Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.

Ještě před rozbřeskem Caová z ranních mlh v americké Pensylvánii celé měsíce odebírala vzorky, jež pak další měsíce detailně studovala pod mikroskopem v laboratoři. A ukázala, že miniaturní kapénky vody, z nichž se mlhy skládají, doslova kypí životem.

První, co Caová zjistila a co ji překvapilo, byl fakt, že se bakterie (jimž ze všech mikroorganismů věnovala hlavní pozornost) v kapénkách mlhy množí. To naznačuje, že mlhové kapky jsou pro ně opravdu životním prostředím, nikoliv jen dočasným útočištěm, jinak by do něčeho tak energeticky náročného, jako je rozmnožování, neinvestovaly.

Caová současně popsala, že život je v mlze vzácný i nesmírně rozšířený současně. Na stopy bakterií narazila jen asi v každé sté kapce. Jenže běžná ranní mlha je složená ze stovek miliard takových kapének, takže je v ní bakteriální život přes jeho relativní vzácnost i tak všudypřítomný. V množství mlhy o velikosti náprstku se podle autorů práce nachází asi deset milionů bakterií, což přibližně odpovídá množství bakterií ve stejném množství mořské vody.

Pilní požírači karcinogenů

Při analýze obyvatel mlžných „oceánů“ narazili vědci na jednu skupinu bakterií, jež na první pohled vynikala. Jmenují se methylobakterie a jsou to organismy, které se živí jednoduchými uhlíkovými sloučeninami. Mezi ty patří také škodlivé chemikálie, jako je třeba formaldehyd rozšířený především ve větších městech. Caová a její kolegové si všimli, že když se objeví mlha, rychle v ní roste koncentrace těchto bakterií – to znamená, že se v ní dokáží množit a něčím živit.

„Pozorovali jsme je pod mikroskopem a zjistili jsme, že bakterie se zvětšují a dělí se, takže dochází k růstu,“ popsala Caová. „Zjistili jsme také, že využívají formaldehyd jako potravu k podpoře svého růstu.“ Bakterie odbouraly velké množství formaldehydu tak rychle, že vědci začali mít podezření, že ho pouze nekonzumují.

Při vysokých koncentracích je tato chemická látka pro bakterie toxická, a proto ji rozkládají na oxid uhličitý, aby udržely její koncentraci na nízké úrovni. Je to výhodné jak pro mikroorganismy, tak pro lidi. Formaldehyd byl totiž Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny klasifikován jako karcinogen skupiny 1, tedy prokázaný karcinogen pro člověka.

Budoucnost zahalená v mlze

Lidé měli v minulosti z mlhy spíše obavy – legendy a pohádky jsou plné příběhů o zlu, které se v ní skrývá. Podle nových výzkumů má mlha výrazně větší význam, než si vědci doposud mysleli. Jedná se o opravdový vodní ekosystém nabízející vhodné životní podmínky mikroorganismům pohlcujícím toxiny. Autoři zdůrazňují rovnou několik dopadů, které může jejich výzkum přinést. Ne všechny jsou ale pozitivní.

Ve světě, kde se voda stává stále větší vzácností, se pořád více zvažuje využívání přístrojů, které dokáží z ranní mlhy extrahovat vlhkost a přeměnit ji na pitnou vodu. Caová zdůrazňuje, že takové myšlenky podceňují, jak moc je mlha nasycená životem. Takto získanou vodu by bylo třeba čistit stejně intenzivně jako jiné zdroje.

Současně se ale nabízí také intenzivnější úvahy o možné roli mlhy při čištění vzduchu. Až doposud byla totiž spojená spíše s negativními dopady znečištění, jako byly například smrtící londýnské mlhy.

Autoři tyto nadějné úvahy poněkud mírní a dodávají, že je zapotřebí dalších studií, aby se zjistilo, jestli je role mlhy při čištění ovzduší pro lidi opravdu dostatečně přínosná, a současně, jestli se o tuto její roli nepřipravíme, pokud bychom mlhy lidskou aktivitou nějak ovlivnili.

Podle Caové by mohly mít její výsledky dopady také na meteorologii – odlišné než předpokládané složení mlh by mohlo změnit některé jejich vlastnosti, s nimiž vědci počítají, takže by to v důsledku mohlo ovlivnit i předpovědi počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 1 hhodinou

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 2 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
před 20 hhodinami

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 20 hhodinami

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
před 22 hhodinami

Supermasivní černé díry by mohly být otesánci i porodnice v jednom

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.
před 22 hhodinami

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
včera v 11:14

Polští archeologové odkryli hrob dvou žen pod katedrálou. Zvažují, co to znamená

Dvě ženská těla v jednom hrobě. Nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah. A leží v poloze, která naznačuje vztah velmi intimní. V polském Opolí našli archeologové středověký hrob, který je v této zemi zcela unikátní. A teď se ho pokoušejí interpretovat.
31. 5. 2026
Načítání...