Virus

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.

Viry mají několik triků, jak se dostat hluboko do lidského těla. Obyčejně to dělají tak, že se chrání před imunitním systémem jakousi čepičkou. Jenže jeden virus ji nepotřebuje, popsala teď nová česká studie.

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.

Lékaři letos evidují už 2880 případů žloutenky typu A, což je 4,5krát více než loni a nejvíc od roku 1984. Zemřelo 31 lidí, loni dva, vyplývá z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V listopadu přibylo 505 nově diagnostikovaných, o 86 méně než v říjnu. Nejvíce nakažených, více než čtyřicet procent z celkového počtu, je v Praze. Za poslední týden jich v metropoli přibylo téměř padesát. Následují Středočeský a Moravskoslezský kraj.

Ptačí chřipka pokračuje v šíření po světě. V Evropě, včetně Česka, likviduje chovy hospodářských zvířat, ale v zahraničí proniká mezi další a další druhy. Naposledy se přenesla na upíry.

Čtvrté letošní ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu, z toho třetí v tomto týdnu, je v chovu kachen firmy Perena v Nouzově na Nymbursku. Vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1 tam byla potvrzena ve čtvrtek. V chovu je přes dva tisíce kusů šestitýdenních kachen. Kdy se začne s likvidací zbývající drůbeže, zatím není jasné, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.

Tým brazilských a japonských biologů objevil u brazilských netopýrů doposud neznámý koronavirus. Virus je sice geneticky poměrně vzdálený od ostatních koronavirů, se známým SARS-CoV-2, jenž způsobuje covid-19, ho ale pojí potenciální schopnost změnit se tak, aby nakazil člověka.

Do Evropy se vrátila nemoc dříve známá jako opičí neštovice, nyní označovaná jako mpox. Zřejmě se přenáší v komunitách mužů, kteří mají sex s muži, varují evropské úřady.

Polsko ohlásilo výskyt katarální horečky ovcí v okrese nedaleko českých hranic. Podle agentury Reuters o tom informovala Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH). Toto virové onemocnění se šíří po Evropě včetně Česka, kam se po patnácti letech vrátilo v září loňského roku.

Rok 1918 začal v Evropě docela dobře. Zdálo se, že hrozná velká válka, které se později začalo říkat první světová, se blíží ke konci, a svítala naděje, že brzy bude lépe. Jenže v březnu se objevila hrozba, která měla mnohem horší následky než celá válka.

O potenciálu umělých inteligencí (AI) vyhledávat a také navrhovat složité biologické struktury se spekuluje už roky. Teď vědci vyvinuli právě s pomocí velkého jazykového modelu viry určené k vyhledání a likvidaci bakterií Escherichia coli.

U uhynulých zajíců ze Znojemska se potvrdilo onemocnění myxomatózou, uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. Na člověka či domácí zvířata není přenosné, dříve postihovalo králíky. Jde o mimořádně agresivní chorobu, která dokázala takřka vyhubit králíky divoké a způsobuje komplikace v chovech domácích králíků. Chovatelé ale mohou králíky očkovat, což veterináři doporučují.

Rakovina se může vrátit, když spící buňky schopné metastáz probudí nákaza nějakým virem. V nové studii se vědci zaměřili na SARS-CoV-2, který způsobil před pěti lety celosvětovou pandemii covidu-19.

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.

Boj proti covidové pandemii byl v Severní Koreji založený na lhaní. Režim dva roky popíral, že by virus do země pronikl, zatímco většina obyvatel se s ním už tehdy setkala. První analýza svého druhu přiblížila, jak to tehdy v totalitní zemi vypadalo.

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.

Mozek je jednou z částí lidského těla, která patří mezi ty nejodolnější vůči virům, bakteriím i dalším patogenům. Virus SARS-CoV-2 ale proniknout do mozku dokáže. Cest je zřejmě více, jednu z nich teď popsali vědci z brněnské Masarykovy univerzity.

Běžní Američané už si mohou koupit maso ze zvířat, jejichž genom byl změněn pomocí takzvaných genetických nůžek, nástroje CRISPR. DNA prasat byla uzpůsobena tak, aby zvířata byla imunní vůči nebezpečnému viru PRRS. Jde o první velký komerční produkt, který byl takto vylepšen.

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.

Slovensko zavedlo kvůli šíření slintavky a kulhavky omezení pro nákladní dopravu na hranicích s Maďarskem. Zavádění opatření však provázel chaos, tamní úřady původně o chystaných omezeních v dopravě informovaly nejednotně. Ve slovenských médiích se také objevilo video s kamionem s otevřenou korbou, který převážel potenciálně infekční zvířata. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) vyzval svůj slovenský protějšek Richarda Takáče (Smer), aby k podobným situacím nedocházelo.

Česká republika uzavírá hranice před slovenským dobytkem. Důvodem je výskyt kulhavky a slintavky, která se tam rozšířila po více než padesáti letech. Tato nemoc sice nepředstavuje větší hrozbu pro člověka, ale může způsobit obrovské ekonomické a také ekologické škody.

Vědci zkoumali více než 150 lidí různého věku ohledně jejich odolnosti vůči ptačí chřipce. Zajímalo je, jestli by nemohlo pomoci, že už byli podobnému viru vystaveni. Studie ukázala, že ano.