Evropští tuleni se řídí základním epidemiologickým pravidlem. Pomáhá jim to přežít

Tuleni obecní v Severním moři dodržují bezpečné rozestupy – podobně jako to museli za pandemie covidu-19 dělat lidé. S pomocí leteckých průzkumů to zjistili vědci mapující počty tuleňů kuželozubých a obecných. Studii, podle které mohou tito mořští savci takovým chováním reagovat na předchozí ničivé virové epidemie, zveřejnila britská Královská společnost.

„Porovnáním kolonií tuleňů obecných s koloniemi tuleňů kuželozubých jsme zjistili, že tuleni obecní si udržují větší vzdálenost od svých sousedů než tuleni kuželozubí,“ řekl listu The Guardian vedoucí studie Jeroen Hoekendijk z Nizozemského královského institutu pro výzkum moří (NIOZ).

Vědci zkoumali oblast u pobřeží nizozemského Waddenského moře. Ve zdejších přílivových mělčinách oba druhy ploutvonožců odpočívají, páří se a rodí potomky, socializují se a scházejí se ve velkém počtu. Zatímco až 6,5 tisíce tuleňů kuželozubých obsazuje vyvýšené písčiny, tuleni obecní – až osm tisíc jedinců – preferují písčiny, které odhalí až příliv.

Tyto velké kolonie se ale několikrát potýkaly s katastrofálními epidemiemi. V letech 1988 a 2002 se mezi tuleni šířil virus PDV (phocine distemper virus), který jejich populace snížil na polovinu. Při propuknutí epidemie v roce 1988 uhynulo v Británii a v Evropě kolem osmnácti tisíc tuleňů obecných. Tuleně kuželozubé ale nemoc tolik nezasáhla.

Zvířecí epidemiologové

„Ve skutečnosti se nakazilo i mnoho tuleňů kuželozubých, ale nebyli tolik nemocní jako tuleni obecní,“ upřesnil Hoekendijk. „To vlastně mohlo přispět k rozšíření viru. Byli přenašeči viru, ale stále se mohli volně pohybovat,“ dodal odborník s tím, že menší náchylnost tuleňů kuželozubých souvisí s jejich genetickými předpoklady.

Dodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních, které vědci pozorovali při počítání tuleních populací a zaznamenali v nové studii, může přitom pramenit právě z připomínky minulých ohnisek nemoci. „Jiné studie ukázaly, že tuleni kuželozubí jsou odolnější vůči respiračním onemocněním než tuleni obecní,“ dodal Hoekendijk.

„Větší rozestupy mezi zvířaty, které jsme v naší studii pozorovali u tuleně obecného, mohou být odpovědí. Velmi podobnou naší reakci na pandemii covidu-19,“ domnívá se expert. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...