Hnutí ANO, SPD a Motoristé jednají o možné budoucí vládě, přibývají však pochybnosti o případné nominaci některých osobností. Výhrady vyjadřuje i prezident republiky Petr Pavel. O tom, jaká je jeho role v procesu vzniku nové vlády z hlediska ústavy, v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali ústavní právník Jan Kysela, někdejší vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a člen senátorského klubu ODS a TOP 09 Stanislav Balík (nestr.).
„Jsem velmi nepříjemně zaskočen a překvapen, jakým způsobem je ta relativně jasná povolební situace zkomplikována celou kauzou Filipa Turka (za Motoristy) a jeho údajných výroků někdy v mládí,“ zmínil Weigl informace zveřejněné Deníkem N, podle kterých Turek opakovaně psal na Facebooku otevřeně rasistické, sexistické či homofobní výroky, a jejich vliv na vyjednávání o potenciální budoucí vládě. Kauza se podle něj dotýká výsledků voleb a vytváří dle jeho soudu „nestandardní a nebezpečnou situaci“. Turek obvinění odmítá, své údajné příspěvky označil za manipulace.
„Prezident váhá s krokem neústavním, leč tradičním, tedy s tím pověřením (k sestavení vlády), to je novum, ale asi se to dá vysvětlit okolnostmi, jako je střet zájmu (předsedy hnutí ANO Andreje Babiše) a jeho řešení,“ komentoval Weigl skutečnost, že prezident Pavel zatím možného budoucího premiéra Babiše nepověřil sestavením vlády, zatímco předseda hnutí ANO, které získalo nejvíce hlasů v letošních volbách do Poslanecké sněmovny, slíbil vyřešit svůj možný střet zájmů.
Kysela podotýká, že Babiš žádné pověření ani získat nemusí, jelikož se jedná o mimoústavní krok, a nebude mu to bránit v pokračování ve vyjednávání. „Z ústavního hlediska se musí stát, že prezident republiky v jednu chvíli jmenuje nového předsedu vlády,“ dodává.
Lakonické znění ústavy
Co se jmenování členů vlády týká, Balík připomíná znění ústavy, podle které prezident jmenuje vládu na návrh premiéra. „Z mého pohledu, a tak jak chápu ústavní systém naši parlamentní demokracie, je v případě jmenování členů vlády prezident jakýmsi ústavním notářem, který jen potvrzuje, že vše proběhlo podle pravidel,“ říká Balík. Situaci by dle něj zásadně neovlivnila ani skutečnost, že by byl prezident před některým členem vlády varován ze strany tajných služeb, o čemž se, jak poukázala moderátorka Kroužková, spekuluje v případě Turka.
Podle Kysely je ústavní úprava lakonická a záleží na tom, jak je v konkrétních případech vykládána. „V zásadě to může znamenat, že kohokoli předseda vlády navrhne, prezident republiky jmenuje. Nebo to může znamenat, že prezident jmenuje jenom toho, kdo se mu současně líbí. Obě dvě varianty považuji spíše za extrémní, takže se přikláním k hledání nějakého středu,“ sdělil ústavní právník. „Ten střed může být jasná právní překážka, což svého času byl lustrační zákon, teď je to zákon o střetu zájmů. Může to být odsouzení za trestný čin, s čímž souvisí to, že vám zakážou výkon nějaké činnosti, která zahrnuje mimo jiné členství ve vládě,“ dodal.
Podle Weigla je ústava lakonická záměrně. „Ústavodárce předpokládal, že lidé, kteří stojí ve vrcholných ústavních institucích, sledují společný zájem a to je blaho té země. A budou postupovat tak, aby ta země měla vládu v co nejkratší době, aby tady nebylo dlouhodobě bezvládí,“ míní bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky.
Znění této části ústavy by neměnil ani Cyril Svoboda. „Podle mě je tato část ústavy napsána naprosto v pořádku. Je dobře, že tady ten prostor je, protože my nevíme, jaká nastane situace a jaký čas potřebujeme,“ podotkl bývalý ministr zahraničí. „Kategoricky jsem proti tomu, aby se tady řešila otázka nějakých kompetenčních žalob, otázka trestního stíhání, protože jeden z principů je princip svobodného přístupu k funkcím, a není nic snazšího než zahájit trestní stíhání vůči komukoli a tím ho vyloučit z funkce,“ dodal.





