Mozek je jednou z částí lidského těla, která patří mezi ty nejodolnější vůči virům, bakteriím i dalším patogenům. Virus SARS-CoV-2 ale proniknout do mozku dokáže. Cest je zřejmě více, jednu z nich teď popsali vědci z brněnské Masarykovy univerzity.
Brněnští vědci popsali, jak koronavirus proniká do mozku
Badatelé z moravské metropole se při svém výzkumu zaměřili na choroidální plexus. To je část mozku, která vytváří mozkomíšní mok. A současně se o ní ví, že některé patogeny ji umí využívat jako „zadní vrátka“, jimiž prorazí do jinak velmi dobře chráněného orgánu.
Experti prostřednictvím analýzy u čtyřiadvaceti zemřelých pak právě v této části mozku virus objevili a následně vysledovali jeho cestu. Pochopit tyto mechanismy přenosu viru je klíčové pro objasnění patologických změn v mozkové tkáni spojených s onemocněním covid-19. Výsledky vyšly v odborném časopisu Journal of Medical Virology.
Neurologické dopady
Koronavirus primárně napadá dýchací cesty. Jak ale ukázala řada konkrétních případů, může se dostat i do mozku, což může mít u některých nakažených různě závažné neurologické dopady: například poruchy paměti a problémy se soustředěním, závratě nebo úzkosti a deprese.
„Dosud se předpokládaly dvě hlavní možné cesty, jak se virus do mozku dostává. První je skrz krevně-mozkovou bariéru a druhá přes čichový nerv. Ověřit tyto možnosti by ale bylo velmi náročné, jsou to pouze hypotézy. Na základě našeho dřívějšího výzkumu jsme měli teorii, že existuje i jiná cesta, a to přes hemato-likvorovou bariéru, tedy přes choroidální plexus,“ nastínil přednosta Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Marek Joukal.
Na rozdíl od krevně-mozkové bariéry je ta hemato-likvorová méně odolná a patogeny přes ni mohou procházet snadněji. „Analyzovali jsme 24 zemřelých, u kterých byla prokázána přítomnost koronaviru v mozku. U šesti jsme zachytili virus v choroidálním plexu. Následně jsme použili imunohistochemickou metodu a přítomnost viru vizualizovali. Jako první jsme tedy dali přímý průkaz toho, že se virus přes tuto bariéru do mozku dostává,“ doplnil neurovědec Omar Šerý, jenž se na výzkumu podílel.
Pro lidi, u kterých se virus dostal do mozku, může mít onemocnění vážnější následky. „Nelze ale stoprocentně říct, zda je příčinou neurologických příznaků covid. Pokud lidé nějaké příznaky mají, měli by navštívit specializované ambulance, které se takzvanému long covidu věnují,“ zdůraznil neurochirurg Peter Solár, který patří mezi hlavní autory studie.
Tento výzkum podle něj otevírá další možnosti bádání týkající se toho, jak průniku viru do mozku zabránit. Případně může v budoucnu sloužit pro vývoj léčby ke zmírnění postižení centrálního nervového systému, dodal.
