Obce zřejmě budou muset zajistit místo v dětských skupinách dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola. Pokud povinnost nesplní, přispějí rodičům na náklady péče. Uzákoní to vládní novela, kterou schválil Senát o dva hlasy po kritice části svých členů. Horní komora podpořila také zřízení dětského ombudsmana, který má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv.
Senát schválil povinnost obcí zajistit tříletým místa aspoň v dětské skupině
Předloha také prodlouží dobu, kterou by dítě mohlo měsíčně v zařízeních strávit, aniž rodič přijde o rodičovský příspěvek. Nárok na rodičovskou mají mít i nastávající matky. Nejvyšší možná měsíční částka příspěvku se podle novely zvýší.
Někteří senátoři tvrdili, že novela přinese obcím s ohledem na příspěvek rodičům neúměrnou finanční zátěž. Michael Canov (SLK) upozorňoval také na možné případy, kdy se někdo účelově přihlásí v obci bez školky i dětské skupiny kvůli tomu, aby peníze dostal. Zastánci naopak zdůrazňovali, že předloha rodičům pomůže lépe sladit pracovní a rodinný život. Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 poukazoval na to, že příspěvek je poslední z několika možností, kterou bude obec mít. „Obce, a chápu, že mají občas problémy, mají možnost vybrat si z několika variant,“ sdělila Pirátka Adéla Šípová.
„Nebavíme se o žádné nové povinnosti. Školský zákon víc než dvacet let ukládá obcím a městům zajistit tříletým místo v mateřské škole. Povinnost dáváme do souladu se zákonem o dětské skupině,“ řekl senátorům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Senát už nehlasoval o návrhu sociálního výboru na vyškrtnutí nové úpravy povinnosti obcí z předlohy ani o jejím úplném zamítnutí, které prosazovalo ANO. Podle senátorky tohoto hnutí Jany Mračkové Vildumetzové bude novela pro řadu provozovatelů dětských skupin likvidační kvůli změně financování. Senátoři ANO neprosadili ani doprovodné usnesení, kterým by horní komora vyzvala k obnovení školkovného. Podle Jurečky přinášela tato daňová sleva výhodu jen rodičům s nadprůměrnými výdělky.
Předloha upravuje také sousedské dětské skupiny, mohly by fungovat v domácnostech pro nejvýše čtyři děti. Požadavky na prostory a provoz by posuzovaly krajské úřady práce. Firemní skupiny by nemusely přijímat děti výhradně svých zaměstnanců. Sněmovna do novely vložila úpravy týkající se digitalizace agendy, změny konceptu příspěvku na provoz dětských skupin a převodu jejich agendy z ministerstva na úřad práce.
Dětský ombudsman
Zřízením funkce dětského ochránce práv Česko vyhoví požadavku Výboru pro práva dětí OSN, který se opírá o Úmluvu o právech dítěte. Úmluva začala platit v bývalém Československu v roce 1991.
Činnost dětského ombudsmana se zaměří na ochranu dětí především podle úmluvy. Vedle kontroly dodržování dětských práv bude k jeho pravomocem patřit také vzdělávací činnost o právech dítěte, kontrola dodržování práv dětí i vstupování v pozici vedlejšího účastníka do některých typů soudních řízení, například opatrovnických. Česko patří k posledním zemím Evropské unie, které dětského ombudsmana dosud nemají.
„Měli bychom dbát na to, aby naše děti měly možnost svá práva vymáhat,“ zdůraznila pirátská senátorka Adéla Šípová (Piráti). Nezařazená senátorka Daniela Kovářová naopak upozorňovala na to, že Česko funkci dětského ombudsmana zřizovat nemusí. Peníze, jak uvedla, by dala spíš na děti než na nové úředníky. Podle lidovce Jiřího Čunka bude dětský ombudsman kosmetickým článkem. „Bude dobře vypadat, ale nebude mít žádný reálný vliv,“ míní.
Novela zavede model dvou samostatně působících ombudsmanů. Dětským ombudsmanem by se mohl stát člověk starší 35 let s právnickým vzděláním, který se v předchozích deseti letech nejméně polovinu času věnoval ochraně či prosazování práv dětí. O funkci by se mohli ucházet také soudci, zejména ti, kteří projednávají opatrovnické spory.
„Zřízení pozice ochránce či ochránkyně práv dětí považuji za klíčový nástroj pro lepší ochranu všech dětí před diskriminací, násilím a špatným zacházením. Jsem ráda, že se Česko připojuje k ostatním evropským zemím, kde podobná pozice pomáhá budovat společnost přívětivou vůči všem dětem,“ uvedla v tiskové zprávě vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Advokátní úschovy
Horní komora podpořila i úpravu pravidel advokátních úschov proti riziku zpronevěry. Náhrady poškozeným lidem bude podle novely vyplácet Česká advokátní komora (ČAK) ze zvláštního garančního fondu, nad čímž se někteří členové horní komory pozastavovali.
Garanční fond vznikne podle novely s rokem 2026. Náhrada bude činit až 2,5 milionu korun na jednu úschovu, v případě kupní ceny z prodeje nemovitosti k bydlení až pět milionů korun. Náhrady bude komora vyplácet jednou ročně, stane se věřitelem advokáta, který škodu způsobil. Pravidla pro správu fondu včetně výše příspěvků určí sněm ČAK.
Každý účet pro úschovu bude banka označovat jako „účet advokátní úschovy“. Advokát nebude smět na takový účet hotovost vkládat a ani ji vybírat, možnosti nakládání s penězi bude mít omezené. Banka bude muset klientům advokátů oznamovat pohyby na těchto účtech, a to před samotným převodem. Klient tak bude moci podle zdůvodnění zabránit vyplacení peněz z úschovy, pokud by odporovalo smlouvě o úschově. Advokátní komora získá k úschovám širší kontrolní pravomoc, a to i díky prolomení bankovního tajemství. Na podobě pravidel se podílela ČAK, ministerstvo financí, Česká národní banka a Česká bankovní asociace.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že advokátní komora ani stát neměly právní odpovědnost škodu vzniklou zpronevěřením peněz hradit. Nynější úprava podle něho neodstraní riziko zpronevěr úschov úplně, ale sníží je.
Vznik garančního fondu zpochybňovala nezařazená senátorka Daniela Kovářová, podle níž tak bude profesní komora odpovídat za vybranou trestnou činnost neslušného advokáta a škodu budou platit ostatní, slušní advokáti. Podle ní je takové řešení nespravedlivé, nevýchovné a nesprávné. „Není to žádný bič na nepoctivé advokáty,“ přidal se ke kritice fondu Václav Láska (SEN 21). Může se podle něho stát i to, že do fondu půjde příspěvek z každé úschovy, což advokáti vesměs připočtou k ceně služby. „Dostáváme se do absurdní situace, kdy podvody jednoho advokáta při úschově si zaplatí klienti,“ podotkl Láska.
Rituální porážky zvířat
Nové podmínky pro rituální porážky prosadila do veterinární novely ve sněmovně čtveřice poslanců v čele s lidovcem Karlem Smetanou. Pro schválení ve středu hlasovalo 35 senátorů, což bylo přesně nejnižší potřebné množství. Cílem povolení rituálních porážek pro komerční účely je, aby se zvířata k porážce podle náboženských pravidel nemusela vyvážet živá do zahraničí, především do Turecka. Místo nich by se vyvážely až produkty. Odpůrci z řad senátorů ve středu vyjadřovali obavy hlavně z toho, že zvířata budou při takové porážce trpět.
Zastánci rituálních porážek naopak argumentovali tím, že zvířata budou trpět při transportu. Zákon stanoví, že porážené zvíře bude muset být omráčené elektrickým proudem. Novela také ukládá provozovatelům jatek od příštího roku zavést na vykládce a v prostorách pro přesuny zvířat povinně kamerové systémy, aby bylo možné sledovat, jak jejich zaměstnanci zacházejí se zvířaty.
Ochránci zvířat to považují za nedostatečné, podle nich by kamery měly být ve všech prostorách jatek. Uzákonění kamer na jatkách je podle vlády reakcí na excesy při zacházení se zvířaty v několika jatečních provozech.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) označil předlohu hlavně za antibyrokratický balíček, který má ulevit zemědělcům a potravinářům od administrativy. Dolní komora novelou také například rozšířila ochranu psů proti jejích týrání. Nesmí být dlouhodobě uvazovaní.
Horní komora taky schválila novelu o zajištění zázemí pro zvoleného prezidenta v době mezi volbami hlavy státu a jejím nástupem do úřadu. Přípravu zvoleného prezidenta republiky na výkon úřadu a jeho veřejné činnosti bude mít podle předlohy na starosti Kancelář prezidenta republiky (KPR). Prezidentská kancelář bude také obstarávat záležitosti spojené s veřejnou činností prezidentovy manželky či partnerky, popřípadě manžela nebo partnera. Předloha teď poputuje na Hrad k prezidentovu podpisu.
Novela občanského zákoníku
V úvodu středeční schůze složil slib staronový brněnský senátor Zdeněk Papoušek (za ODS). Ten zvítězil v lednových doplňovacích volbách a obsadil na necelé dva roky místo po Romanu Krausovi (ODS), jenž náhle zemřel loni na konci října.
Senátoři měli na programu také novelu občanského zákoníku, která má posílit práva obětí domácího násilí. Policisté, justice i intervenční centra by díky změně, kterou Senát schválil hlasy 60 z 68 přítomných členů, měli postupovat v obdobných případech domácího násilí stejně. Novelu, která prodlužuje například i dobu vykázání z domova, nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Domácím násilím bude podle předlohy „veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení“. Součástí vymezení je to, že při násilí bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do tělesné integrity oběti nebo do její duševní integrity, svobody, důstojnosti, vážnosti, cti či soukromí nebo byla vážně ohrožena či narušena schopnost oběti uspokojovat potřeby její nebo členů společné domácnosti.
Ministr spravedlnosti na tiskové konferenci poděkoval všem, kteří se na novele podíleli, a při této příležitosti jmenoval vládní zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou a bývalého ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty). „To, že jsme přinesli definici domácího násilí, na kterém se shodlo široké politické spektrum, je dobré, ale nebylo to tak jednoduché, jak to vždy na konci vypadá,“ uvedl Blažek.
Senát se zabýval novelou občanského zákoníku
Senátoři podpořili také vládní novelu atomového zákona, podle níž by povolování výstavby nových jaderných zdrojů včetně malých modulárních reaktorů mělo být jednodušší a rychlejší. Atomové právo by také mělo být připraveno na příchod nových jaderných technologií.
