Evropští tuleni se řídí základním epidemiologickým pravidlem. Pomáhá jim to přežít

Tuleni obecní v Severním moři dodržují bezpečné rozestupy – podobně jako to museli za pandemie covidu-19 dělat lidé. S pomocí leteckých průzkumů to zjistili vědci mapující počty tuleňů kuželozubých a obecných. Studii, podle které mohou tito mořští savci takovým chováním reagovat na předchozí ničivé virové epidemie, zveřejnila britská Královská společnost.

„Porovnáním kolonií tuleňů obecných s koloniemi tuleňů kuželozubých jsme zjistili, že tuleni obecní si udržují větší vzdálenost od svých sousedů než tuleni kuželozubí,“ řekl listu The Guardian vedoucí studie Jeroen Hoekendijk z Nizozemského královského institutu pro výzkum moří (NIOZ).

Vědci zkoumali oblast u pobřeží nizozemského Waddenského moře. Ve zdejších přílivových mělčinách oba druhy ploutvonožců odpočívají, páří se a rodí potomky, socializují se a scházejí se ve velkém počtu. Zatímco až 6,5 tisíce tuleňů kuželozubých obsazuje vyvýšené písčiny, tuleni obecní – až osm tisíc jedinců – preferují písčiny, které odhalí až příliv.

Tyto velké kolonie se ale několikrát potýkaly s katastrofálními epidemiemi. V letech 1988 a 2002 se mezi tuleni šířil virus PDV (phocine distemper virus), který jejich populace snížil na polovinu. Při propuknutí epidemie v roce 1988 uhynulo v Británii a v Evropě kolem osmnácti tisíc tuleňů obecných. Tuleně kuželozubé ale nemoc tolik nezasáhla.

Zvířecí epidemiologové

„Ve skutečnosti se nakazilo i mnoho tuleňů kuželozubých, ale nebyli tolik nemocní jako tuleni obecní,“ upřesnil Hoekendijk. „To vlastně mohlo přispět k rozšíření viru. Byli přenašeči viru, ale stále se mohli volně pohybovat,“ dodal odborník s tím, že menší náchylnost tuleňů kuželozubých souvisí s jejich genetickými předpoklady.

Dodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních, které vědci pozorovali při počítání tuleních populací a zaznamenali v nové studii, může přitom pramenit právě z připomínky minulých ohnisek nemoci. „Jiné studie ukázaly, že tuleni kuželozubí jsou odolnější vůči respiračním onemocněním než tuleni obecní,“ dodal Hoekendijk.

„Větší rozestupy mezi zvířaty, které jsme v naší studii pozorovali u tuleně obecného, mohou být odpovědí. Velmi podobnou naší reakci na pandemii covidu-19,“ domnívá se expert. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 7 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 11 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 15 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 16 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...