Stanislav Balík

Slovenský premiér Robert Fico vsadil vše na příklon k východním typům politických režimů a hledá v nich partnery pro prosazování svých zájmů, řekl v pořadu Události, komentáře senátor Stanislav Balík (nestr.). Podle něj jde o pragmatický kalkul. Poslanec Jiří Kobza (SPD) soudí, že Česku nepřísluší kroky slovenské vlády kritizovat. Vystoupení Fica v ruské státní televizi označil za „první vlaštovku, která umožňuje nějaký dialog“.

Senátní volby letos přinesly v druhém kole „jen“ 22 soubojů. Je to nejméně za celou dobu fungování horní komory od roku 1996. V prvním kole získalo mandát rekordních pět senátorů. Ale i tak přineslo to druhé napínavá klání a ukázalo, kdo je dlouhodobě favoritem voličů. Někteří senátoři se naopak z Valdštejnského paláce budou muset vystěhovat.

Hnutí ANO Andreje Babiše se poprvé od svého vzniku podařilo výrazněji uspět v senátních volbách. Dva posty získalo už v prvním kole a bodovalo i v druhém. Co to však bude znamenat pro Senát jako celek? A jak se mohou proměnit síly v horní komoře?

Senátorem ve volebním obvodu Šumperk bude politolog Stanislav Balík (nezávislý), získal 54,25 procenta hlasů. Dosavadní senátor Miroslav Adámek (ANO) dostal 45,74 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 19,22 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 27,4 procenta. Balík je od roku 2019 děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (MUNI).

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu Šumperk postoupil do druhého kola obhajující senátor Miroslav Adámek (za ANO), který se utká s univerzitním profesorem Stanislavem Balíkem (nestr.).

Vítězem prvního kola senátních voleb je ANO, získalo v něm poprvé v historii dva senátory. Jsou jimi Jana Mračková Vildumetzová na Sokolovsku a Martin Bednář v Ostravě. Navíc do finále postoupilo devatenáct dalších kandidátů hnutí. V prvním kole bylo letos senátory zvoleno pět kandidátů, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů. Je to nejvíc v historii senátních voleb od roku 1996. V obvodu Praha 12 tak zvítězil také dosavadní senátor Pavel Fischer za koalici stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a hnutí STAN. V obvodu Vsetín uspěl dosavadní senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Senátorem ve volebním obvodu Karviná bude Petr Vícha (SOCDEM). Volební účast činila 30,5 procenta, je tedy třetí nejnižší. Méně lidí přišlo volit jen v letech 2004 a 2002.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Šumperk postoupil z prvního místa obhajující senátor Miroslav Adámek (za ANO). Za týden se utká s univerzitním profesorem Stanislavem Balíkem (NK). Adámek získal 48,24 procenta hlasů. Druhý Balík se 44,38 procenta hlasů disponuje největším podílem pro druhé místo v letošním prvním kole senátních voleb. Voleb se v obvodu zúčastnilo 27,40 procenta voličů. O hlasy usilovali tři kandidáti, přičemž Vladimír Hošek kandidující za Svobodné získal 7,36 procenta hlasů.

Situace na Slovensku je vážná a tamní politici by měli zasednout k jednomu stolu, domnívá se předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) je optimistická a věří, že i díky projevům současné prezidentky a jejího nástupce po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica dojde ve společnosti nakonec k uklidnění. Oba se v Událostech, komentářích shodli, že je důležité zabránit podněcování nenávisti mezi lidmi platnou legislativou.

K přerušení spolupráce vládních stran a ministerstev s Aliancí pro rodinu (Alipro) vyzvaly tento týden skoro dvě desítky duchovních společně s dalšími členy církví. Organizace využívá metody, které kvůli politickému boji překrucují fakta, shrnuje výzvu evangelický farář Jakub Helebrant v pořadu Události, komentáře. Podle politologa a děkana fakulty sociálních studií Stanislava Balíka (ODS) je to nepochopení plurality názorů a mluví o nutnosti zastoupení konzervativních hlasů v poradních orgánech vlády.

Nově zvoleného prezidenta republiky Petra Pavla čeká hned několik hlavních úkolů. Jedním z nich bude také jmenování nového předsedy Ústavního soudu a obměna soudců. Mezi strážci tuzemské konstituce by měla podle emeritního soudce Ústavního soudu Stanislava Balíka převládat široká názorová škála – a Balík má za to, že na to nový prezident bude brát ohled.

Nový kabinet od svého nástupu mluví především o osobní odpovědnosti. Ta je spolu se svobodou rozhodování jedním z pilířů konzervativní politiky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) třeba vyzval k zodpovědnosti v souvislosti s covidem. Podle šéfredaktora levicového Deníku Referendum Jakuba Patočky to ale nestačí. Politolog a zastupitel Bludova Stanislav Balík (za ODS) upozornil, že k dodržování restrikcí nestačí je vydat – potřebují podporu i ve společnosti. Přeli se v úterních Událostech, komentářích.

Prezident Miloš Zeman odmítá jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Vyčítá mu údajně nízkou kvalifikaci nebo vztahy k Izraeli, visegrádské čtyřce a sudetským Němcům. Ústava podle Zemana neukládá povinnost, aby musel akceptovat každý návrh, který je mu předložen, s čímž vznikající kabinet nesouhlasí. Výhrady má Hrad i k dalším kandidátům na ministry, ty ale jmenuje. Zeman to uvedl v prohlášení, které na webu Pražského hradu zveřejnil jeho mluvčí. Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) chce oznámit své další kroky v pondělí po schůzce s prezidentem v Lánech.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se nemusí omlouvat bývalému poslanci Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výroky, které o něm pronesl v Poslanecké sněmovně. Ve středu o tom rozhodl soud, podle nějž by případnou odpovědnost za premiérova slova beztak nesl stát, nikoliv Babiš osobně. Verdikt není pravomocný. Premiér o svém politickém rivalovi prohlásil, že rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“.

Česko zpřísňuje opatření, jejichž zavedením si vláda slibuje zlepšení epidemické situace. Část veřejnosti se omezeními řídit nebude, shodli se hosté Otázek Václava Moravce (OVM): ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), emeritní ústavní soudce Stanislav Balík a poslanec Dominik Feri (TOP 09). Možných příčin, proč lidé vládní rozhodnutí v souvislosti s pandemií zpochybňují, zaznělo v pořadu několik.

Ústavní soud ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do sněmovny a rozdělování mandátů. Zabýval se návrhem skupiny senátorů, kteří v roce 2017 požádali o zrušení stávajícího systému přepočtu hlasů při volbách do Poslanecké sněmovny. Vadí jim, že zvýhodňuje úspěšnější strany. Ústavní soud zároveň odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí o termínu voleb do Poslanecké sněmovny. Volby budou  8. a 9. října, termín tak nadále platí.

Strany a hnutí zastoupené ve sněmovně měly do úterý předložit své návrhy a připomínky na to, jak umožnit účast u podzimních voleb lidem v karanténě. Ve středu je proberou na ministerstvu vnitra. Nejpravděpodobnější variantou je zatím odevzdání lístku z auta. Podporu naopak nejspíš nezíská korespondenční hlasování.

Roman Prymula končí na postu náměstka ministra zdravotnictví. Neodchází však do soukromého sektoru, jak původně naznačoval, zůstat by měl ve státní sféře. Působil by na Úřadu vlády jako zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Novou pozici ještě musí schválit kabinet a koaliční ČSSD, kde se ozývají i nesouhlasné hlasy. Epidemiologa naopak podporuje prezident Miloš Zeman. Profil Romana Prymuly připravil pořad 168 hodin, končící náměstek bude také v pondělí od 18:28 hostem Interview ČT24.

Vládní politici, kteří přispěli ke schválení novely o zdanění náhrad církvím, i prezident Miloš Zeman, jenž zákon podepsal, respektují rozhodnutí Ústavního soudu. Ten zdanění zrušil. Komunisté se chtějí obrátit na evropské instituce. Politici, kteří zrušení zdanění naopak iniciovali, rozhodnutí ocenili jako garanci, že je Česká republika demokratickým právním státem.

Soud s Židem Leopoldem Hilsnerem, který podle obžaloby zavraždil mladou křesťanku Anežku Hrůzovou v Polné, začal před 120 lety. V procesu probíhajícím pod drobnohledem veřejnosti hrozil za údajnou rituální vraždu Hilsnerovi trest smrti. Případ vyvolal silnou vlnu nenávisti vůči Židům, ze které pak těžili čeští politici nejen v Rakousku-Uhersku, ale i během první republiky. O politickém využívání kauzy a postoji Čechů k Židům mluví v rozhovoru politolog Stanislav Balík.

Odmítnutí demise ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) je podle politologa Stanislava Balíka dalším dějstvím v dlouhodobém tažení nynějšího prezidenta Miloš Zemana proti sociální demokracii, která ho kdysi ponížila, když poprvé neúspěšně kandidoval do čela státu. Právní expert Jan Wintr ujistil, že pokud premiér navrhne Staňkovo odvolání, již nezbude prezidentovi manévrovací prostor. Podle politologa ale může Zeman využít toho, že předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nejspíše nebude ochoten podat kvůli Staňkovi kompetenční žalobu. Komentáře expertů ke kauze kolem ministra Staňka zazněly v pořadu 90' ČT24.

Vedle avizovaného lidoveckého podnětu, který chce zpochybnit zdanění restitučních náhrad církvím, se na Ústavní soud separátně obrátí i Starostové a nezávislí (STAN). Ve svém podnětu upozorňují, že dodatečným uvalením daně stát porušuje princip legitimního očekávání. Odbornou oporu našli u Stanislava Balíka – někdejšího ústavního soudce, který se už před šesti lety církevním restitucím věnoval coby soudce zpravodaj a snahu o jejich přepsání odmítl.

Čeští soudci jsou nezávislí, zareagoval premiér Andrej Babiš (ANO) během návštěvy Indie na spor o možném ovlivňování justice ze strany Hradu. Schůzky kancléře prezidenta Vratislava Mynáře se soudci Babiš za nátlak nepovažuje. Je podle něj také věcí prezidenta Miloše Zemana, jak si vyřeší své okolí. Bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík v ČT24 nicméně řekl, že Hrad buď nechápe dělbu moci, nebo ji obchází.