Deprese

Téma duševního zdraví se sice otevírá čím dál častěji, někteří se však stále bojí požádat o pomoc nebo nevědí, kde ji hledat. V Česku se s psychickými onemocněními setkal každý pátý člověk. Světový den duševního zdraví upozornil na nárůst psychických potíží i nedostatek odborníků – zejména dětských psychiatrů.

Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním on-line her čím dál více času, ukazuje výzkumná zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která analyzovala údaje o chování celkem 280 tisíc dětí ze 44 zemí světa. Vědci říkají, že samo o sobě užívání sítí a hraní her nemusí být problematické, mezi adolescenty se ale stále zvětšuje podíl těch v riziku závislosti: u užívání sítí to nyní hrozí 11 procentům dospívajících, u her se problém týká 12 procent mladých.

Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí institut informoval v tiskové zprávě.

Mezigenerační nerovnost, neregulované sociální sítě, neúměrně nízké mzdy, nejistá zaměstnání a klimatická krize. To jsou jen některé z faktorů, které způsobují nebezpečný a alarmující celosvětový nárůst špatného duševního zdraví mezi mladými lidmi, varovalo konsorcium odborníků.

Pochybnosti, ale i úzkosti, deprese a strach ze selhání. Řada lidí zažívá takové pocity, ale nemluví o nich. Bojí se, že budou „odhaleni“. Mají takzvaný syndrom podvodníka (imposter syndrom). Mohou přitom působit sebevědomě, jsou inteligentní či talentování. Dokonce mohou mít i řadu obdivovatelů nebo fanoušků a jsou uznávání po celém světě, přesto úspěch necítí. Patří mezi ně i bývalá první dáma USA Michelle Obamová, hvězda filmové ságy Harry Potter Emma Watsonová či představitel Forresta Gumpa Tom Hanks. Podle studií až sedmdesát procent lidí během svého života mělo příznaky, které odpovídají syndromu podvodníka.

Mladí dospělí ve věku od osmnácti do třiceti let žijí v prudce se měnícím světě. Tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi i dynamickým vývojem na trhu práce mohou zvyšovat stres, úzkost a pocit izolace. Vzhledem k tomu, že u mladých dospělých se teprve dokončuje vývoj mozku, rozhodnutí a zkušenosti z tohoto období mohou mít významný vliv na jejich duševní zdraví. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se na tuto skupinu zaměřili ve výzkumu trvajícím více než deset let.

Další země rozhodla, že lék montelukast musí být opatřený výrazným varováním před možnými vedlejšími účinky. Přistoupila k tomu Velká Británie poté, co úřady zveřejnily informace o potenciálně negativně zasažených dětech. Přípravek se používá i v Česku, i když podle všeho ne příliš často. Na možná rizika medikamentu upozorňuje i tuzemský lékový regulátor.

Více psychologů ve školách by podle odborníků pomohlo dětem s psychickými problémy. Snaží se o to novela školského zákona. Ministerstvo školství se zabývalo i návrhem na snížení kvalifikace školního psychologa, kdy by stačil bakalářský titul. To by ale podle profesních organizací psychologů a vysokých škol dětem spíš ublížilo. Podle nich absolventi bakalářského studia mají jen teoretické znalosti a nejsou dostatečně připraveni pro praxi.

V Brně začalo fungovat centrum, které se zaměří na ketaminem asistovanou psychoterapii. Jde o léčbu, které dokáže pomoci třeba lidem s depresemi, úzkostmi nebo posttraumatickou stresovou poruchou. Ketaminem asistovaná psychoterapie trvá několik týdnů a zčásti by ji měla hradit zdravotní pojišťovna. Sám pacient podle odhadů za léčbu zaplatí mezi deseti a patnácti tisíci korunami.

Zapojení čichu pomáhá lidem vyvolávat si ostřejší, přesnější a pozitivnější vzpomínky. Podle amerického výzkumu by se toho dalo vyžít v psychologii při léčbě lidí trpících depresí.

Přibývá mladých lidí, kteří mají invalidní důchod kvůli duševní chorobě. Jen ve věku do devatenácti let jich loni pobíralo dávku přes třináct set. Stále častěji kvůli úzkostným poruchám i těžkým depresím. Podle specialistů může být důvodem mimo jiné špatná dostupnost včasné péče.

Deprese je spojená s vyšší tělesnou teplotou, zjistil tým amerických vědců. Tento fenomén sice zatím plně nechápou, začali ho ale už hlouběji studovat na lidských dobrovolnících. Cílem je tuto zvláštní souvislost popsat přesněji.

Facebook za dvě dekády své existence výrazně změnil svět. Ze sociální sítě, která měla spojit elitu, se postupně stala síť, jež propojila celou planetu a odstartovala novou éru internetu. Přehnaný čas trávený na sítích může vést podle odborníků k úzkostem a depresím, ve facebookovém prostoru se také často šíří dezinformace. Například seniorům ale může pomoci bojovat s osamělostí.

Zhruba třetina deváťáků bojuje s úzkostí, až 40 procent z nich vykazuje známky střední nebo těžší deprese, zjistili při šetření odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. „Situace je alarmující,“ zdůraznil v Interview ČT24 ředitel instituce Petr Winkler. Nedostatečná je také odborná pomoc, v Česku dlouhodobě scházejí dětští psychologové a psychiatři, dodal. Proto by podle něj měl dobře fungovat systém prevence.

Zneužívání alkoholu, nižší socioekonomický status, osamělost či sluchové postižení patří mezi patnáct faktorů, které významně zvyšují riziko časného nástupu demence. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na studii, podle které mezi rizikové faktory patří také nižší vzdělání, nedostatek vitaminu D nebo deprese.

Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.

Dospělé dle psychiatrů nyní trápí projevy deprese ještě častěji, než tomu bylo během pandemie covidu. Ukazuje to výzkum Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Asi čtvrtina lidí měla na jaře také vážné příznaky syndromu vyhoření, který může přerůst v depresi. Prevencí i samotným lékem na syndrom vyhoření je dle odborníků úprava životního stylu. To může pomoci i u lehkých depresí.

Psychiatr, psychoterapeut a vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví profesor Jiří Horáček míní, že psychedelika mají unikátní farmakologické vlastnosti, které se podobají antidepresivům, změny ale nastupují skoro okamžitě. V Interview ČT24 uvedl, že aplikace těchto látek by se měla dít v bezpečném prostředí s kvalifikovaným personálem.

Psychické potíže u dětí a mládeže narůstají. Vysoký výskyt závažných případů zaskočil i zkušené odborníky. Poslední rok podle nich patří po covidu i dalších krizích k nejnáročnějším. Tím se prodlužují čekací lhůty na pomoc u psychologů nebo psychiatrů. Mnozí z nich se shodují, že zdravotní systém, ale ani společnost, na to nejsou dostatečně připraveny. A to může mít fatální následky. Ve svém dokumentu „Těžko v duši“ to ukazuje redaktorka ČT Lea Surovcová, která mezi dětmi natáčela minulý školní rok. Premiéru dokumentu uvedlo vysílání ČT24 v páteční Devadesátce.

Přímé sluneční záření, dehydratace, úpal. Fyzické dopady vlny veder na lidské tělo jsou dobře známé. O vlivu vysokých teplot na duševní zdraví se ale mluví o poznání méně. Vědci varují, že i tato rizika by lidé měli brát vážně.

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se zhruba každý čtvrtý Čech potýká se syndromem vyhoření. Čísla se zvýšila po covidu a se zhoršením ekonomické situace. Příčinou podle odborníků nebývá jen pracovní vyčerpání, ale jakákoliv dlouhodobá zátěž.

Až tři čtvrtiny žen, které mají po porodu psychické obtíže, nevyhledají odbornou pomoc. Mají strach nebo nevědí, na koho se vlastně obrátit. Obojí vyplývá z provedených studií. Některé porodnice i organizace se proto zapojily do Světového dne duševního zdraví matek.

Čínští vědci provedli experiment, ve kterém sledovali, jak se v mozku myší projeví, když slabší jedinec porazí dosud dominantního samce. U něj pak zaznamenali v části mozku, která je lidskou obdobou centra zklamání, výraznou aktivitu. To následně může ovlivňovat i další nervové oblasti. Ve studii, která vyšla v časopise Cell, biologové popsali, že při mírnění dotyčné nervové aktivity získali ponížení myší samci zpět své dřívější sociální postavení, což se jim bez potlačení depresivních příznaků nedařilo.