Konsolidační balíček veřejných financí, který v pátek silou vládních poslanců schválila dolní komora, by se měl v Senátu projednávat v první polovině listopadu. Někteří zákonodárci zřejmě navrhnou úpravy a sněmovní opozice doufá, že by mohlo dojít i ke změnám, o které až dosud neúspěšně usilovala. Cílem balíčku je mimo jiné pomocí daňových změn snížit v následujících dvou letech rozpočtový schodek o 150 miliard korun.
Úsporný balíček míří do Senátu. „Stoprocentně spokojený není nikdo,“ zní z horní komory
3 minuty
Události: Konsolidační balíček jde do Senátu
Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek, vzroste také spotřební daň z lihu.
Materiál také znovu zavádí odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta z příjmů. Ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo na studenta. Omezuje se sleva na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku. Maximální výše státní podpory stavebního spoření se sníží z 2000 na 1000 korun. Cena roční dálniční známky se od příštího 1. března zvýší z 1500 na 2300 korun a od roku 2025 se bude zvyšovat podle inflace.
Přijatá podoba balíčku se nicméně může ještě změnit při projednávání v dolní komoře. Soupis opatření začnou v novém týdnu projednávat senátní výbory, a jak uvádí senátor Jiří Růžička (TOP 09), „jsme předběžně domluveni na tom, že plénum bude 8. listopadu.“
Rozpaky senátorů
Senátoři z opozičních klubů mají k přijatým opatřením výhrady. „Můžu říct, že pro přijetí balíčku hlasovat nebudeme. Vadí mi to zvyšování daní, a že se nešetří na straně státu,“ uvádí senátor z klubu ANO a ČSSD Zdeněk Matušek.
Jistá nespokojenost nicméně zaznívá také od zástupců vládních stran. Michael Canov ze Starostů za Liberecký kraj a současně místopředseda senátního ústavně-právního výboru avizuje možný pozměňovací návrh, který by zrušil plánované snížení rozpočtového určení daní pro obce. Současně nicméně přiznává, že dodatečná úprava nemusí uspět: „Na rovinu: Bojím se, že kvůli tlaku, který tu je, to neprojde.“
Ambivalentní postoj mají k vládní normě i další senátoři. „Se zněním asi není stoprocentně spokojený nikdo. Na druhou stranu jsem rád, že se pět stran na nějakém kompromisu dohodlo,“ říká předseda senátorského klubu ODS A top 09 Zdeněk Nytra. „Obecně se asi dá předpokládat, že by balíček v Senátu jako celek měl mít podporu, protože tím finálním cílem je snížení deficitu veřejných financí,“ dodává předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN).
Strany současné vládní koalice mají v Senátu většinu, a tak jsou případné úpravy podmíněny jejich souhlasem. V minulosti už Senát zamítl třeba novelu pandemického zákona nebo se změnami vrátil zákoník práce.
