Virus

Jednomu kanadskému pasažérovi výletní lodi MV Hondius vyšel pozitivní test na hantavirus, uvedly úřady. Podle serveru BBC bylo na plavidle spojovaném s několika případy nákazy tímto virem celkem šest Kanaďanů. Agentura Reuters uvedla, že nakažená osoba během převozu do izolace nepřišla do kontaktu s veřejností.

Do jihoargentinského města Ushuaia se chystá tým zdravotnického institutu z Buenos Aires, aby získal více informací o tom, zda se právě z této oblasti mohl dostat hantavirus na palubu výletní lodi Hondius. Informovala o tom v úterý místní média. Experti se snaží zjistit, kde se nakazili první cestující, pravděpodobně nizozemský manželský pár, který na virus minulý měsíc zemřel a který předtím cestoval po několika zemích Jižní Ameriky.

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.

Obavy z hantaviru se šíří Evropou kvůli událostem na výletní lodi, kde se tento virus rozšířil a nejméně tři osoby připravil o život. Počet nakažených virem s vysokou smrtností od té doby dále roste. Tito vnitrobuněční parazité se vyskytují i v Česku, jen nejsou ani zdaleka tak nebezpeční jako jejich příbuzní z výletního plavidla.

Bezmála dva týdny po smrti prvního z celkem tří dosud zemřelých cestujících, kteří se nakazili hantavirem, opustily výletní loď během plavby v jižním Atlantiku tři desítky lidí nejméně 12 národností. Úřady po celém světě se je snaží najít. Píší to tiskové agentury s odvoláním na nizozemské úřady a provozovatele lodi MV Hondius. V Amsterdamu byla nově hospitalizována žena s příznaky hantaviru. Světová zdravotnická organizace (WHO) ubezpečuje, že šíření viru nepředstavuje počátek nové pandemie.

S výletní lodí u pobřeží Kapverdských ostrovů, kde se vyskytla nákaza hantavirem, lékaři nově spojují sedm možných případů. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO) s tím, že laboratorně potvrzené jsou zatím dva případy, napsala v noci na úterý agentura Reuters. Tři lidé zemřeli a čtyři jsou nemocní, z nichž jeden je v kritickém stavu. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.

Zájem o testování na pohlavně přenosné nemoci v Česku v posledních letech roste. České televizi to potvrdilo několik nemocnic i oslovené veřejné i soukromé laboratoře. Ruku v ruce s tím přibývá zachycených případů infekcí. Například počet pozitivních případů kapavky vzrostl za posledních deset let o 85 procent, u syfilis pak o 64 procent. Lékaři vyšší zájem o testy vysvětlují kombinací lepší informovanosti, dostupnější diagnostiky i rizikovějšího chování.

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.

V Kosičkách na Královéhradecku v pondělních dopoledních hodinách začali hasiči s likvidací velkochovu slepic, který zasáhla nákaza ptačí chřipky. V kafilériích skončí téměř 236 tisíc nosnic. Likvidace chovu potrvá pět až sedm dní a denně se na ní bude podílet kolem stovky profesionálních hasičů. Silnice třetí třídy mezi Kosičkami a Kosicemi, u níž drůbežárna leží, byla v pondělí ráno uzavřena.

Přes dvě stě třicet tisíc nosnic musí vybít firma z Kosiček na Královéhradecku – v jejím chovu se potvrdila ptačí chřipka. Likvidaci zvířat musela kvůli nákaze provést i před pěti lety. Obnovit chov se jí tehdy podařilo do roka. Podnik dodává na český trh asi půl milionu vajec denně, z toho právě ve své kosičské drůbežárně jich produkuje zhruba třetinu. Vzhledem k velkému počtu a náročnější logistice se budou zvířata utrácet až začátkem příštího týdne, informovala Státní veterinární správa.

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.

Viry mají několik triků, jak se dostat hluboko do lidského těla. Obyčejně to dělají tak, že se chrání před imunitním systémem jakousi čepičkou. Jenže jeden virus ji nepotřebuje, popsala teď nová česká studie.

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.

Lékaři letos evidují už 2880 případů žloutenky typu A, což je 4,5krát více než loni a nejvíc od roku 1984. Zemřelo 31 lidí, loni dva, vyplývá z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V listopadu přibylo 505 nově diagnostikovaných, o 86 méně než v říjnu. Nejvíce nakažených, více než čtyřicet procent z celkového počtu, je v Praze. Za poslední týden jich v metropoli přibylo téměř padesát. Následují Středočeský a Moravskoslezský kraj.

Ptačí chřipka pokračuje v šíření po světě. V Evropě, včetně Česka, likviduje chovy hospodářských zvířat, ale v zahraničí proniká mezi další a další druhy. Naposledy se přenesla na upíry.

Čtvrté letošní ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu, z toho třetí v tomto týdnu, je v chovu kachen firmy Perena v Nouzově na Nymbursku. Vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1 tam byla potvrzena ve čtvrtek. V chovu je přes dva tisíce kusů šestitýdenních kachen. Kdy se začne s likvidací zbývající drůbeže, zatím není jasné, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.

Tým brazilských a japonských biologů objevil u brazilských netopýrů doposud neznámý koronavirus. Virus je sice geneticky poměrně vzdálený od ostatních koronavirů, se známým SARS-CoV-2, jenž způsobuje covid-19, ho ale pojí potenciální schopnost změnit se tak, aby nakazil člověka.

Do Evropy se vrátila nemoc dříve známá jako opičí neštovice, nyní označovaná jako mpox. Zřejmě se přenáší v komunitách mužů, kteří mají sex s muži, varují evropské úřady.