S tím, jak se objem arktického ledu zmenšuje, se mění životní podmínky zvířat, která zde žijí. Největší dopad to má na ta, jež jsou na vrcholu potravního řetězce.
Oteplování donutilo lední medvědy změnit jídelníček. Neloví už tuleně, ale husy
Mezinárodní vědecký tým studoval chování ledních medvědů, kteří žijí na arktických ostrovech. Zvířata měla připevněné GPS sledovače, takže vědci viděli, jak a kde se pohybují. Zařízení byla připevněná na 67 medvědech a 60 tuleních – ti jsou nejčastější kořistí medvědů. Sledování probíhalo několik let, vědci jsou tedy schopni porovnávat, jak se změnilo chování těchto zvířat před oteplováním (před rokem 2006) a nyní.
Výsledek je jednoznačný: v době před oteplováním byli medvědi v lovu tuleňů extrémně úspěšní. Útočili na ně na ledu, když se k nim opatrně přiblížili a odpočívající tuleně překvapili. Jenže jak ledu ubývalo a stával se tenčím a křehčím, loveckých úspěchů medvědů výrazně ubývalo. Vědci tuto studii zveřejnili v odborném časopise Journal of Animal Ecology.
Medvědi již nemohli lovit tuleně způsobem, na jaký byli zvyklí, změnili tedy techniku lovu: místo plížení se po ledu k tuleňům plavali nenápadně ve vodě. Jenže to je tak náročné, že v tom bylo úspěšných jen několik medvědů, ostatní byli s touto metodou neúspěšní. Data prokázala, že tito neúspěšní medvědi již lov tuleňů téměř úplně vzdali. Místo nich se z okolí ostrovů a ostrůvků přesunuli do loveckých teritorií na pobřeží, kde se pohybují kolem hnízdišť divokých hus.
Jako zdivočelí psi
Tady se potloukají mezi jednotlivými hnízdy a vybírají je – zatímco tomu husy jen bezmocně přihlížejí, medvědi jim likvidují vajíčka. Vědci zatím nejsou schopni popsat, jak tato změna jídelníčku ovlivní chování a zdravotní stav medvědů, zejména co se týká dlouhodobých účinků. Zatímco tuleni mají v tělech spoustu tuku, ve vejcích chybí – na druhou stranu jsou velmi bohatá na proteiny. Rozhodně je však změna stravovacích návyků zásadní pohromou pro populace hus. Nečekaně se jim totiž objevil predátor, s nímž ještě neměly co do činění.
Zřejmě to může mít vliv také na mnoho dalších zvířecích druhů; vědci nyní chtějí studovat, jaký bude dopad například na lišky. Ty se totiž doposud husami živily velmi často – ale nyní o tento zdroj potravy přijdou. Tundra je komplexní ekosystém založený jen na několika druzích tvorů, právě proto je role každého velkého zvířete tak zásadní.