Brněnští vědci popsali, jak koronavirus proniká do mozku

Mozek je jednou z částí lidského těla, která patří mezi ty nejodolnější vůči virům, bakteriím i dalším patogenům. Virus SARS-CoV-2 ale proniknout do mozku dokáže. Cest je zřejmě více, jednu z nich teď popsali vědci z brněnské Masarykovy univerzity.

Badatelé z moravské metropole se při svém výzkumu zaměřili na choroidální plexus. To je část mozku, která vytváří mozkomíšní mok. A současně se o ní ví, že některé patogeny ji umí využívat jako „zadní vrátka“, jimiž prorazí do jinak velmi dobře chráněného orgánu.

Experti prostřednictvím analýzy u čtyřiadvaceti zemřelých pak právě v této části mozku virus objevili a následně vysledovali jeho cestu. Pochopit tyto mechanismy přenosu viru je klíčové pro objasnění patologických změn v mozkové tkáni spojených s onemocněním covid-19. Výsledky vyšly v odborném časopisu Journal of Medical Virology.

Neurologické dopady

Koronavirus primárně napadá dýchací cesty. Jak ale ukázala řada konkrétních případů, může se dostat i do mozku, což může mít u některých nakažených různě závažné neurologické dopady: například poruchy paměti a problémy se soustředěním, závratě nebo úzkosti a deprese.

„Dosud se předpokládaly dvě hlavní možné cesty, jak se virus do mozku dostává. První je skrz krevně-mozkovou bariéru a druhá přes čichový nerv. Ověřit tyto možnosti by ale bylo velmi náročné, jsou to pouze hypotézy. Na základě našeho dřívějšího výzkumu jsme měli teorii, že existuje i jiná cesta, a to přes hemato-likvorovou bariéru, tedy přes choroidální plexus,“ nastínil přednosta Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Marek Joukal.

Na rozdíl od krevně-mozkové bariéry je ta hemato-likvorová méně odolná a patogeny přes ni mohou procházet snadněji. „Analyzovali jsme 24 zemřelých, u kterých byla prokázána přítomnost koronaviru v mozku. U šesti jsme zachytili virus v choroidálním plexu. Následně jsme použili imunohistochemickou metodu a přítomnost viru vizualizovali. Jako první jsme tedy dali přímý průkaz toho, že se virus přes tuto bariéru do mozku dostává,“ doplnil neurovědec Omar Šerý, jenž se na výzkumu podílel.

Pro lidi, u kterých se virus dostal do mozku, může mít onemocnění vážnější následky. „Nelze ale stoprocentně říct, zda je příčinou neurologických příznaků covid. Pokud lidé nějaké příznaky mají, měli by navštívit specializované ambulance, které se takzvanému long covidu věnují,“ zdůraznil neurochirurg Peter Solár, který patří mezi hlavní autory studie.

Tento výzkum podle něj otevírá další možnosti bádání týkající se toho, jak průniku viru do mozku zabránit. Případně může v budoucnu sloužit pro vývoj léčby ke zmírnění postižení centrálního nervového systému, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
16. 11. 2026‌‌

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.