Tuleni hráli videohry, aby vědci mohli zkoumat jejich zrak

Teoreticky by tuleni neměli být schopní orientovat se v temných hlubinách moří zrakem. Přesto to dělají. Biologové teď pomocí inovativního experimentu popsali jak.

Vodu u mořského dna barví kal do tmavě hnědé. Sluneční paprsky jsou tam rozptýlené kvůli vlnám na hladině, vodu kalí pohyby rybek, k viditelnosti nepřispívají ani porosty mořských řas.

A přesto: když se touto temnotou mihne téměř dvoumetrové svalnaté tělo tuleně obecného, pohybuje se obratně a velmi přesně. Na cíl zaútočí, jako by mu temná mlha vůbec nebránila k dokonalé orientaci. Ale jak to dělá?

Prchavé pohyby tmy

Tuto otázku si položil tým německých mořských biologů, který se těmto inteligentním mořským savcům věnuje dlouhodobě.

Většinou se předpokládá, že tuleňům pomáhají v orientaci jejich citlivé vousy, jimiž si ohmatávají okolí. Přírodovědci z Rostocku se rozhodli ověřit, jestli zvířatům nemůže pomáhat zrak více, než se čekalo.

1 minuta
Experiment s tuleněm
Zdroj: Laura-Marie Sandow

Předpokládali, že obraz částic v zakalené vodě pohybujících se po sítnici v zadní části oka stačí k tomu, aby potápějící se tuleni poznali, kterým směrem se pohybují. Aby to prokázali, nechali tuleně hrát videohry.

Vědci navrhli tři simulace, ve kterých promítali zvířatům videa připomínající různé prostředí v moři. Tři tuleni se v pak pokoušeli virtuálně „pohybovat“ tak, že se dotýkali dvou červených teček: když stiskli tu napravo, vydali se doprava, když tu nalevo, vydali se doleva.

Aby tuleni byli správně motivováni, dávali jim experimentátoři za odměnu chutné šproty. Všechna tři zvířata měla s hraním podobných videoher už řadu zkušeností z minulosti, takže pokus proběhl zcela hladce.

Směr výzkumu

Ukázalo se, že tuleni se opravdu dokázali orientovat podle pohybů pro člověka chaotických bodů. Dělali sice chyby, ale podle výsledků experimentu se zdá, že by jim to mohlo stačit k orientaci. Vědci navíc předpokládají, že v reálném světě by byly výsledky mnohem lepší, tuleni jsou totiž natolik inteligentní, že umí odhalit experiment, a chybí jim tedy opravdová motivace.

„Tuleň obecný je schopen i při nejslabším světle využít svůj zrak a využít zakalené vody k určení směru, kterým se pohybuje, na základě zdánlivého pohybu předmětů a částic ve vodě proudících kolem jeho očí,“ napsali autoři. Zatím si ale nejsou jistí, jestli tuleni dokáží tyto schopnosti využít také pro určení vzdálenosti – a právě tímto směrem by se ve svém výzkumu rádi vydali.

Výsledky jsou zajímavé nejen pro lepší pochopení tohoto druhu, ale daly by se hypoteticky využít také pro vývoj technologických zařízení, jež by lidem pomáhala orientovat se v těchto podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...