Oteplování donutilo lední medvědy změnit jídelníček. Neloví už tuleně, ale husy

S tím, jak se objem arktického ledu zmenšuje, se mění životní podmínky zvířat, která zde žijí. Největší dopad to má na ta, jež jsou na vrcholu potravního řetězce.

Mezinárodní vědecký tým studoval chování ledních medvědů, kteří žijí na arktických ostrovech. Zvířata měla připevněné GPS sledovače, takže vědci viděli, jak a kde se pohybují. Zařízení byla připevněná na 67 medvědech a 60 tuleních – ti jsou nejčastější kořistí medvědů. Sledování probíhalo několik let, vědci jsou tedy schopni porovnávat, jak se změnilo chování těchto zvířat před oteplováním (před rokem 2006) a nyní.

Výsledek je jednoznačný: v době před oteplováním byli medvědi v lovu tuleňů extrémně úspěšní. Útočili na ně na ledu, když se k nim opatrně přiblížili a odpočívající tuleně překvapili. Jenže jak ledu ubývalo a stával se tenčím a křehčím, loveckých úspěchů medvědů výrazně ubývalo. Vědci tuto studii zveřejnili v odborném časopise Journal of Animal Ecology.

Medvědi již nemohli lovit tuleně způsobem, na jaký byli zvyklí, změnili tedy techniku lovu: místo plížení se po ledu k tuleňům plavali nenápadně ve vodě. Jenže to je tak náročné, že v tom bylo úspěšných jen několik medvědů, ostatní byli s touto metodou neúspěšní. Data prokázala, že tito neúspěšní medvědi již lov tuleňů téměř úplně vzdali. Místo nich se z okolí ostrovů a ostrůvků přesunuli do loveckých teritorií na pobřeží, kde se pohybují kolem hnízdišť divokých hus.

Jako zdivočelí psi

Tady se potloukají mezi jednotlivými hnízdy a vybírají je – zatímco tomu husy jen bezmocně přihlížejí, medvědi jim likvidují vajíčka. Vědci zatím nejsou schopni popsat, jak tato změna jídelníčku ovlivní chování a zdravotní stav medvědů, zejména co se týká dlouhodobých účinků. Zatímco tuleni mají v tělech spoustu tuku, ve vejcích chybí – na druhou stranu jsou velmi bohatá na proteiny. Rozhodně je však změna stravovacích návyků zásadní pohromou pro populace hus. Nečekaně se jim totiž objevil predátor, s nímž ještě neměly co do činění.

Zřejmě to může mít vliv také na mnoho dalších zvířecích druhů; vědci nyní chtějí studovat, jaký bude dopad například na lišky. Ty se totiž doposud husami živily velmi často – ale nyní o tento zdroj potravy přijdou. Tundra je komplexní ekosystém založený jen na několika druzích tvorů, právě proto je role každého velkého zvířete tak zásadní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 17 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 21 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.