Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
Senát novelu zamítl hlasy 55 ze 66 přítomných členů. Pro zamítnutí byli i Petr Vícha (nestr.) a Róbert Šlachta (Přísaha) z klubu ANO. V doprovodném usnesení horní komora vyzvala poslance, aby senátní veto nepřehlasovali. Vláda by měla podle Senátu předložit celkovou stavební novelu řádnou legislativní cestou.
Horní komora ale nejprve hlasovala o návrhu na schválení předlohy, který vzešel z frakce ANO. Získal podporu deseti z 66 senátorů. Pro hlasovali jen senátoři z klubu ANO kromě Víchy a Šlachty, kteří byli proti.
„Rozhodujeme o tom, zda lidem zkrátíme cestu k bydlení, obcím ke školám, školkám, domovům pro seniory a potřebné infrastruktuře a České republice k větší konkurenceschopnosti,“ řekla k předloze Mrázová. Změna stavebního práva není podle ní kosmetickou úpravou, ale reformou celého neefektivního systému, v němž příprava většího bytového domu podle ní běžně trvá sedm až deset let. „Stavebník nemá obíhat desítky institucí,“ zdůraznila ministryně.
Novela především zavádí centralizovanou síť státních stavebních úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem.
„Je to politicky protlačovaný paskvil nahrávající jedné zájmové skupině,“ prohlásila místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která vystoupila v debatě jako první ze dvou desítek přihlášených senátorů. Později označila za tuto skupinu developery a investory.
Obavy o ochranu veřejných zájmů
Novela podle ní omezuje ochranu vlastnických i občanských práv a dramaticky snižuje ochranu zdraví a životního prostředí, podpoří spekulanty s bydlením, přičemž dostupné bydlení je z návrhu zcela vyloučeno. Mrázová se vůči těmto výtkám ohradila, novela podle ní ochranu veřejných zájmů nesníží. „Obce o žádné pravomoci nepřicházejí,“ zdůraznila.
„Přijetí toho zákona vnímám jako aroganci moci,“ uvedl senátor Petr Štěpánek (STAN) za senátní komisi pro rozvoj venkova. Novela podle něj umožní legalizaci černých staveb, což by se podle dosavadních informací mohlo týkat i Mrázové. Senátor kritizoval i zánik dosavadní sítě místních stavebních úřadů včetně koncentrace rozhodování bez znalosti místních podmínek.
„Vytváří se tu narativ, že novela ohrožuje stabilitu úředníků na stavebních úřadech – ta realita je naprosto jiná. Kritická situace na stavebních úřadech je dlouhodobá už několik let a je dlouhodobě neřešená, mimo jiné všemi těmi nepovedenými novelami v minulosti a nízkou mírou podpory. Pokud by tento zákon nebyl schválen, tak to situaci rozhodně neřeší,“ prohlásil viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Zdeněk Soudný.
Senátor Tomáš Třetina (TOP 09) mluvil v souvislosti s novelou o paralyzaci, bezpráví a systematické destrukci. Za klub ODS a TOP 09 konstatoval, že novela znamená privatizaci územního plánování, je špatně připravená, přinese právní nejistotu a neřeší problémy spojené s digitalizací stavebního řízení.
Tu podle předsedy senátního hospodářského výboru Miroslava Plevného (STAN) odsouvá až na rok 2030. Plevný také uvedl, že novela mění 55 zákonů, její podoba je výsledkem dodatečných poslaneckých úprav bez vyhodnocení jejich dopadů, je kvůli tomu nejasná a nejednoznačná a přinese výkladové problémy.
Řada architektů vyzvala k zamítnutí novely. „Ten zákon upřednostňuje výstavbu, a to především velkých developerských projektů na úkor všeho ostatního,“ kritizovala architektka Anna Vinklárková z Arniky. „Když se podíváte na analýzu inženýrské komory, tak suverénně hlavním důvodem pomalého stavebního řízení je personální podstav stavebních úřadů. To ten stavební zákon neřeší, naopak to může ještě velmi zhoršit,“ upozornila.
Sdružení místních samospráv nepovažuje zamítnutí novely za blokování rychlejší výstavby, ale za pojistku proti špatně připravené reformě. Poslanci by pak podle předsedy sdružení Petra Halady měli výhrady horní komory respektovat.
Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí Dan Jiránek (ODS) se domnívá, že pokud bude zákon nakonec přijat, nepochybně povede ke zjednodušení a zrychlení. „Otázka je, jestli je to u všech staveb dobře,“ dodal.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy by poslanci neměli měnit základní koncepci, se kterou novela přichází. „Nejhorší variantou by totiž nebyla novela, kterou bude třeba v detailech dále zpřesňovat, ale další odklad skutečné reformy povolování staveb. Česká ekonomika, obce, stavebníci i lidé čekající na bydlení potřebují především předvídatelný a rychlejší systém,“ míní Nouza.
Zamítnutí doporučily tři senátní výbory
Zamítnutí koaliční předlohy doporučily plénu všechny tři senátní výbory, které ji posuzovaly. Hospodářský výbor navíc doporučil sněmovně vyzvat vládu k tomu, aby místo poslanecké úpravy předložila standardně předjednanou vlastní předlohu.
Předlohu nyní nejspíš posoudí na zářijové schůzi poslanci. Vládní tábor ANO, SPD a Motoristů má ale dostatečnou sílu očekávané senátní veto přehlasovat.
Pokud však koalice novelu prosadí i přes případné prezidentské veto, senátoři minimálně z klubů Starostů a ODS a TOP 09 se obrátí na Ústavní soud. Navrhnou mu podle Stanislava Balíka z druhé z těchto frakcí buď zrušení celé novely, nebo alespoň jejích částí. Proti přípravě zákona podnět směřovat nebude, avizoval Balík.
Senátoři ve čtvrtek projednali i další body
Horní komora se ve čtvrtek zabývala i posilováním obranyschopnosti státu. Senát vyzval vládu, aby zveřejnila důvěryhodný plán zvyšování obranných výdajů do roku 2035. Současně uvedl, že Česko dlouhodobě neplní své závazky ve financování obrany. Pro usnesení hlasovalo 54 z 58 přítomných členů horní komory, proti nebyl žádný.
Senát ve čtvrtek také na podnět zahraničního výboru doporučil koaličnímu kabinetu, aby všestranně podporoval posilování vztahů mezi Českem a Moldavskem, které usiluje o vstup do Evropské unie, a to včetně obchodu a investic. „Stabilita a suverenita Moldavské republiky, která byla prohlášena za samostatnou 27. srpna 1991, je v zájmu demokratických států Evropy,“ konstatovala horní komora.
Na závěr svého srpnového zasedání pak Senát rozhodl také o tom, že senátorskou novelu, podle níž se má vražda stát nepromlčitelným trestným činem, bude zřejmě horní komora schvalovat na schůzi koncem září. Senát zkrátil o týden lhůtu pro posouzení novely ve výborech, o což požádala Seitlová kvůli tomu, aby se mohla jako iniciátorka novely jejího schvalování ještě zúčastnit. Počátkem října totiž Seitlové skončí její senátorské období a mandát se letos rozhodla neobhajovat.
