Evropští tuleni se řídí základním epidemiologickým pravidlem. Pomáhá jim to přežít

Tuleni obecní v Severním moři dodržují bezpečné rozestupy – podobně jako to museli za pandemie covidu-19 dělat lidé. S pomocí leteckých průzkumů to zjistili vědci mapující počty tuleňů kuželozubých a obecných. Studii, podle které mohou tito mořští savci takovým chováním reagovat na předchozí ničivé virové epidemie, zveřejnila britská Královská společnost.

„Porovnáním kolonií tuleňů obecných s koloniemi tuleňů kuželozubých jsme zjistili, že tuleni obecní si udržují větší vzdálenost od svých sousedů než tuleni kuželozubí,“ řekl listu The Guardian vedoucí studie Jeroen Hoekendijk z Nizozemského královského institutu pro výzkum moří (NIOZ).

Vědci zkoumali oblast u pobřeží nizozemského Waddenského moře. Ve zdejších přílivových mělčinách oba druhy ploutvonožců odpočívají, páří se a rodí potomky, socializují se a scházejí se ve velkém počtu. Zatímco až 6,5 tisíce tuleňů kuželozubých obsazuje vyvýšené písčiny, tuleni obecní – až osm tisíc jedinců – preferují písčiny, které odhalí až příliv.

Tyto velké kolonie se ale několikrát potýkaly s katastrofálními epidemiemi. V letech 1988 a 2002 se mezi tuleni šířil virus PDV (phocine distemper virus), který jejich populace snížil na polovinu. Při propuknutí epidemie v roce 1988 uhynulo v Británii a v Evropě kolem osmnácti tisíc tuleňů obecných. Tuleně kuželozubé ale nemoc tolik nezasáhla.

Zvířecí epidemiologové

„Ve skutečnosti se nakazilo i mnoho tuleňů kuželozubých, ale nebyli tolik nemocní jako tuleni obecní,“ upřesnil Hoekendijk. „To vlastně mohlo přispět k rozšíření viru. Byli přenašeči viru, ale stále se mohli volně pohybovat,“ dodal odborník s tím, že menší náchylnost tuleňů kuželozubých souvisí s jejich genetickými předpoklady.

Dodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních, které vědci pozorovali při počítání tuleních populací a zaznamenali v nové studii, může přitom pramenit právě z připomínky minulých ohnisek nemoci. „Jiné studie ukázaly, že tuleni kuželozubí jsou odolnější vůči respiračním onemocněním než tuleni obecní,“ dodal Hoekendijk.

„Větší rozestupy mezi zvířaty, které jsme v naší studii pozorovali u tuleně obecného, mohou být odpovědí. Velmi podobnou naší reakci na pandemii covidu-19,“ domnívá se expert. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 4 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
včera v 14:51

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
včera v 11:44

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026
Načítání...