Tuleni hráli videohry, aby vědci mohli zkoumat jejich zrak

Teoreticky by tuleni neměli být schopní orientovat se v temných hlubinách moří zrakem. Přesto to dělají. Biologové teď pomocí inovativního experimentu popsali jak.

Vodu u mořského dna barví kal do tmavě hnědé. Sluneční paprsky jsou tam rozptýlené kvůli vlnám na hladině, vodu kalí pohyby rybek, k viditelnosti nepřispívají ani porosty mořských řas.

A přesto: když se touto temnotou mihne téměř dvoumetrové svalnaté tělo tuleně obecného, pohybuje se obratně a velmi přesně. Na cíl zaútočí, jako by mu temná mlha vůbec nebránila k dokonalé orientaci. Ale jak to dělá?

Prchavé pohyby tmy

Tuto otázku si položil tým německých mořských biologů, který se těmto inteligentním mořským savcům věnuje dlouhodobě.

Většinou se předpokládá, že tuleňům pomáhají v orientaci jejich citlivé vousy, jimiž si ohmatávají okolí. Přírodovědci z Rostocku se rozhodli ověřit, jestli zvířatům nemůže pomáhat zrak více, než se čekalo.

Nahrávám video
Zdroj: Laura-Marie Sandow

Předpokládali, že obraz částic v zakalené vodě pohybujících se po sítnici v zadní části oka stačí k tomu, aby potápějící se tuleni poznali, kterým směrem se pohybují. Aby to prokázali, nechali tuleně hrát videohry.

Vědci navrhli tři simulace, ve kterých promítali zvířatům videa připomínající různé prostředí v moři. Tři tuleni se v pak pokoušeli virtuálně „pohybovat“ tak, že se dotýkali dvou červených teček: když stiskli tu napravo, vydali se doprava, když tu nalevo, vydali se doleva.

Aby tuleni byli správně motivováni, dávali jim experimentátoři za odměnu chutné šproty. Všechna tři zvířata měla s hraním podobných videoher už řadu zkušeností z minulosti, takže pokus proběhl zcela hladce.

Směr výzkumu

Ukázalo se, že tuleni se opravdu dokázali orientovat podle pohybů pro člověka chaotických bodů. Dělali sice chyby, ale podle výsledků experimentu se zdá, že by jim to mohlo stačit k orientaci. Vědci navíc předpokládají, že v reálném světě by byly výsledky mnohem lepší, tuleni jsou totiž natolik inteligentní, že umí odhalit experiment, a chybí jim tedy opravdová motivace.

„Tuleň obecný je schopen i při nejslabším světle využít svůj zrak a využít zakalené vody k určení směru, kterým se pohybuje, na základě zdánlivého pohybu předmětů a částic ve vodě proudících kolem jeho očí,“ napsali autoři. Zatím si ale nejsou jistí, jestli tuleni dokáží tyto schopnosti využít také pro určení vzdálenosti – a právě tímto směrem by se ve svém výzkumu rádi vydali.

Výsledky jsou zajímavé nejen pro lepší pochopení tohoto druhu, ale daly by se hypoteticky využít také pro vývoj technologických zařízení, jež by lidem pomáhala orientovat se v těchto podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 4 mminutami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 9 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 17 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 20 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 23 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026
Načítání...