Oteplování donutilo lední medvědy změnit jídelníček. Neloví už tuleně, ale husy

S tím, jak se objem arktického ledu zmenšuje, se mění životní podmínky zvířat, která zde žijí. Největší dopad to má na ta, jež jsou na vrcholu potravního řetězce.

Mezinárodní vědecký tým studoval chování ledních medvědů, kteří žijí na arktických ostrovech. Zvířata měla připevněné GPS sledovače, takže vědci viděli, jak a kde se pohybují. Zařízení byla připevněná na 67 medvědech a 60 tuleních – ti jsou nejčastější kořistí medvědů. Sledování probíhalo několik let, vědci jsou tedy schopni porovnávat, jak se změnilo chování těchto zvířat před oteplováním (před rokem 2006) a nyní.

Výsledek je jednoznačný: v době před oteplováním byli medvědi v lovu tuleňů extrémně úspěšní. Útočili na ně na ledu, když se k nim opatrně přiblížili a odpočívající tuleně překvapili. Jenže jak ledu ubývalo a stával se tenčím a křehčím, loveckých úspěchů medvědů výrazně ubývalo. Vědci tuto studii zveřejnili v odborném časopise Journal of Animal Ecology.

Medvědi již nemohli lovit tuleně způsobem, na jaký byli zvyklí, změnili tedy techniku lovu: místo plížení se po ledu k tuleňům plavali nenápadně ve vodě. Jenže to je tak náročné, že v tom bylo úspěšných jen několik medvědů, ostatní byli s touto metodou neúspěšní. Data prokázala, že tito neúspěšní medvědi již lov tuleňů téměř úplně vzdali. Místo nich se z okolí ostrovů a ostrůvků přesunuli do loveckých teritorií na pobřeží, kde se pohybují kolem hnízdišť divokých hus.

Jako zdivočelí psi

Tady se potloukají mezi jednotlivými hnízdy a vybírají je – zatímco tomu husy jen bezmocně přihlížejí, medvědi jim likvidují vajíčka. Vědci zatím nejsou schopni popsat, jak tato změna jídelníčku ovlivní chování a zdravotní stav medvědů, zejména co se týká dlouhodobých účinků. Zatímco tuleni mají v tělech spoustu tuku, ve vejcích chybí – na druhou stranu jsou velmi bohatá na proteiny. Rozhodně je však změna stravovacích návyků zásadní pohromou pro populace hus. Nečekaně se jim totiž objevil predátor, s nímž ještě neměly co do činění.

Zřejmě to může mít vliv také na mnoho dalších zvířecích druhů; vědci nyní chtějí studovat, jaký bude dopad například na lišky. Ty se totiž doposud husami živily velmi často – ale nyní o tento zdroj potravy přijdou. Tundra je komplexní ekosystém založený jen na několika druzích tvorů, právě proto je role každého velkého zvířete tak zásadní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 mminutami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 1 hhodinou

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 4 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 18 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 21 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...