Letošní listopad naplňuje typické představy o podobě počasí v předposledním měsíci v roce. O mlhy a nízkou oblačnost není nouze, slunce svítí většinou jen na horách. Většina lidí toto počasí nemá úplně v oblibě, i když mlha v přírodě, třeba v lese, může být romantická. A samozřejmě záleží i na tom, z jakého místa mlhu sledujeme – třeba pohled z hor na údolí zahalená do mlhy může být velmi působivý, zejména na časosběrném videu.
Mlhu sice každý známe, ale ne každému je úplně jasné, jak vzniká a z čeho se skládá. Obecně jde o zakalení spodních vrstev atmosféry přímo nad zemským povrchem vodními kapičkami (o průměru 0,005 až 0,05 milimetru) nebo ledovými částečkami, přičemž – a to je důležité – je dohlednost nižší než jeden kilometr.
Pokud mikroskopické vodní kapičky vody snižují dohlednost na více než kilometr (ale méně než 10 kilometrů), hovoříme o kouřmu. Mlha má obecně bělavé zabarvení, nicméně v průmyslových oblastech může být našedlá, někdy až nahnědlá či nažloutlá – a to svědčí o přítomnosti znečišťujících látek, které si do ovzduší pouštíme sami. Platí, že při mlze je relativní vlhkost 100 procent (takže prádlo opravdu neusušíte), obvykle nepříliš velká rychlost větru a takzvané stabilní teplotní zvrstvení atmosféry, tedy pokles teploty vzduchu s výškou je malý, velice často se vyskytuje inverze teploty.
Mimochodem, pokud jde o mikrostrukturální složení, není rozdíl mezi mlhou a oblakem – nahromadění kapiček (ledových částeček) u země je mlhou, v určité výšce nad zemí oblakem (a pro turisty v horách je ten oblak právě mlhou, jsou-li v něm).
Jak se rodí mlha
Možností, které vedou ke vzniku mlh, je vícero. V našich podmínkách a v této roční době jde nejčastěji o takzvanou mlhu radiační neboli mlhu z vyzařování. Vzniká tak, že se od povrchu země ochlazeného vyzařováním ochladí přilehlé vrstvy natolik, že dojde ke kondenzaci vodní páry. Tyto mlhy vznikají typicky při jasném nebi, slabém větru nebo bezvětří a také při inverzi. V tomto případě panují vhodné podmínky pro intenzivní ochlazování vzduchu od povrchu a mlha se pak postupně šíří vzhůru. Čím delší noc, tím mohutnější může mlha být.
Koncem podzimu a v zimě, když slunce má jen malou „sílu“, mohou tyto mlhy přetrvávat i přes den a sahat do výšek několika set metrů nad povrchem. U země se přes den může dohlednost přechodně zlepšovat – mlha se jakoby zvedá od země vzhůru. Ve studeném období mohou mlhy tohoto typu přetrvávat řadu dní, než dojde k výraznější změně povětrnostní situace a likvidaci mlhy.
Na podzim a v zimě jsou rovněž časté mlhy vznikající při vypařování z relativně teplého povrchu vody do studeného vzduchu – to jsou ty známé pásy a chuchvalce mlh nad hladinami rybníků, jezer, přehrad nebo řek. Ideálně se jim daří v údolích, neboť po jejich svazích pak klesá za noci ochlazený, a tedy těžký vzduch nad teplou vodní plochu. Díky tomu, že voda je teplejší než vzduch, dochází k výparu z vodní hladiny i při dosažení stoprocentní relativní vlhkosti, další vodní pára pak už musí kondenzovat a vzniká mlha.
Občas se u nás vyskytují i mlhy advekční, které vznikají při proudění teplého a vlhkého vzduchu nad studenou zemí pokrytou sněhem. Od sněhu se pak teplý vzduch ochlazuje a díky vysokému obsahu vlhkosti dochází ke vzniku zpravidla plošně rozsáhlých mlh. Podobným způsobem vznikají mlhy i nad mořem, když proudí vzduch z oblasti s teplejším povrchem vody do oblasti s povrchem chladnějším. Typickým příkladem v tomto směru jsou mlhy u New Foundlandu, kde se stýká teplý Golfský proud a studený proud Labradorský, přičemž mlhy se tam vyskytují více než 200 dnů v roce.
České mlhy
V Česku se mlhy vyskytují nejčastěji na horách, což ale souvisí s tím, že horské polohy jsou častěji v mracích, které pozorovatelé vnímají jako mlhu. V nížinách je průměrný počet dní s mlhou za rok většinou mezi 50 a 70, s rostoucí nadmořskou výškou stoupá a v nejvyšších polohách hor přesahuje i 150 dnů. Mezi nimi jsou ale i dny, kdy se mlha vyskytla třeba jen ráno, rozhodně nemusí přetrvávat až do večera, jak zažíváme v poslední době.
A zajímavé je, že ne všude se nejčastěji vyskytují mlhy v listopadu. V nížinách Čech je to častěji v říjnu, podobně jako na střední a severní Moravě, kdežto maximum v listopadu platí pro Českomoravskou vrchovinu a třeba Praděd. Na jižní Moravě jsou dokonce ještě o něco častější mlhy až v prosinci a lednu. A prosincové maximum najdeme i na většině horských stanic.
Jinými slovy, období od října do prosince je u nás dobou mlhám zaslíbenou.
Mlha jako taková může být i nebezpečným jevem – zejména kvůli snížení dohlednosti v silniční a letecké dopravě. Povětrnostní služby některých států proto v případě očekávaného výskytu husté mlhy vydávají varování (například i Slovensko). V Česku se vydává výstraha pouze při očekávaném výskytu mrznoucí mlhy, s dohledností pod 200 metrů. V takovém případě hrozí riziko tvorby námrazy, která může být nebezpečná pro řidiče.
