Úsporný balíček míří do Senátu. „Stoprocentně spokojený není nikdo,“ zní z horní komory

Nahrávám video

Konsolidační balíček veřejných financí, který v pátek silou vládních poslanců schválila dolní komora, by se měl v Senátu projednávat v první polovině listopadu. Někteří zákonodárci zřejmě navrhnou úpravy a sněmovní opozice doufá, že by mohlo dojít i ke změnám, o které až dosud neúspěšně usilovala. Cílem balíčku je mimo jiné pomocí daňových změn snížit v následujících dvou letech rozpočtový schodek o 150 miliard korun.

Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek, vzroste také spotřební daň z lihu.

Materiál také znovu zavádí odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta z příjmů. Ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo na studenta. Omezuje se sleva na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku. Maximální výše státní podpory stavebního spoření se sníží z 2000 na 1000 korun. Cena roční dálniční známky se od příštího 1. března zvýší z 1500 na 2300 korun a od roku 2025 se bude zvyšovat podle inflace.

Přijatá podoba balíčku se nicméně může ještě změnit při projednávání v dolní komoře. Soupis opatření začnou v novém týdnu projednávat senátní výbory, a jak uvádí senátor Jiří Růžička (TOP 09), „jsme předběžně domluveni na tom, že plénum bude 8. listopadu.“

Rozpaky senátorů

Senátoři z opozičních klubů mají k přijatým opatřením výhrady. „Můžu říct, že pro přijetí balíčku hlasovat nebudeme. Vadí mi to zvyšování daní, a že se nešetří na straně státu,“ uvádí senátor z klubu ANO a ČSSD Zdeněk Matušek.

Jistá nespokojenost nicméně zaznívá také od zástupců vládních stran. Michael Canov ze Starostů za Liberecký kraj a současně místopředseda senátního ústavně-právního výboru avizuje možný pozměňovací návrh, který by zrušil plánované snížení rozpočtového určení daní pro obce. Současně nicméně přiznává, že dodatečná úprava nemusí uspět: „Na rovinu: Bojím se, že kvůli tlaku, který tu je, to neprojde.“

Ambivalentní postoj mají k vládní normě i další senátoři. „Se zněním asi není stoprocentně spokojený nikdo. Na druhou stranu jsem rád, že se pět stran na nějakém kompromisu dohodlo,“ říká předseda senátorského klubu ODS A top 09 Zdeněk Nytra. „Obecně se asi dá předpokládat, že by balíček v Senátu jako celek měl mít podporu, protože tím finálním cílem je snížení deficitu veřejných financí,“ dodává předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN).

Strany současné vládní koalice mají v Senátu většinu, a tak jsou případné úpravy podmíněny jejich souhlasem. V minulosti už Senát zamítl třeba novelu pandemického zákona nebo se změnami vrátil zákoník práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 4 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 7 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled