Obec

Obce a kraje by měly od příštího září nově hradit školám kromě mezd kuchařek, uklízeček a dalšího provozního personálu také nákup učebnic. Prostředky na to mají dostat z upraveného rozpočtového určení daní. Ředitelé se obávají, že změna dopadne na kvalitu výuky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) ale bude legislativa garantovat, že peníze školy dostanou.

Hospodaření samospráv letos skončí v plusu přes sedmdesát miliard korun, vyplývá z odhadů ministerstva financí. Část poslanců kritizuje, že výsledky zkresluje Praha, která je v rozpočtu mezi obcemi, a žádá změnu. V pololetí vykázalo hlavní město téměř sedmnáctimiliardový přebytek.

Přes deset milionů korun zmizelo z účtu Horní Stropnice na Českobudějovicku, což zjistil starosta při kontrole během září. Obec přišla o peníze, které měla na zaplacení nové hasičské zbrojnice, a hledá způsob, jak je nahradit – například prodejem zemědělských pozemků nebo úvěrem. Případ už vyšetřuje kriminální policie.

Jihočeský kraj uvolní pro obce poškozené záplavami přibližně třicet milionů korun. Částka se může ještě zvýšit, kraj škody teprve sčítá. Peníze jsou určeny na poškozený obecní majetek, řekl náměstek jihočeského hejtmana Tomáš Hajdušek (ODS). Záplavy v Jihočeském kraji zasáhly 81 obcí.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

V šesti obcích na Opavsku vznikla petice proti zasypání starého lomu v Mladecku. Lidem se nelíbí, že do něj chce soukromá firma navézt stavební odpad, tvrdí, že to znečistí podzemní vodu, na které jsou závislé zhruba čtyři tisícovky obyvatel. Na petiční listině je momentálně skoro patnáct set podpisů. Majitel lomu ale tvrdí, že pouze postupuje podle schváleného plánu jeho rekultivace. To ale zástupci obcí odmítají, naopak tvrdí, že plány společnosti jsou s původním záměrem v rozporu.

Okresní soud v Hodoníně nepravomocně potrestal bývalého ředitele společnosti Energie pod kontrolou Davida Tejmla, který sliboval obcím, městům nebo školám výhodnější nákup elektřiny. Společnost od nich vybrala zálohy, zůstaly za ní ale pohledávky za více než 240 milionů korun. Za poškození věřitelů či krácení daní dostal Tejml šest let vězení. ČT to řekla mluvčí soudu Sabina Trávníčková. Tejmlův obhájce už dříve označil obžalobu za vyfabulovanou.

V Česku loni přibylo padesát obcí s vysokou mírou vyloučení, tedy s místy, kde žije vysoký podíl lidí v exekucích, bez práce nebo vzdělání. Důvodem zhoršení je mimo jiné zdražování. Vyplývá to z dat zveřejněných Agenturou pro sociální začleňování. Ta s některými obcemi spolupracuje a pomáhá jim situaci zlepšit. Příkladem můžou být Velké Hamry v Libereckém kraji, kde se lidem snaží zajistit bydlení i práci.

Řidiči mohou od úterý jezdit po novém obchvatu Rokytna, který je zároveň přivaděčem k dálnici D35. Obyvatelům obce má ulevit od husté kamionové dopravy, která právě Rokytnem projížděla. Teď ale vyjádřily obavy ze silného provozu okolní obce – Chvojenec a Býšť. Vedení Pardubického kraje ale slibuje, že bude chování řidičů sledovat a případně zavede dopravní opatření.

Ústí nad Labem se od podzimu uzavře kamionové dopravě. Po dobu dvou let nebudou moci nákladní auta městem projíždět kvůli opravě mostu přes řeku Labe. Jenže most nebude průjezdný ani pro osobní automobilovou dopravu. Ústí nad Labem se obává dopravního kolapsu, stejné obavy mají také obyvatelé obcí podél objížďky. Podle nich není silnice na nápor kamionů připravená.

Už od roku 2026 by mohli Češi nosit do obchodů zálohované plastové lahve a plechovky. Ministerstvo životního prostředí si od toho slibuje zvýšení recyklace. Šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že současný systém nefunguje, průzkum ukázal, že do recyklace zamíří ze žlutých kontejnerů jen asi 19 procent PET lahví. S tím nesouhlasí bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého jsou lidé na systém barevných popelnic zvyklí a funguje dobře. Zmíněná studie je podle něj „partyzánština“.

Předslav na Klatovsku už tři roky bojuje s vlivným podnikatelem Zdeňkem Boříkem. Ten ztrpčuje život jak místní samosprávě, tak některým obyvatelům obce. Firmy spojené s podnikatelem se tu snaží skupovat pozemky. Pokud jim obec, firma nebo soukromník nevyhoví, musí čelit různým formám nátlaku. Podle starosty kvůli tomu nemá obec hotový územní plán nebo nový přívod vody a on musí čelit i osobním útokům. Reportéři ČT se opakovaně pokoušeli kontaktovat s žádostí o vyjádření přímo Boříka, ale neúspěšně.

V Česku stále není dostatek dostupného bydlení. Vláda chce proto výstavbu nových bytů podpořit osmi miliardami korun. Peníze mají získat hlavně obce, které svépomocí budují nájemní bydlení jen těžko. S bytovou krizí má pomoci také speciální zákon o dostupném bydlení. Cílit má hlavně na lidi z nízkopříjmových rodin. Ministři se na něm ale zatím neshodli.

Základní sazby daně z pozemků, staveb i bytových jednotek vzrostly v průměru o 80 procent. Nové výměry rozesílá poplatníkům finanční správa zhruba od půlky dubna. Někteří majitelé nemovitostí zaplatí i násobně víc než v minulých letech. Obce totiž mohou vyhláškou stanovit místní koeficient a tím daň ještě zvýšit. Lhůta pro zaplacení daně nebo první splátky je do konce května.

Nedostatek pitné vody řeší Studnice na Vyškovsku. Tamní vrty pomalu vysychají a v letních měsících v obci došla voda úplně. Ve čtvrtek tam proto začali hloubit další vrt, který by měl situaci zlepšit. Nové zdroje pitné vody hledají i jiné obce v kraji.

Sociální služby působící ve více regionech se obávají, že kvůli nedostatku peněz budou muset omezit provoz. Typicky jde o různé krizové linky nebo poradny. Částečně je dotuje stát a další příspěvky získávají od krajů nebo obcí. Ty ale peníze uvolní, až když jim provozovatelé doloží pověření od ministerstva práce. Profesní unie říká, že to však letos přišlo s chybami. Úřad proto rozeslal upravené dokumenty znovu. Ale ani druhé verze podle Unie sociálních služeb nejsou správné. Resort ale tvrdí, že dokumenty jsou v pořádku.

Na Jilemnicku vzniklo vůbec první společenství obcí v republice. Sdružuje dvě desítky podkrkonošských obcí, které od tohoto kroku očekávají, že společně dosáhnou lepšího zajištění veřejných služeb. Spolupracovat chtějí například v oblasti školství, dopravy nebo sociálních služeb. Už teď mají společné odpadové hospodářství, spolupráci chtějí rozšiřovat i v následujících letech.

Dálnice D5 mezi Berounem a Pražským okruhem se má rozšířit na šest pruhů, práce by měly začít do pěti let. Projekt ale kritizují některé obce, obávají se nedostatečných protihlukových opatření. Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl označil nesouhlas obcí za krátkozraký. Z jejich připomínek se chce poučit, uvedl v podcastu ŘSD. Starostové tvrdí, že nemají zásadní problém s rozšířením dálnice. Chtějí však, aby protihluková opatření vyhovovala i případnému dalšímu nárůstu dopravy.

Koupit v obchodě zábavní pyrotechniku by v budoucnu mohlo být výrazně složitější. Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona, která volný prodej omezuje. Důvodem je hlavně bezpečnost lidí, ale také ochrana životního prostředí.

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Obyvatelé Líšťan na Lounsku v Ústeckém kraji v referendu odmítli výstavbu větrných elektráren v katastru obce. Svůj názor přišlo v pátek vyjádřit 45,9 procenta lidí, referendum je tak závazné. Pro výstavbu elektráren se vyslovilo 65 obyvatel, proti 113. Uvedla to v sobotu ráno starostka Martina Protivová (Hasiči). Obec má necelých 500 obyvatel.

Na konci roku na účtech obcí a krajů leželo 480 miliard, což je o 77 miliard více než v roce 2022. Vyplývá to ze souhrnných dat, která získala Česká televize. Ministerstvo financí mluví o extrémní kumulaci prostředků a samosprávám vyčítá, že peníze nevyužívá na investice nebo poskytování veřejných služeb. Zástupci obcí a krajů tyto výhrady odmítají. Hejtmani budou také ve čtvrtek na jednání Asociace krajů v Praze rozhodovat o podpoře společného návrhu na změnu rozdělování daní mezi státem a regiony. Podle dřívější dohody s ministrem financí vláda požaduje většinovou shodu krajů pro novelu, kterou by pak poslala do sněmovny.

V Česku roste zájem o bydlení mimo velká města. Lidí podle aktuálních dat Českého statistického úřadu přibývá hlavně v obcích do tří tisíc obyvatel. V nich žije každý třetí člověk. Často však v menších obcích a vesnicích chybějí základní služby. Investice by vyšly na miliardy korun.

Řada malých obcí, zejména u silnic se silným provozem, má zájem o instalaci radarů na měření rychlosti. V mnohých případech si jejich pořízení ale nemohou kvůli rozpočtu dovolit. Vybrané pokuty navíc nejdou standardně do jejich rozpočtu, ale dostane je obec s rozšířenou působností.