Tuleni hráli videohry, aby vědci mohli zkoumat jejich zrak

Teoreticky by tuleni neměli být schopní orientovat se v temných hlubinách moří zrakem. Přesto to dělají. Biologové teď pomocí inovativního experimentu popsali jak.

Vodu u mořského dna barví kal do tmavě hnědé. Sluneční paprsky jsou tam rozptýlené kvůli vlnám na hladině, vodu kalí pohyby rybek, k viditelnosti nepřispívají ani porosty mořských řas.

A přesto: když se touto temnotou mihne téměř dvoumetrové svalnaté tělo tuleně obecného, pohybuje se obratně a velmi přesně. Na cíl zaútočí, jako by mu temná mlha vůbec nebránila k dokonalé orientaci. Ale jak to dělá?

Prchavé pohyby tmy

Tuto otázku si položil tým německých mořských biologů, který se těmto inteligentním mořským savcům věnuje dlouhodobě.

Většinou se předpokládá, že tuleňům pomáhají v orientaci jejich citlivé vousy, jimiž si ohmatávají okolí. Přírodovědci z Rostocku se rozhodli ověřit, jestli zvířatům nemůže pomáhat zrak více, než se čekalo.

Nahrávám video
Zdroj: Laura-Marie Sandow

Předpokládali, že obraz částic v zakalené vodě pohybujících se po sítnici v zadní části oka stačí k tomu, aby potápějící se tuleni poznali, kterým směrem se pohybují. Aby to prokázali, nechali tuleně hrát videohry.

Vědci navrhli tři simulace, ve kterých promítali zvířatům videa připomínající různé prostředí v moři. Tři tuleni se v pak pokoušeli virtuálně „pohybovat“ tak, že se dotýkali dvou červených teček: když stiskli tu napravo, vydali se doprava, když tu nalevo, vydali se doleva.

Aby tuleni byli správně motivováni, dávali jim experimentátoři za odměnu chutné šproty. Všechna tři zvířata měla s hraním podobných videoher už řadu zkušeností z minulosti, takže pokus proběhl zcela hladce.

Směr výzkumu

Ukázalo se, že tuleni se opravdu dokázali orientovat podle pohybů pro člověka chaotických bodů. Dělali sice chyby, ale podle výsledků experimentu se zdá, že by jim to mohlo stačit k orientaci. Vědci navíc předpokládají, že v reálném světě by byly výsledky mnohem lepší, tuleni jsou totiž natolik inteligentní, že umí odhalit experiment, a chybí jim tedy opravdová motivace.

„Tuleň obecný je schopen i při nejslabším světle využít svůj zrak a využít zakalené vody k určení směru, kterým se pohybuje, na základě zdánlivého pohybu předmětů a částic ve vodě proudících kolem jeho očí,“ napsali autoři. Zatím si ale nejsou jistí, jestli tuleni dokáží tyto schopnosti využít také pro určení vzdálenosti – a právě tímto směrem by se ve svém výzkumu rádi vydali.

Výsledky jsou zajímavé nejen pro lepší pochopení tohoto druhu, ale daly by se hypoteticky využít také pro vývoj technologických zařízení, jež by lidem pomáhala orientovat se v těchto podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.