Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.

Ještě před rozbřeskem Caová z ranních mlh v americké Pensylvánii celé měsíce odebírala vzorky, jež pak další měsíce detailně studovala pod mikroskopem v laboratoři. A ukázala, že miniaturní kapénky vody, z nichž se mlhy skládají, doslova kypí životem.

První, co Caová zjistila a co ji překvapilo, byl fakt, že se bakterie (jimž ze všech mikroorganismů věnovala hlavní pozornost) v kapénkách mlhy množí. To naznačuje, že mlhové kapky jsou pro ně opravdu životním prostředím, nikoliv jen dočasným útočištěm, jinak by do něčeho tak energeticky náročného, jako je rozmnožování, neinvestovaly.

Caová současně popsala, že život je v mlze vzácný i nesmírně rozšířený současně. Na stopy bakterií narazila jen asi v každé sté kapce. Jenže běžná ranní mlha je složená ze stovek miliard takových kapének, takže je v ní bakteriální život přes jeho relativní vzácnost i tak všudypřítomný. V množství mlhy o velikosti náprstku se podle autorů práce nachází asi deset milionů bakterií, což přibližně odpovídá množství bakterií ve stejném množství mořské vody.

Pilní požírači karcinogenů

Při analýze obyvatel mlžných „oceánů“ narazili vědci na jednu skupinu bakterií, jež na první pohled vynikala. Jmenují se methylobakterie a jsou to organismy, které se živí jednoduchými uhlíkovými sloučeninami. Mezi ty patří také škodlivé chemikálie, jako je třeba formaldehyd rozšířený především ve větších městech. Caová a její kolegové si všimli, že když se objeví mlha, rychle v ní roste koncentrace těchto bakterií – to znamená, že se v ní dokáží množit a něčím živit.

„Pozorovali jsme je pod mikroskopem a zjistili jsme, že bakterie se zvětšují a dělí se, takže dochází k růstu,“ popsala Caová. „Zjistili jsme také, že využívají formaldehyd jako potravu k podpoře svého růstu.“ Bakterie odbouraly velké množství formaldehydu tak rychle, že vědci začali mít podezření, že ho pouze nekonzumují.

Při vysokých koncentracích je tato chemická látka pro bakterie toxická, a proto ji rozkládají na oxid uhličitý, aby udržely její koncentraci na nízké úrovni. Je to výhodné jak pro mikroorganismy, tak pro lidi. Formaldehyd byl totiž Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny klasifikován jako karcinogen skupiny 1, tedy prokázaný karcinogen pro člověka.

Budoucnost zahalená v mlze

Lidé měli v minulosti z mlhy spíše obavy – legendy a pohádky jsou plné příběhů o zlu, které se v ní skrývá. Podle nových výzkumů má mlha výrazně větší význam, než si vědci doposud mysleli. Jedná se o opravdový vodní ekosystém nabízející vhodné životní podmínky mikroorganismům pohlcujícím toxiny. Autoři zdůrazňují rovnou několik dopadů, které může jejich výzkum přinést. Ne všechny jsou ale pozitivní.

Ve světě, kde se voda stává stále větší vzácností, se pořád více zvažuje využívání přístrojů, které dokáží z ranní mlhy extrahovat vlhkost a přeměnit ji na pitnou vodu. Caová zdůrazňuje, že takové myšlenky podceňují, jak moc je mlha nasycená životem. Takto získanou vodu by bylo třeba čistit stejně intenzivně jako jiné zdroje.

Současně se ale nabízí také intenzivnější úvahy o možné roli mlhy při čištění vzduchu. Až doposud byla totiž spojená spíše s negativními dopady znečištění, jako byly například smrtící londýnské mlhy.

Autoři tyto nadějné úvahy poněkud mírní a dodávají, že je zapotřebí dalších studií, aby se zjistilo, jestli je role mlhy při čištění ovzduší pro lidi opravdu dostatečně přínosná, a současně, jestli se o tuto její roli nepřipravíme, pokud bychom mlhy lidskou aktivitou nějak ovlivnili.

Podle Caové by mohly mít její výsledky dopady také na meteorologii – odlišné než předpokládané složení mlh by mohlo změnit některé jejich vlastnosti, s nimiž vědci počítají, takže by to v důsledku mohlo ovlivnit i předpovědi počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 2 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 20 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 21 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 22 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.