Miroslav Plevný

Senát ve čtvrtek navrhl doplnit novelu, která mění sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Horní komora také schválila nová pravidla pro kulturní instituce či návrh zákona na podporu výroby čipů a navrhla také zmírnění podmínek pro případné slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. K dalšímu plenárnímu jednání se senátoři zřejmě sejdou v druhém říjnovém týdnu, tedy až po zářijové volební obměně třetiny horní komory, ale ještě naposled v předvolebním složení.

Lidé asi budou moci vystavovat plné moci nejen v papírové, ale také v elektronické podobě, které budou v registru zastupování. Novinku přinese vládní novela zákona o základních registrech, kterou Senát schválil beze změn. Materiál nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora také umožnila přijetí pravidel pro partnerství stejnopohlavních párů bez projednání na schůzi. Senát rovněž chce ze zákona o strategických stavbách odstranit zónu Plzeň-Líně, aby ji mohla nadále využívat armáda. Návrh nyní posoudí sněmovna.

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

Stát zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v Česku. Státní rozpočet by tím mohl podle předpokladů vlády získat asi dvě miliardy korun ročně. Umožní to nový zákon o dorovnávací dani, který ve čtvrtek schválil Senát. Norma, která vychází z unijní směrnice, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Ještě ji dostane k podpisu prezident. Senát ze zabýval i dalšími zákony.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Senátní ústavně-právní výbor doporučil schválit vládní konsolidační balíček beze změn. Rozhodl o tom ve středu hlasy pěti ze sedmi přítomných členů. Zbývající dva senátní výbory, které se během dne balíčkem také zabývaly, kvůli snahám o jeho dílčí úpravy stejné doporučení poměrně těsnou většinou nepřijaly. Senát o balíčku rozhodne za týden, premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v jeho přijetí horní parlamentní komorou věří.

Konsolidační balíček veřejných financí, který v pátek silou vládních poslanců schválila dolní komora, by se měl v Senátu projednávat v první polovině listopadu. Někteří zákonodárci zřejmě navrhnou úpravy a sněmovní opozice doufá, že by mohlo dojít i ke změnám, o které až dosud neúspěšně usilovala. Cílem balíčku je mimo jiné pomocí daňových změn snížit v následujících dvou letech rozpočtový schodek o 150 miliard korun.

Pět nesourodých koaličních stran se není schopno dohodnout na konsolidačním balíčku, vláda něco pošle do sněmovny a potom sama načte komplexní pozměňovací návrh, prohlásil v pátečních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního hospodářského výboru a člen rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO). Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je politika o kompromisech. Podle něj je ale potřeba zatáhnout za záchrannou brzdu. Ekonom Miroslav Ševčík vyslaný do debaty hnutím SPD kritizoval, že opatření jdou proti lidem – a nakonec budou mít negativní vliv i na státní rozpočet.

Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nemohou podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Po dlouhé debatě naopak neprošla horní parlamentní komorou volební novela, která měla dát lidem možnost více ovlivnit zvolení konkrétních zastupitelů.

Další senátní výbor doporučil schválení daňového balíčku. Ten by znamenal mimořádné odvody z výroby elektřiny. Někteří senátoři ale i tak měli výhrady – nejčastěji k dani z neočekávaných zisků. Už ve čtvrtek se nad oběma návrhy sejde celé plénum horní komory. Opatření mají sloužit jako zdroj příjmů pro zastropování cen energií. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) mezitím v Alžírsku jednal o dodávkách plynu do Česka, dle něj už existuje i předběžná dohoda.

Horní komora se poprvé sešla v pozměněném složení po letošních podzimních volbách. Předsedou Senátu byl potřetí v řadě zvolen Miloš Vystrčil (ODS), který tak jako před dvěma lety neměl protikandidáta. V tajné volbě dostal 73 z 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu. Jeho znovuzvolení ocenil premiér Petr Fiala (ODS).

Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského a kulturního výboru Jiří Drahoš (za STAN). Vymění si podle dohod senátorských klubů o povolebním uspořádání horní komory místo s Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Informoval o tom předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra, který vede nejpočetnější senátní frakci.

Starostové a nezávislí začínají hledat nástupce Petra Gazdíka ve vládě. Předseda hnutí Vít Rakušan dal v neděli najevo, že by končícího ministra školství mohl nahradit některý ze senátorů. Nejraději by ale byl, kdyby se novým šéfem resortu stal někdo, kdo je s hnutím nejen spřízněn, ale je i jeho členem. V rozhovoru pro Radiožurnál se zmínil i o eventualitě návratu Roberta Plagy do čela ministerstva. První návrhy chce Rakušan představit premiérovi Petru Fialovi (ODS) v úterý. Kandidáta hodlá vybrat do konce týdne, následovat budou konzultace s prezidentem Milošem Zemanem.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) podá demisi. Média v posledních dnech upozorňovala na jeho styky s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi obviněné v kauze pražského dopravního podniku (DPP). Gazdík skončí i jako místopředseda Starostů a nezávislých.

Senátorem ve volebním obvodu Cheb bude Miroslav Plevný (za STAN). Ve druhém kole senátních voleb získal 70,31 procenta hlasů. Druhá Jaroslava Brožová Lampertová (ANO) dostala 29,68 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 10,77 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 30,69 procenta.

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. V obvodu číslo 3 –⁠ Cheb se utkají Miroslav Plevný (za STAN) a Jaroslava Brožová Lampertová (ANO). Volební účast v prvním kole činila 30,69 procenta. Vysokoškolský učitel na Fakultě ekonomické ZČU Plevný si připsal 27,43 procenta hlasů. Jeho soupeřka, starostka obce Velká Hleďsebe Brožová Lampertová, postoupila se 17,24 procenta hlasů. O tom, kdo z kandidátů nakonec místo v Senátu získá, se rozhodne ve druhém kole voleb, které bude v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Cheb postoupili Miroslav Plevný (za STAN) a Jaroslava Brožová Lampertová (ANO). Volební účast byla v prvním kole nižší než v předchozích volbách, činila 30,69 procenta. V roce 2014 to bylo 33,29 procenta.