Virus

Vědci zkoumali více než 150 lidí různého věku ohledně jejich odolnosti vůči ptačí chřipce. Zajímalo je, jestli by nemohlo pomoci, že už byli podobnému viru vystaveni. Studie ukázala, že ano.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla omezit naprostou většinu programů zahraniční pomoci. Podle řady expertů to mimo jiné poškodilo celosvětovou snahu v oblasti boje proti HIV/AIDS.

Před pěti lety zaznamenalo Česko první potvrzené případy covidu-19. Virus se v tu chvíli už rozšířil do velké části světa. Začalo dlouhé období, kdy se střídavě omezoval a znovu rozvolňoval život společnosti. Tehdy se také do veřejného prostoru začaly ve velkém dostávat informace, které nebyly vždy založené na ověřených faktech. A to o samotném viru, ale také o možnostech předcházení nákaze či o léčbě onemocnění.

Virus ptačí chřipky je už mezi dobytkem ve Spojených státech amerických tak rozšířený, že se zřejmě nezastaví bez lidského zákroku. Nemoc se šíří v situaci, kdy administrativa Donalda Trumpa a nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy omezují počty expertů v organizacích, jež jsou za kontrolu nemocí zodpovědné.

Na začátku února vydala americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) několik zpráv. Jedna z nich se věnovala ptačí chřipce a obsahovala informace o případech, kdy došlo k přenosu mezi kočkami a lidmi, respektive opačně. Organizace ale téměř okamžitě tuto zprávu stáhla.

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.

Agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) v pondělí oznámila, že ve Velké Británii zaznamenali „vzácný“ případ ptačí chřipky u člověka. Jde o první přeskok této varianty nemoci na člověka v Evropě, riziko pro širší veřejnost zůstává podle britských epidemiologů ale stále „velmi nízké“.

Francouzka nakažená HIV se viru zbavila poté, co podstoupila transplantaci kostní dřeně. Na operaci šla kvůli akutní leukémii. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení lékařského týmu, který ženu na jihu Francie léčil.

Především na sociálních sítích, ale i v bulvárních médiích se šíří zprávy o novém viru, který v Číně mimo jiné plní krematoria. Téma virové epidemie, která se objeví v Číně přesně pět let po covidu, je atraktivní. Ale pohled na reálná data ukazuje, že aktuální situace není ani zdaleka tak dramatická. Nový virus ve skutečnosti není tak nový – dokonce je pravděpodobné, že už prošel i českou populací.

Ptačí chřipka za letošní rok nakazila v USA asi šest desítek lidí. V prosinci úřady zaznamenaly první případ s těžkým průběhem. U pacienta se virus změnil tak, že je zřejmě nakažlivější, uvedli epidemiologové.

Stačila jedna studie, aby se zvedla vlna zájmu o přípravek hydroxychlorochin. Ten se měl stát na počátku pandemie téměř zázračným lékem proti covidu – jenže po něm zbyla hlavně pachuť, protože se ukázalo, že je neúčinný. A teď, po čtyřech a půl letech, byla zmíněná studie stažena redakční radou časopisu, kde původně vyšla. Tu přitom vedou vědci.

Už pět let uplynulo od chvíle, kdy se první člověk nakazil nemocí, která následně dostala jméno covid-19. Původ viru stále není definitivně jasný, největší pozornost se upírá na dva možné scénáře.

Přesně před pěti lety americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí oznámilo první případy dosud neznámého onemocnění dýchacích cest v čínském Wu-chanu. O tři měsíce později byl v Česku vyhlášen nouzový stav. Redakce vědy ČT24 připravila dokument s názvem Lekce covid. Ve vysílání 90' ČT24 se pak Daniel Stach ptal politiků a vědců, jak je Česko pět let od prvních případů koronaviru připraveno na případnou příští pandemii.

Před pěti lety se začal poprvé šířit virus způsobující nemoc covid-19. Když Světová zdravotnická organizace 5. května roku 2023 vyhlásila konec pandemie, označila za klíčovou roli vakcín. Do té doby bylo podáno víc než třináct miliard dávek.

První zprávy z Číny zasažené koronavirem tvrdily, že žádný ze známých léků proti němu nefunguje. A tak začali vědci i doktoři hledat jehlu v kupce sena – mezi tisícovkami známých léčivých látek zkoušeli najít nějakou, která by byla účinná i proti viru SARS-CoV-2.

Vláda australského státu Queensland oznámila, že se z biologické laboratoře ztratily vzorky nebezpečných virů. Přestože k tomu došlo už v létě roku 2023, úřady od té doby o problému neinformovaly veřejnost, ale zejména nedokázaly ztracené patogeny vypátrat. Podle vládního prohlášení se jedná o „závažné porušení biologické bezpečnosti“, které bude muset řešit rozsáhlé vyšetřování.

„Bude tady s námi velmi dlouho, pokud ne už navždy,“ řekl v pátek ve vysílání ČT24 o onemocnění covid-19 epidemiolog Roman Prymula. Věří ale, že nezmutuje do podoby „mnohem dramatičtějšího klinického průběhu“. V Česku podle něj dochází v posledních týdnech ke značnému poklesu nových případů. „Počet úmrtí denně je kolem jednoho, maximálně dvou, což znamená, že data jsou výrazně nižší, než byla před nějakými pěti nebo šesti týdny,“ konstatoval Prymula. V neděli uběhne přesně pět let od nahlášení prvního případu nákazy člověka novou formou koronaviru.

Schopnost manipulovat s miniaturními částicemi v mikro nebo dokonce nano rozměrech je něco, co lidstvo stále ještě úplně uspokojivě neovládlo. Američtí vědci teď přišli s překvapivě jednoduchým řešením: napodobili lidskou ruku.

Lékaři a virologové upozorňují, že případ kanadského teenagera infikovaného kmenem vysoce nakažlivé ptačí chřipky je znepokojivý rovnou z několika důvodů. Především proto, že se nepovedlo zjistit, jakým způsobem došlo k přenosu nákazy, ale současně proto, že u viru se vyskytly změny, které mu umožňují snadněji infikovat člověka.

Tým mikrobiologů a virologů z univerzity ve Wu-chanu ve spolupráci s kolegy z Čínské akademie věd a Washingtonské univerzity zjistil, že je možné použít geny koronavirů k vytvoření receptorů, které lze přidat do lidských nebo zvířecích buněk. Cílem je urychlit výzkum ochrany před těmito nebezpečnými viry.

Nová varianta nemoci mpox se poprvé přenesla mezi lidmi v Evropě, konkrétně v Británii, potvrdila Světová zdravotnická organizace (WHO). Oba nakažení variantou označovanou jako clade Ib sdílí domácnost s pacientem, jemuž byl mpox potvrzen po návratu z Afriky. Je to první zdokumentovaný případ přenosu mimo Afriku.

Ze známých koronavirů má MERS nejvyšší smrtnost. Podlehlo mu více než třicet procent nakažených, ale lékaři proti němu zatím neměli ani specifický lék, ani očkování. Němečtí vědci teď vakcínu konečně testují.

Vzorky odpadních vod pomáhají vědcům dopředu naznačit, jak se bude vyvíjet počet pacientů s různými virovými nemocemi. Pravidelně testují třeba přítomnost koronaviru. Například v Praze byl nárůst aktivních případů začátkem srpna díky datům z odpadních vod patrný už o měsíc dříve. A data ukazují, že teď je v pražských odpadních vodách viru nejvíce od začátku roku. „Když se někdo nakazí a začne mít klinické příznaky, anebo je ještě ani nemá, tak už má ve své moči a stolici stopy viru,“ vysvětluje Jan Bartáček z Ústavu technologie vody VŠCHT Praha. Vědci tak i díky tomuto předvídání trendů dokáží včas varovat zdravotníky před nástupem případné vlny nemoci.

Ptáci, kteří přepadají ostatní, aby jim uzmuli potravu, se ocitli v ohrožení. S uloupenou kořistí do sebe totiž dostávají i virus ptačí chřipky, popsal nový výzkum.