Obec

Žádné výškové ani prosklené stavby, ale tradiční horské boudy. Tak by podle vedení Malé Úpy, nejmenší krkonošské obce, měly vypadat nové stavby na jejím území. Všechny požadavky na horskou architekturu radnice vydala v manuálu. Investoři, architekti a projektanti, kteří tady chtějí stavět, se jím už musejí řídit. Podobný návod pro stavitele si nyní nechává vypracovat i sousední Pec pod Sněžkou. Regulační plány – ale jen do roku 2018 – měly i některé místní části Špindlerova Mlýna. V horském středisku se teď stavební činnost řídí pouze územním plánem. Ten vymezuje především rozlohu a výšku nové stavby. Například bytové domy mohou mít maximálně čtyři patra.

Obyvatelé Rohova na Opavsku v pátek v místním referendu vyslovili souhlas s výstavbou až pěti větrných elektráren v katastru obce. K referendu přišlo 189 lidí, tedy 39,8 procenta z 475 voličů. Z nich 128 čili 67,7 procenta hlasovalo pro elektrárny. Referendum tak je platné a výsledky pro obec závazné.

Barokní kostel v Mnichově u Mariánských Lázní, kdysi oblíbený cíl turistů, je už několik let uzavřený. Opravy památky, kterou vlastní řád premonstrátů z kláštera v Teplé, se staly předmětem sporu s vedením obce. Zatímco klášter tvrdí, že investuje podle svých možností, starosta Jiří Křenčil (nestr.) kritizuje pomalé tempo i způsob rekonstrukce. „Zatéká tam, malby jsou poškozené, omítky padají, je to strašné,“ popsal.

V Žernově na Náchodsku odstartoval energetický experiment. Obec a místní obyvatelé, sdružení v družstvu Pohodlí, mezi sebou nejen sdílejí elektřinu, ale obec navíc začala jako jedna z prvních v zemi ukládat teplo na zimu do úložiště pod novou budovou pro spolky. Úložiště dobíjejí solární panely.

Kvůli suchu a špatné dostupnosti pitné vody obce rekonstruují a staví obecní vodovody. Místní obyvatelé byli často závislí na vlastních studnách, ty ale vysychají nebo je voda z nich nekvalitní. Podporují je v tom dotační programy krajů i ministerstev zemědělství a životního prostředí. Například Vojnův Městec na Vysočině letos zahájil práce za sedmdesát milionů korun.

Jen loni zavřelo 160 malých venkovských obchůdků. Na snahu je podpořit tak letos ministerstvo průmyslu a obchodu uvolnilo padesát milionů korun. Peníze mohou dostat provozovatelé v obcích do tří tisíc obyvatel a jen s jedinou prodejnou. A dotace vyčleňují i některé kraje, například na Vysočině nabízí podporu pro vesnice s méně než pětistovkou obyvatel. Kraj letos rozdělil zatím devět milionů.

Od nového roku se rozšíří počet míst, kde bude možné nechat si ověřit podpis. Nově tato pravomoc připadne i menším obcím. Umožní jim to změna vyhlášky ministerstva vnitra. Ne všechny obce ale na takovou možnost kývly.

Bedřichov v Jizerských horách hledá řešení, jak zachránit místní skiareál. Dosavadní provozovatel se rozhodl sjezdovky opustit a pozemky prodat. Podle místních podnikatelů, kteří jsou na lyžařích závislí, by areál mohla provozovat obec. Ta na to ale nemá peníze, a tak do hry vstoupili soukromí investoři. Firma Nisseko koupila pozemky na dojezdu sjezdovky Malinovka, které jsou strategické pro fungování celého skiareálu. S obcí je chce směnit za lukrativní a prakticky jediné zastavitelné parcely, které Bedřichovu zbývají a z jejichž prodeje by mohla obec zaplatit potřebné investice. O případu informovali Reportéři ČT.

Víc než 350 vědců podepsalo výzvu poslancům, aby zvážili některé změny v novele o ochraně přírody. Tvrdí, že by pozměňovací návrhy v chráněných územích a národních parcích otevřely dveře necitlivé těžbě dřeva, developerským projektům i infrastrukturním zásahům. „Nesmí se zapomínat na to, že v národních parcích žijí lidé,“ obhajoval úpravy poslanec Jan Bureš (ODS). Diskuzi k tématu v pořadu Události, komentáře moderovala Tereza Řezníčková.

Sousedský spor o rybníky nedaleko Votic ve Středočeském kraji zaměstnává tamní úředníky a ovlivňuje i hospodaření s vodou na několika tůních a potocích. Místní chtěli vyřešit problém se splaškovou vodou v obci. Skončilo to ale žalobami.

Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku v referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před sedmnácti lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu. V Uhách na Kladensku souhlasili lidé v referendu se stavbou větrných elektráren. V Menharticích na Třebíčsku zastupitelé naopak zrušili kvůli tlaku obcí referendum o větrném parku.

Samosprávy neočekávají, že by se před podzimními volbami podařilo prosadit změnu rozpočtového určení daní, která by zvýhodňovala obce, jež vytvářejí příznivé podmínky pro podnikání. Budou jednat s politickými stranami, aby bylo možné takovou změnu přijmout po volbách, řekl předseda Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl (STAN) po jednání se zástupci vlády. Ti uvedli, že nemají k úpravě výhrady, pokud bude neutrální vůči státnímu rozpočtu.

Ve Vnorovicích na Jindřichohradecku se rozhořel spor o vybudování dvou velkoobjemových jímek na uskladnění kejdy hospodářských zvířat. Místní mají strach, že stavba negativně ovlivní okolí i komfort jejich bydlení. Podle investora jsou ale obavy zbytečné.

Prezident Petr Pavel přijal na Pražském hradě starosty vítězných obcí soutěže Vesnice roku 2024. Poděkoval jim za to, že dělají z českého venkova místo, kde se dobře žije a kam se lidé rádi vrací, i když jedou za prací či studiem do měst. Vítěze 28. ročníku vyhlásili organizátoři loni v září, Vesnicí roku 2024 se stal Vacov z okresu Prachatice v Jihočeském kraji. Na druhém místě skončila obec Palkovice z okresu Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, třetí příčku obsadila Dolní Lhota ze Zlínska. Soutěž se koná od roku 1995 a vyhlašují ji Spolek pro obnovu venkova ČR, Svaz měst a obcí ČR a ministerstva pro místní rozvoj a zemědělství.

S přepsáním záznamů z jednání zastupitelstva, sestavením tiskové zprávy nebo s odpovídáním na otázky místních pomáhá některým obcím umělá inteligence (AI). V různé míře ji využívá zatím přibližně pětina obcí, vyplývá z posledního průzkumu Sdružení místních samospráv, který má ČT k dispozici. Úředníkům podle starostů šetří AI stovky hodin práce a pomáhá zefektivnit fungování úřadů.

Obce zřejmě budou muset zajistit místo v dětských skupinách dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola. Pokud povinnost nesplní, přispějí rodičům na náklady péče. Uzákoní to vládní novela, kterou schválil Senát o dva hlasy po kritice části svých členů. Horní komora podpořila také zřízení dětského ombudsmana, který má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv.

Úsobrno na Blanensku přijde o jediný výdejní box, který v obci je. Provozovatel ho zruší kvůli malé vytíženosti. Takových míst je v Česku několik. Řešením mohou být obecní doručovací schránky. Nově je zřizují hlavně menší obce, ve kterých boxy doručovacích firem zcela chybějí. Obecních boxů vzniklo už několik desítek, vyjdou na dvě stě tisíc korun a víc.

Sněmovna v úterý přerušila druhé čtení vládního návrhu zákona o digitální ekonomice. Návrh čelil kritice ze strany opozičního hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš řekl, že jde o pokus o omezení slova. Sněmovna nedokončila ani schvalování přísnějších pravidel pro financování volebních kampaní. ANO a SPD by chtěla ze zákona odstranit ustanovení o sankci až dvou milionů korun za zveřejnění nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi.

Už déle než 24 hodin k sobotnímu ránu neplatí vyhlášky, které nejsou zveřejněné v elektronické sbírce právních předpisů. Obecní úřady je tam přitom povinně vkládají už od ledna 2022. Do konce loňského roku měly čas nahrát i ty starší a stále platné. Ani za tři roky to ale některé obce nestihly. Teď kvůli tomu dočasně ztrácejí kontrolu třeba nad hazardem, podomním prodejem nebo obecní policií. Příslušná nařízení navíc budou zastupitelstva muset schválit znovu.

Obce a kraje by měly od příštího září nově hradit školám kromě mezd kuchařek, uklízeček a dalšího provozního personálu také nákup učebnic. Prostředky na to mají dostat z upraveného rozpočtového určení daní. Ředitelé se obávají, že změna dopadne na kvalitu výuky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) ale bude legislativa garantovat, že peníze školy dostanou.

Hospodaření samospráv letos skončí v plusu přes sedmdesát miliard korun, vyplývá z odhadů ministerstva financí. Část poslanců kritizuje, že výsledky zkresluje Praha, která je v rozpočtu mezi obcemi, a žádá změnu. V pololetí vykázalo hlavní město téměř sedmnáctimiliardový přebytek.

Přes deset milionů korun zmizelo z účtu Horní Stropnice na Českobudějovicku, což zjistil starosta při kontrole během září. Obec přišla o peníze, které měla na zaplacení nové hasičské zbrojnice, a hledá způsob, jak je nahradit – například prodejem zemědělských pozemků nebo úvěrem. Případ už vyšetřuje kriminální policie.

Jihočeský kraj uvolní pro obce poškozené záplavami přibližně třicet milionů korun. Částka se může ještě zvýšit, kraj škody teprve sčítá. Peníze jsou určeny na poškozený obecní majetek, řekl náměstek jihočeského hejtmana Tomáš Hajdušek (ODS). Záplavy v Jihočeském kraji zasáhly 81 obcí.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.