V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.
Podle výzkumu psychologů z Imperial College v Londýně mají děti, které tráví na sociálních sítích více než tři hodiny denně, vyšší pravděpodobnost, že v pozdějším dospívání budou trpět depresemi a úzkostmi. A na rozdíl od jiných studií se u této vědci dobrali i k závěru o příčinách těchto depresí.
Pravděpodobně to podle nich souvisí s nedostatkem spánku, který způsobuje používání sociálních sítí pozdě v noci. Souvislost s depresemi je přitom výraznější u dívek než u chlapců. Výzkum vycházel z dlouhodobého výzkumu, který začal už roku 2014. Zapojilo se do něj 2350 školáků a školaček z londýnských škol.
Vědci z dotazníků zjistili, že děti, které trávily více než tři hodiny denně na sociálních sítích, měly později, už jako jako teenageři větší pravděpodobnost výskytu příznaků úzkosti a deprese ve srovnání s těmi, kteří trávili on-line denně pouze třicet minut. Délka doby strávená na sítích byla klíčová.
Mladí lidé, kteří více používali sociální sítě, chodili spát později a celkově spali méně. Největší rozdíl byl u dní během školního týdne. „Naše analýza ukazuje jasný trend, pokud jde o množství času stráveného na sociálních sítích a dopady na duševní zdraví,“ uvedli autoři pro britský deník Guardian. „Děti, které používají aplikace sociálních sítí déle a až do pozdních večerních hodin, si tím možná zkracují spánek, který potřebují k zdravému fungování. Domníváme se, že to je hlavní důvod, proč v budoucnu pozorujeme trvalý dopad na jejich duševní zdraví.“
Než vědci studii zpracovali a vyhodnotili, její údaje bohužel zastaraly – užívání sociálních médií je v současné době zcela odlišné od roku 2014.
Téma pro celý svět
Téma možného zákazu nebo omezení sociálních sítí pro děti a (nebo) teenagery se široce řeší v celé řadě zemí – signálů, že toto prostředí má vzhledem ke své algoritmizaci na ně negativní dopady, totiž přibývá. První zemí, která přistoupila k radikálnímu řešení, jímž je úplný zákaz sítí pro mladistvé do šestnácti let, byla vloni Austrálie. Řada dalších států nyní čeká, jaké to přineslo výsledky.
Diskuze na toto téma se vede také v České republice, kde po regulaci volá současná vláda, která zdůrazňuje koordinovaný postoj napříč Evropou.
„Sociální sítě jsou navrženy tak, aby maximalizovaly udržení pozornosti pomocí personalizovaného obsahu a nekonečného scrollování. V dospívání je toto chování obzvlášť problematické, protože adolescenti mají systémy odměny v mozku zvýšeně citlivé na sociální zpětnou vazbu, jako jsou lajky a komentáře,“ vysvětluje místopředseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Michal Goetz, který je zároveň ředitelem Dětské psychiatrické nemocnice Opařany.
Podle něj časté kontrolování sítí mění funkční aktivitu mozku v oblastech odpovědných za emoce a regulaci impulzů. Dospívající tak čelí bezprecedentnímu nárůstu úzkostně-depresivních stavů, které jsou vyvolány nereálnými očekáváními a ztrátou skutečných sociálních interakcí.
Stanovisko této společnosti vydané 24. března pracuje se stejnými předpoklady jako britská studie – čas strávený u obrazovek se u dětí postupně prodlužuje, zároveň se jim zhoršuje spánek a postupně se stahují z reálného světa. „Pokud dítě ztrácí zájem o koníčky, izoluje se, špatně spí nebo mění stravovací návyky, může jít o důsledek on-line tlaku. V takovém případě neváhejte vyhledat odborníka,“ doplnila odborná společnost.
