Virus

Česká republika zaostává v boji proti viru HPV, který způsobuje několik druhů potenciálně smrtelných nádorů. Zejména ve srovnání se severskými zeměmi, které jsou na nejlepší cestě, aby tam tato nemoc už nezabíjela vůbec. Studie vědců z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze se pokusila zjistit, jak moc se větší proočkovanost vyplatí, ať už z hlediska počtu let dožitých ve zdraví, tak nákladů na případnou léčbu.

Až donedávna se horečka Oropouche šířila jen na omezeném území Jižní Ameriky. Letos se ale objevily tisíce případů v Brazílii, nemoc se rozšířila na Kubu a lékaři popsali první případ v Itálii.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.

Lidé bez odborného vzdělání radí na sociálních sítích Američanům, aby pili syrové kravské mléko a získali tak protilátky proti ptačí chřipce, která by mohla získat pandemický potenciál. Experti varují před tím, že takové chování je nesmyslné a rizikové.

Přestože se v Kongu nemoc mpox šíří, pro Evropu zatím silnou hrozbu nepředstavuje. Problém je, že virus se mění a mutuje, což může komplikovat snahu o jeho zvládnutí.

Když se ve Spojených státech na jaře ukázalo, že se virus ptačí chřipky dostal mezi hovězí dobytek, varovali experti před šířením na další druhy. A přesně to se stalo v případě koček. Problém je, že s nimi mají lidé mnohem těsnější a častější kontakty než s krávami nebo drůbeží.

Americké úřady našly ve vzorcích mléka, které se prodává v běžných obchodech s potravinami v USA, fragmenty viru ptačí chřipky. Podle expertů oslovených deníkem Washington Post to ještě nemusí znamenat nebezpečí pro lidské zdraví, ale naznačuje, že virus ptačí chřipky se ve stádech amerického dobytka rozšířil výrazně více, než se zatím předpokládalo.

Kakaovníky v Africe trpí virem, který snižuje celosvětovou úrodu čokolády. Řešení je složité a nákladné, proto věda hledá levnější a účinnější možnosti, jak šíření nemoci zamezit.

Přibližně jednou za půlstoletí zasáhne svět nějaká pandemie. Podle předních světových expertů na infekční nemoci je nejpravděpodobnější příčinou té příští chřipka.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v pondělí uvedlo, že riziko nákazy ptačí chřipkou pro veřejnost sice i nadále zůstává nízké, ale současně zároveň požádalo zdravotníky, aby byli v případě potřeby připraveni reagovat.

Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) oznámila na začátku dubna, že se vysoce nakažlivou ptačí chřipkou infikoval jeden člověk. Texasan se virem H5N1 nakazil pravděpodobně od nemocných krav, s nimiž byl v úzkém kontaktu – na ně se tento patogen přenesl asi před měsícem.

V mléce krav v Kansasu a Texasu se našel virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky, informovali tento týden úředníci ministerstva zemědělství Spojených států amerických (USDA) a Texaské komise pro zdraví zvířat, kteří potvrdili nález viru A H5N1 v některých vzorcích nepasterizovaného mléka.

Virus zika se stal velmi obávaným patogenem. Přestože se o něm ví od poloviny minulého století, teprve několik let „před covidem“ se začal masivněji šířit. Jeho nejhorší vlastnost teď ale vědci dokázali využít pro dobrý účel.

Takzvaná nemoc modrých oušek poškozuje už desítky let chovatele prasat a ani v dnešní době se stále nedá dobře léčit. Vědci ale teď našli řešení, které spočívá v úpravě genomu vepřů.

Viry u rostlin sice nejsou pro člověka nebezpečné, mohou ale pěstitele připravit o úrodu a zvýšit ztráty v zemědělské produkci. Do rostliny se dostane patogen ve většině případů skrze přenašeče, kterým bývá nejčastěji hmyz. Virus se začne v buňce množit a postupně se šíří. Výsledný plod není ve většině případů toxický, nicméně může být pozměněn jeho vzhled, struktura anebo chuť, popsal Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Aljašští zdravotníci v polovině února oznámili, že v lednu zemřel muž, který se nakazil virem známým jako alaskapox neboli aljašské neštovice. Jde o nově objevený virus, který se mezi lidi dostal až v jednadvacátém století.

Západonilská horečka je nemoc, která už svým jménem naznačuje, že je spojená s Afrikou. Jenže v posledních letech se stále častěji objevuje i v Evropě a proniká i do středoevropských zemí. Vědci teď popsali, jak je to možné.

Pláže Patagonie jsou pokryté stovkami mrtvých těl rypoušů sloních. Většinou jsou to mláďata, která jejich rodiče opustili poté, co se nakazila virem ptačí chřipky a uhynula. Tato nemoc má mezi mladými rypouši smrtnost 96 procent.

Kvůli nákaze RS viry končí v nemocnicích stovky dětí. Podle zjištění České televize jich bylo v roce 2022 hospitalizováno skor patnáct set. Nejčastěji šlo o kojence a nejmenší děti. Ukazují to poslední dostupná data, která ČT poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Nákaza RS viry má u dětské populace horší průběh od vypuknutí pandemie covidu-19. Viry nejčastěji způsobují respirační potíže, záněty dolních cest dýchacích nebo taky zápaly plic. Česko proto jedná o zavedení dobrovolné vakcíny také pro děti, v současnosti lze očkovat seniory a těhotné ženy.

Řada lidí s dlouhotrvajícími zdravotními komplikacemi v návaznosti na onemocnění covidem-19 se po cvičení cítí unavená a trpí bolestmi. Vědci tvrdí, že znají příčinu; na vině jsou podle něj biologické změny, jako je vážné poškození svalů, mitochondriální problémy a přítomnost mikrotrombů v těle, které takzvaný dlouhý covid provázejí.

Virus nipah vědci odhalili teprve před čtvrtstoletím, od té doby se objevují jeho ohniska v Asii pravidelně. Nové výzkumy ukazují, jaký má potenciál vyvolávat větší epidemie, nebo se dokonce šířit pandemicky.

Ptačí chřipka zabíjí ptáky ve volné přírodě, ale také ohrožuje chovy drůbeže po celém světě. Vysoce nakažlivý virus se mění natolik rychle, že proti němu není příliš účinné očkování. Skupina vědců ted přišla s řešením, které by se jednou dalo použít: je jím genetická úprava drůbeže.

Američtí vědci objevili virus, který se vozí na jiném. Pod mikroskopem poprvé pozorovali, jak menší virus využívá větší jako beranidlo, které mu otevře vstup do buňky, aby ji mohl ovládnout.

Tým amerických genetických inženýrů upravil myši geneticky tak, aby mohly mít covid podobný tomu, jak se projevuje u lidí – konkrétně u mladých zdravých lidí. To umožní výzkum léků. Studie vyšla v odborném žurnálu Nature.