Obec

Ve Vnorovicích na Jindřichohradecku se rozhořel spor o vybudování dvou velkoobjemových jímek na uskladnění kejdy hospodářských zvířat. Místní mají strach, že stavba negativně ovlivní okolí i komfort jejich bydlení. Podle investora jsou ale obavy zbytečné.

Prezident Petr Pavel přijal na Pražském hradě starosty vítězných obcí soutěže Vesnice roku 2024. Poděkoval jim za to, že dělají z českého venkova místo, kde se dobře žije a kam se lidé rádi vrací, i když jedou za prací či studiem do měst. Vítěze 28. ročníku vyhlásili organizátoři loni v září, Vesnicí roku 2024 se stal Vacov z okresu Prachatice v Jihočeském kraji. Na druhém místě skončila obec Palkovice z okresu Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, třetí příčku obsadila Dolní Lhota ze Zlínska. Soutěž se koná od roku 1995 a vyhlašují ji Spolek pro obnovu venkova ČR, Svaz měst a obcí ČR a ministerstva pro místní rozvoj a zemědělství.

S přepsáním záznamů z jednání zastupitelstva, sestavením tiskové zprávy nebo s odpovídáním na otázky místních pomáhá některým obcím umělá inteligence (AI). V různé míře ji využívá zatím přibližně pětina obcí, vyplývá z posledního průzkumu Sdružení místních samospráv, který má ČT k dispozici. Úředníkům podle starostů šetří AI stovky hodin práce a pomáhá zefektivnit fungování úřadů.

Obce zřejmě budou muset zajistit místo v dětských skupinách dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola. Pokud povinnost nesplní, přispějí rodičům na náklady péče. Uzákoní to vládní novela, kterou schválil Senát o dva hlasy po kritice části svých členů. Horní komora podpořila také zřízení dětského ombudsmana, který má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv.

Úsobrno na Blanensku přijde o jediný výdejní box, který v obci je. Provozovatel ho zruší kvůli malé vytíženosti. Takových míst je v Česku několik. Řešením mohou být obecní doručovací schránky. Nově je zřizují hlavně menší obce, ve kterých boxy doručovacích firem zcela chybějí. Obecních boxů vzniklo už několik desítek, vyjdou na dvě stě tisíc korun a víc.

Sněmovna v úterý přerušila druhé čtení vládního návrhu zákona o digitální ekonomice. Návrh čelil kritice ze strany opozičního hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš řekl, že jde o pokus o omezení slova. Sněmovna nedokončila ani schvalování přísnějších pravidel pro financování volebních kampaní. ANO a SPD by chtěla ze zákona odstranit ustanovení o sankci až dvou milionů korun za zveřejnění nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi.

Už déle než 24 hodin k sobotnímu ránu neplatí vyhlášky, které nejsou zveřejněné v elektronické sbírce právních předpisů. Obecní úřady je tam přitom povinně vkládají už od ledna 2022. Do konce loňského roku měly čas nahrát i ty starší a stále platné. Ani za tři roky to ale některé obce nestihly. Teď kvůli tomu dočasně ztrácejí kontrolu třeba nad hazardem, podomním prodejem nebo obecní policií. Příslušná nařízení navíc budou zastupitelstva muset schválit znovu.

Obce a kraje by měly od příštího září nově hradit školám kromě mezd kuchařek, uklízeček a dalšího provozního personálu také nákup učebnic. Prostředky na to mají dostat z upraveného rozpočtového určení daní. Ředitelé se obávají, že změna dopadne na kvalitu výuky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) ale bude legislativa garantovat, že peníze školy dostanou.

Hospodaření samospráv letos skončí v plusu přes sedmdesát miliard korun, vyplývá z odhadů ministerstva financí. Část poslanců kritizuje, že výsledky zkresluje Praha, která je v rozpočtu mezi obcemi, a žádá změnu. V pololetí vykázalo hlavní město téměř sedmnáctimiliardový přebytek.

Přes deset milionů korun zmizelo z účtu Horní Stropnice na Českobudějovicku, což zjistil starosta při kontrole během září. Obec přišla o peníze, které měla na zaplacení nové hasičské zbrojnice, a hledá způsob, jak je nahradit – například prodejem zemědělských pozemků nebo úvěrem. Případ už vyšetřuje kriminální policie.

Jihočeský kraj uvolní pro obce poškozené záplavami přibližně třicet milionů korun. Částka se může ještě zvýšit, kraj škody teprve sčítá. Peníze jsou určeny na poškozený obecní majetek, řekl náměstek jihočeského hejtmana Tomáš Hajdušek (ODS). Záplavy v Jihočeském kraji zasáhly 81 obcí.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

V šesti obcích na Opavsku vznikla petice proti zasypání starého lomu v Mladecku. Lidem se nelíbí, že do něj chce soukromá firma navézt stavební odpad, tvrdí, že to znečistí podzemní vodu, na které jsou závislé zhruba čtyři tisícovky obyvatel. Na petiční listině je momentálně skoro patnáct set podpisů. Majitel lomu ale tvrdí, že pouze postupuje podle schváleného plánu jeho rekultivace. To ale zástupci obcí odmítají, naopak tvrdí, že plány společnosti jsou s původním záměrem v rozporu.

Okresní soud v Hodoníně nepravomocně potrestal bývalého ředitele společnosti Energie pod kontrolou Davida Tejmla, který sliboval obcím, městům nebo školám výhodnější nákup elektřiny. Společnost od nich vybrala zálohy, zůstaly za ní ale pohledávky za více než 240 milionů korun. Za poškození věřitelů či krácení daní dostal Tejml šest let vězení. ČT to řekla mluvčí soudu Sabina Trávníčková. Tejmlův obhájce už dříve označil obžalobu za vyfabulovanou.

V Česku loni přibylo padesát obcí s vysokou mírou vyloučení, tedy s místy, kde žije vysoký podíl lidí v exekucích, bez práce nebo vzdělání. Důvodem zhoršení je mimo jiné zdražování. Vyplývá to z dat zveřejněných Agenturou pro sociální začleňování. Ta s některými obcemi spolupracuje a pomáhá jim situaci zlepšit. Příkladem můžou být Velké Hamry v Libereckém kraji, kde se lidem snaží zajistit bydlení i práci.

Řidiči mohou od úterý jezdit po novém obchvatu Rokytna, který je zároveň přivaděčem k dálnici D35. Obyvatelům obce má ulevit od husté kamionové dopravy, která právě Rokytnem projížděla. Teď ale vyjádřily obavy ze silného provozu okolní obce – Chvojenec a Býšť. Vedení Pardubického kraje ale slibuje, že bude chování řidičů sledovat a případně zavede dopravní opatření.

Ústí nad Labem se od podzimu uzavře kamionové dopravě. Po dobu dvou let nebudou moci nákladní auta městem projíždět kvůli opravě mostu přes řeku Labe. Jenže most nebude průjezdný ani pro osobní automobilovou dopravu. Ústí nad Labem se obává dopravního kolapsu, stejné obavy mají také obyvatelé obcí podél objížďky. Podle nich není silnice na nápor kamionů připravená.

Už od roku 2026 by mohli Češi nosit do obchodů zálohované plastové lahve a plechovky. Ministerstvo životního prostředí si od toho slibuje zvýšení recyklace. Šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že současný systém nefunguje, průzkum ukázal, že do recyklace zamíří ze žlutých kontejnerů jen asi 19 procent PET lahví. S tím nesouhlasí bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého jsou lidé na systém barevných popelnic zvyklí a funguje dobře. Zmíněná studie je podle něj „partyzánština“.

Předslav na Klatovsku už tři roky bojuje s vlivným podnikatelem Zdeňkem Boříkem. Ten ztrpčuje život jak místní samosprávě, tak některým obyvatelům obce. Firmy spojené s podnikatelem se tu snaží skupovat pozemky. Pokud jim obec, firma nebo soukromník nevyhoví, musí čelit různým formám nátlaku. Podle starosty kvůli tomu nemá obec hotový územní plán nebo nový přívod vody a on musí čelit i osobním útokům. Reportéři ČT se opakovaně pokoušeli kontaktovat s žádostí o vyjádření přímo Boříka, ale neúspěšně.

V Česku stále není dostatek dostupného bydlení. Vláda chce proto výstavbu nových bytů podpořit osmi miliardami korun. Peníze mají získat hlavně obce, které svépomocí budují nájemní bydlení jen těžko. S bytovou krizí má pomoci také speciální zákon o dostupném bydlení. Cílit má hlavně na lidi z nízkopříjmových rodin. Ministři se na něm ale zatím neshodli.

Základní sazby daně z pozemků, staveb i bytových jednotek vzrostly v průměru o 80 procent. Nové výměry rozesílá poplatníkům finanční správa zhruba od půlky dubna. Někteří majitelé nemovitostí zaplatí i násobně víc než v minulých letech. Obce totiž mohou vyhláškou stanovit místní koeficient a tím daň ještě zvýšit. Lhůta pro zaplacení daně nebo první splátky je do konce května.

Nedostatek pitné vody řeší Studnice na Vyškovsku. Tamní vrty pomalu vysychají a v letních měsících v obci došla voda úplně. Ve čtvrtek tam proto začali hloubit další vrt, který by měl situaci zlepšit. Nové zdroje pitné vody hledají i jiné obce v kraji.

Sociální služby působící ve více regionech se obávají, že kvůli nedostatku peněz budou muset omezit provoz. Typicky jde o různé krizové linky nebo poradny. Částečně je dotuje stát a další příspěvky získávají od krajů nebo obcí. Ty ale peníze uvolní, až když jim provozovatelé doloží pověření od ministerstva práce. Profesní unie říká, že to však letos přišlo s chybami. Úřad proto rozeslal upravené dokumenty znovu. Ale ani druhé verze podle Unie sociálních služeb nejsou správné. Resort ale tvrdí, že dokumenty jsou v pořádku.

Na Jilemnicku vzniklo vůbec první společenství obcí v republice. Sdružuje dvě desítky podkrkonošských obcí, které od tohoto kroku očekávají, že společně dosáhnou lepšího zajištění veřejných služeb. Spolupracovat chtějí například v oblasti školství, dopravy nebo sociálních služeb. Už teď mají společné odpadové hospodářství, spolupráci chtějí rozšiřovat i v následujících letech.