod zkratkou fMRI, umí zobrazit detaily procesů, které se v mozku odehrávají – a to včetně změn. Není sice snadné s ní zkoumat nenarozené děti, ale vědci z britského projektu Developing Human Connectome Project dokázali nasnímat stovky novorozenců těsně poté, co přišli na svět. Což je nejspíš dostatečně blízké tomu, jak zřejmě funguje mozek před porodem.
Když badatelé hledali v těchto datech nějaké náznaky aktivity, která by byla spojená s tím, jak funguje vědomí u dospělých, něco opravdu našli. V jedné takové oblasti se vyskytl jakýsi „tanec“: dynamické změny v oblastech pozornosti, myšlení a sítí zodpovědných za zpracování podnětů z vnějšího světa. To expertům připomíná aktivitu vědomí u dospělých.
Neuroložku Lorenu Naciovou toto zaujalo natolik, že se rozhodla věnovat jevu více pozornosti. A našla zajímavý způsob, jak se dozvědět víc. Zkusila totiž pozorovat pomocí fMRI jednak děti, které se narodily v plánovaném termínu, ale také ty, jež na svět přišly předčasně. A zjistila, že u těch, které se narodily dříve, konkrétně kolem 32. týdne těhotenství, se tyto výše popsané vzory nevyskytovaly. Znamená to, že právě mezi 32. a 37. týdnem těhotenství vzniká vědomí? Dosavadní výsledky každopádně naznačují, že tyto rysy se objevují právě v pozdním stadiu těhotenství.
Na konferenci padly ještě další argumenty pro hypotézu, že by se mohly zárodky vědomí objevovat už na konci těhotenství. Němečtí vědci například na pokusu, který testoval, jak plod reaguje na zvuk, ukázali, že dítě má už v té době paměť. Pokud se mu pouští série příjemných zvuků, po nichž následuje zvuk rušivý, začne se po sérii přehrávání vrtět, už když se mu pouští zvuky příjemné.
Nový pohled na vědomí?
Podle Science na setkání koloval neformální dotazník, ve kterém vědci odpovídali na otázku, zda si myslí, že by vědomí mohlo u lidí existovat už před porodem. Sedmačtyřicet procent respondentů uvedlo, že vědomí se poprvé rozvíjí v „pozdějším prenatálním období“, tedy mezi 24. týdnem těhotenství a narozením. „Rané postnatální období před 6. měsícem věku“ zaškrtlo třináct procent a desetina zúčastněných zvolila „rané prenatální období před 24. týdnem těhotenství“. Zbytek nedokázal nebo nechtěl odpovědět.
Toto téma je natolik kontroverzní, že jsou vědci ve vyjadřování svých postojů k němu velmi opatrní. Odvážněji formulované odpovědi by totiž mohly ovlivnit například postoje k potratům – a to na základě nedostatečného vědeckého poznání.
Za důležitější proto nyní se současným stavem znalostí považují experti praktické aplikace, jako například lepší diagnostiku psychických nemocí a dalších mozkových problémů, jež případně vznikají už v děloze.
