Tuleni hráli videohry, aby vědci mohli zkoumat jejich zrak

Teoreticky by tuleni neměli být schopní orientovat se v temných hlubinách moří zrakem. Přesto to dělají. Biologové teď pomocí inovativního experimentu popsali jak.

Vodu u mořského dna barví kal do tmavě hnědé. Sluneční paprsky jsou tam rozptýlené kvůli vlnám na hladině, vodu kalí pohyby rybek, k viditelnosti nepřispívají ani porosty mořských řas.

A přesto: když se touto temnotou mihne téměř dvoumetrové svalnaté tělo tuleně obecného, pohybuje se obratně a velmi přesně. Na cíl zaútočí, jako by mu temná mlha vůbec nebránila k dokonalé orientaci. Ale jak to dělá?

Prchavé pohyby tmy

Tuto otázku si položil tým německých mořských biologů, který se těmto inteligentním mořským savcům věnuje dlouhodobě.

Většinou se předpokládá, že tuleňům pomáhají v orientaci jejich citlivé vousy, jimiž si ohmatávají okolí. Přírodovědci z Rostocku se rozhodli ověřit, jestli zvířatům nemůže pomáhat zrak více, než se čekalo.

Nahrávám video
Zdroj: Laura-Marie Sandow

Předpokládali, že obraz částic v zakalené vodě pohybujících se po sítnici v zadní části oka stačí k tomu, aby potápějící se tuleni poznali, kterým směrem se pohybují. Aby to prokázali, nechali tuleně hrát videohry.

Vědci navrhli tři simulace, ve kterých promítali zvířatům videa připomínající různé prostředí v moři. Tři tuleni se v pak pokoušeli virtuálně „pohybovat“ tak, že se dotýkali dvou červených teček: když stiskli tu napravo, vydali se doprava, když tu nalevo, vydali se doleva.

Aby tuleni byli správně motivováni, dávali jim experimentátoři za odměnu chutné šproty. Všechna tři zvířata měla s hraním podobných videoher už řadu zkušeností z minulosti, takže pokus proběhl zcela hladce.

Směr výzkumu

Ukázalo se, že tuleni se opravdu dokázali orientovat podle pohybů pro člověka chaotických bodů. Dělali sice chyby, ale podle výsledků experimentu se zdá, že by jim to mohlo stačit k orientaci. Vědci navíc předpokládají, že v reálném světě by byly výsledky mnohem lepší, tuleni jsou totiž natolik inteligentní, že umí odhalit experiment, a chybí jim tedy opravdová motivace.

„Tuleň obecný je schopen i při nejslabším světle využít svůj zrak a využít zakalené vody k určení směru, kterým se pohybuje, na základě zdánlivého pohybu předmětů a částic ve vodě proudících kolem jeho očí,“ napsali autoři. Zatím si ale nejsou jistí, jestli tuleni dokáží tyto schopnosti využít také pro určení vzdálenosti – a právě tímto směrem by se ve svém výzkumu rádi vydali.

Výsledky jsou zajímavé nejen pro lepší pochopení tohoto druhu, ale daly by se hypoteticky využít také pro vývoj technologických zařízení, jež by lidem pomáhala orientovat se v těchto podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru prezentuje vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se účastní premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
15:41Aktualizovánopřed 29 mminutami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 29 mminutami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 1 hhodinou

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 2 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 4 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 6 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 11 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
včera v 15:26
Načítání...