Vysočina

O nadcházejícím víkendu bude v Česku většinou zataženo, slunce se objeví jen ojediněle. Meteorologové očekávají mlhy a mrholení, někde mohou být i mrznoucí. Nejvyšší teploty se budou pohybovat kolem pěti stupňů Celsia, při malé oblačnosti i nepatrně výše, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Odchod mladých a malá porodnost. Mnohá menší města a obce se potýkají s postupným vylidňováním. Řada z nich proto například zvyšuje finanční příspěvek na novorozence. Od příštího roku dostanou dvojnásobnou částku – tedy deset tisíc korun – děti ve městě Brumov-Bylnice. Stejný příspěvek mají od letošního července i pro rodiče v Jeseníku nebo Valašských Kloboukách. Naopak obec Modrava letos příspěvek snížila z původních šedesáti tisíc na nynějších deset tisíc korun.

Výbor UNESCO zapsal hraní amatérského divadla v Česku na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo kultury a na síti X to uvedlo také samotné UNESCO. Je to desátá položka, kterou Česko na seznamu má. Už dříve na něj byly zapsány například jízdy králů, sokolnictví či modrotisk.

Téměř rok funguje na jihu Moravy speciální tým krizových školních interventů. Od září jej oficiálně financuje kraj. O komplexní bezplatnou pomoc může při tragických událostech požádat každý ředitel jihomoravské školy. Ministerstvo vnitra společně s resortem školství plánují po vzoru Jihomoravského kraje vytvořit v rámci programu Bezpečné dětství tři podobné celorepublikové týmy financované ze státního rozpočtu. Různým způsobem už pracují takové skupiny i v dalších regionech.

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily laboratorní testy. V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit osmnáct tisíc mladých týdenních a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Nákaza se vyskytla i v dalším chovu drůbeže v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic. Zaměstnanci firmy Mach Drůbež a hasiči tam s likvidací začnou ve čtvrtek.

Nedělní ráno bylo na mnoha místech Česka mrazivé. Rekordní minimum zaznamenalo 17 ze 171 meteorologických stanic, které fungují alespoň třicet let. Nejnižší teplotu naměřili na šumavské Rokytské slati, kde bylo minus deset stupňů Celsia. V případě této stanice ale o nový rekord nešlo, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V dalších dnech se má oteplit.

Kraj zprovoznil druhou část jihovýchodního obchvatu Jihlavy. Vybudování 3,5 kilometru dlouhé silnice druhé třídy stálo skoro 300 milionů korun bez DPH. Protože je v trase pro přepravu těžkých dílů pro nové bloky Dukovan, dává na ni peníze stát. Celý jihovýchodní obchvat krajského města je tak dlouhý šest kilometrů, propojil výpadové silnice na Znojmo, Třebíč a na Žďársko, kudy se jezdí i k dálnici D1. Po první části obchvatu jezdí auta od loňského podzimu.

Medvěda na Vysočině viděli další svědci. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny, jejíž pracovníci jsou v terénu, nejde o volně žijící šelmu, ale pravděpodobně o zvíře z nějakého soukromého chovu. Důkaz v podobě chlupů nebo trusu zatím nemají – našli ale stopy, které prověřují. Třeba převrácené popelnice a roztrhané pytle s odpadky objevili přímo v areálu dětského domova v Senožatech. Lidé ve vsi obdrželi SMS zprávu, jak se mají v případě setkání se šelmou chovat.

V Křižánkách na Vysočině trvale žije čtyři sta obyvatel a stejný počet v sezoně přijíždí na chaty a chalupy. V některých zdejších zdrojích pitné vody se však nyní objevily fekální bakterie. Odběry osmdesáti vzorků z tamních studní a vrtů je prokázaly u více než poloviny. U sedmi vzorků se objevila i bakterie e.coli. Hygienci doporučuji chemickou dezinfekci a pravidelnou kontrolu domácích zdrojů vody. S ní má obec na Žďársku problém dlouhodobě. Vodovod zde ale stále chybí. Starosta nyní shání miliony na rekonstrukci prosakující kanalizace, v níž vidí hlavní problém.

V souvislosti s dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany a příchodem stovek nových pracovníků se okolní obce obávají nárůstu kriminality. Žádají proto zřízení nové policejní stanice přímo v Dukovanech a posílení služeben v Jemnici a Hrotovicích. Kraj Vysočina se přitom potýká s nedostatkem policistů už nyní. Stavba, která má začít do čtyř let, výrazně ovlivní také bydlení, školství, dopravu, podnikání i trh práce. Podle socioekonomické studie může do regionu přijít až deset tisíc lidí.

Na Vysočině testují projekt telemedicíny v domovech pro seniory. V kraji je nedostatek praktických lékařů, kteří do zařízení docházejí zpravidla jen jednou týdně. Díky diagnostickým přístrojům, které obsluhuje zdravotní sestra, a mobilní aplikaci lze stanovit diagnózu na dálku. Telemedicínu už využívají také domovy pro seniory ve Zlínském či Olomouckém kraji. On-line pohotovost funguje například v Jihočeském nebo Plzeňském kraji.

Novoměstská nezisková organizace Portimo, která na Vysočině zajišťuje programy zaměřené na duševní zdraví žáků základních a středních škol, přišla od září o osmdesát procent dotace z ministerstva školství. Není jediná – podobně je na tom řada dalších organizací. Ministerstvo totiž pro nový školní rok upravilo systém hodnocení žádostí v rámci dotačního titulu na programy primární prevence. Portimo se nyní snaží chybějící finance získat prostřednictvím sbírky.

V loňském roce na Jihlavsku zavřelo asi třicet obchodů jedné značky a ačkoliv část z nich převzal jiný provozovatel, v některých vesnicích lidé zůstali bez možnosti si nakoupit. V Arnolci například maso, uzeniny a mléčné výrobky nabízí jednou týdně pojízdná prodejna, kterou nejčastěji využívají starší lidé. Denně objede přes dvacet míst. V Jamném pak ještě donedávna nákup dělali pracovníci obce. Potraviny nebo drogerii si tak obyvatelé mohli objednat a vyzvednout na úřadě.

Ve východní polovině Čech a na západě Moravy a Slezska bude od pozdního odpoledne do nedělního rána vydatně pršet. Na části území hrozí také silné bouřky. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) proto vydal výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí. Místy mohou toky dosáhnout prvního stupně povodňové aktivity.

Silné bouřky mohly v sobotu zasáhnout většinu Čech. Intenzivní déšť postihl odpoledne třeba oblast Jizerských hor v Libereckém kraji. U Bílého Potoka pod Smrkem spláchl kamení na železnici a zhruba na hodinu zastavil vlaky mezi Bílým Potokem a Raspenavou. Provoz už byl obnoven. V neděli a pondělí pak hrozí velmi vydatné deště na Moravě a ve Slezsku, mohou po nich stoupnout hladiny toků. V Beskydech může napršet až 110 litrů na každý metr čtvereční.

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.

V prvním pololetí roku 2025 spadlo v Česku nejméně srážek za čtyřiašedesát let. Podle předběžných údajů napršelo 222 milimetrů, což bylo sedmdesát šest procent normálu let 1991 až 2020. Podle Českého hydrometeorologického ústavu pršelo méně než obvykle každý měsíc. Mezi regiony nebyly s ohledem na srážky výrazné rozdíly, ale nejméně jich bylo na Vysočině. Naopak nejlépe na tom byl střed Čech a Liberecký, Plzeňský a Ústecký kraj.

Po roce jsou k dostání opět české rané brambory. V obchodech budou zhruba do konce června. Z celkových produkčních ploch tvoří asi pět procent. Na rozdíl od klasických brambor je ale může každý jasně rozeznat od těch z dovozu. U tuzemských raných brambor je totiž možné slupku jednoduše odloupnout prsty. Nemají ale tak dlouhou skladovatelnost. Ideální je spotřebovat je ihned po zakoupení. Česko je v produkci brambor soběstačné ze 75 procent. Největší bramborářskou oblastí je Vysočina, následuje Středočeský kraj.

Na Velikonoční pondělí mohou odpoledne a večer Vysočinu a jihozápad Moravy zasáhnout výraznější bouře. Objevit by se mohla i takzvaná supercela, což je silná bouře rotující kolem své osy. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V neděli by v Česku mělo být většinou jasno nebo polojasno.

Po zimní přestávce začínají silničáři v Česku s opravami poškozených úseků silnic a dálnic. Hejtmani však stále nevědí, kolik peněz stát přidělí na krajské projekty. Státní fond dopravní infrastruktury rozděluje mezi regiony dvě miliardy korun, ale Asociace krajů požaduje dvojnásobek. S financováním podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) počítá novela silničního zákona, která však po deseti měsících ve sněmovně ještě neprošla úvodním čtením.

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.

Sjízdnost českých silnic v neděli nejprve zhoršilo sněžení, následně přišel namrzající déšť, který je schopný vytvářet nebezpečnou ledovku. Silničáři očekávají více problémů mimo dálnice, na silnicích nižších tříd. Namrzající déšť na čtyři hodiny zastavil také provoz na pražském letišti. Před tvorbou ledovky varují meteorologové až do rána.

Jednáním se starosty začalo rozsáhlé rušení poboček úřadu práce, postupně jich zanikne osmdesát tři z 369. Velká část z nich skončí už do poloviny příštího roku, další po dohodě s jednotlivými obcemi. Úředníci se o místa bát nemusejí, přesunou se do větších poboček, které zůstanou v provozu. S vyřizováním některých dávek má také pomoci Česká pošta. Rušení kritizuje Sdružení místních samospráv i někteří opoziční politici.

Hustý provoz, časté nehody a nesnesitelné kolony stále trápí řidiče především na dálnici D1. Přetížené jsou i silnice, po kterých si nákladní auta zkracují cestu. Česká dálniční síť by se měla do konce roku prodloužit o víc než sto kilometrů. Zodpovědnější by měli být ale i řidiči a pomohlo by centrálnější plánování dopravních staveb. O problematice diskutovali ve Velkém Beranově hosté pořadu Zkraje.