Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
Soutěž pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska – spolu s ministerstvy kultury a pro místní rozvoj. Oceňují nejlepší uplatnění dotací z programů resortu kultury pro městské památkové rezervace a zóny. Porota letos ve finále 32. ročníku vybírala ze třinácti měst. Loni titul Historické město roku 2024 dostala Moravská Třebová.
Starosta Kotačka podotkl, že si soutěže váží kvůli tomu, že organizátory zajímá, jak obce a města pečují o kulturní dědictví. Měl by podle něho vzniknout katalog, co všechno se podařilo v tuzemsku opravit. „Je to poděkování nejenom současnému zastupitelstvu a vedení města, ale všem předchůdcům, kteří vždy v Náměšti nad Oslavou o památky pečovali,“ míní Kotačka.
Město podle poroty průběžně a systematicky obnovuje historické objekty a příkladně spolupracuje se správci náměšťského zámku z Národního památkového ústavu. Nedaleko od zámku stojí památný Žižkův dub, patrně nejstarší dub v Česku. Loni z programu regenerace památkových zón v Náměšti nad Oslavou realizovali obnovu bývalé manufaktury. V posledních letech město nechalo opravit historický most a kopie barokních soch na něm. Začalo také s opravou staré radnice a chystá projekt na obnovu jejích interiérů.
Stotisícová odměna
Cenu ministerstva pro místní rozvoj, s níž se pojí odměna sto tisíc korun, dostaly středočeský Kolín a moravskoslezský Nový Jičín. Stejná odměna je určena také pro krajské vítěze. Zvláštní uznání získala Kadaň z Ústeckého kraje za systematickou a dlouhodobou práci. Kadaň se stala historickým městem roku v roce 1995.
Vedle díků však na ceremoniálu zazněly také obavy z budoucnosti památkové péče. Podle ředitele sekce kulturního dědictví ministerstva kultury Jiřího Vajčnera totiž programy regenerace rezervací a zón letos disponují částkou 600 milionů, což je o sto milionů méně než loni. Vajčner řekl, že památková péče a péče o historická jádra měst a obcí proto stojí před mnoha novými výzvami.
„I my na ministerstvu kultury čelíme požadavkům na zmenšení památkových zón a na zrušení památkové zóny, a to i od měst, která jsou velmi přátelská,“ prohlásil Vajčner. Z dalších výzev zmínil otázku udržitelnosti památkové péče.
Před neuváženými legislativními změnami varoval Karel Kuča, viceprezident Českého národního komitétu ICOMOS, což je poradní orgán UNESCO. Obává se změny právního prostředí, kterou by mohla podle něho způsobit novela stavebního zákona a s ní související novela památkového zákona a toho o ochraně přírody a krajiny.
V tuzemsku je na 40 tisíc nemovitých památek, 39 městských památkových rezervací a 255 městských památkových zón. Ocenění se uděluje u příležitostí Mezinárodního dne památek a sídel 18. dubna.
