Konsolidační balíček

Opoziční hnutí ANO napadlo u Ústavního soudu změny ve stavebním spoření, které byly součástí vládního konsolidačního balíčku. Ustanovení jsou platná od začátku letošního roku. Straně vadí mimo jiné retroaktivní ustanovení u spoření, kdy se snížení příspěvku dotýká i smluv uzavřených před lednem 2024.

Josef Středula se po třítýdenní přestávce stal opět předsedou centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Funkci musel začátkem března opustit kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. To se stalo zhruba rok poté, co se nestal prezidentem. Loni byl jedním z kandidátů ve volbě, kterou nakonec vyhrál Petr Pavel, šéf ČMKOS z klání těsně před prvním kolem odstoupil. Mezi odboráři se Středula pohybuje téměř celou svou kariéru, předsedou největší české odborové centrály je od roku 2014.

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.

Kvůli tomu, že vládní úsporná opatření zpomalila růst soudcovských platů, se projednávají desítky žalob. Návrh na zrušení části balíčku už zástupci justice poslali Ústavnímu soudu. Ten se zabývá i třemi návrhy na zneplatnění starších úprav, které výpočet výdělků upravily už v minulosti. Soudci je považují za zásah do své nezávislosti. Vláda chce svůj postup hájit.

Dopady vysoké inflace pociťuje 85 procent Čechů, na 44 procent dopadly změny obsažené ve vládním konsolidačním balíčku. Lidé i nadále chtějí šetřit na potravinách a energiích a omezují návštěvy restaurací. Zároveň se ale proti loňsku zvýšil podíl lidí, kteří věří, že budou letos s financemi vycházet lépe než v předchozím roce. Je jich 37 procent, před rokem to bylo 31 procent, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro Generali Investments CEE.

Státní rozpočet skončil v lednu s deficitem 26 miliard korun. Loni bylo hospodaření státu za první měsíc ve schodku 6,8 miliardy korun. Výsledek lednového hospodaření byl letos druhý nejhorší v historii Česka, podle resortu financí ale deficit způsobilo dřívější odeslání zálohy pro regionální školství v objemu 30,5 miliardy korun.

Kvůli letošnímu zvýšení odvodů zaměstnancům či živnostníkům vzroste daňové zatížení na nejvyšší úroveň od roku 2020. ODS a TOP 09 přesto chtějí dodržet předvolební slib koalice SPOLU nezvýšit v tomto volebním období celkové daňové zatížení v poměru k HDP. Naopak pro Piráty, Starosty a lidovce to tak výrazná priorita není.

Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala ve čtvrtečních Událostech, komentářích prohlásil, že vládě současná inflace vyhovuje, protože díky ní přitéká více peněz do státního rozpočtu. Zároveň řekl, že nedávný konsolidační balíček kabinetu není „nic jiného než zvyšování daní“. Tyto teze odmítl místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), inflace podle něj nevyhovuje vůbec nikomu. Oba politici se nicméně shodli na tom, že zásadní roli v boji s růstem cen sehrála Česká národní banka (ČNB).

Od Nového roku začíná platit řada legislativních změn, které se přímo dotknou obyvatel Česka. Od 1. ledna nabývá účinnosti většina opatření vládního konsolidačního balíčku, který by měl zlepšit hospodaření státu. Zavádí nicméně daňové změny, které se podle odborníků odrazí na příjmech domácností. Zvýší se ale například důchody a rodičovský příspěvek, změny pak čekají i řidiče.

Obávám se nutné asistence Mezinárodního měnového fondu (MMF), nastínil černý scénář vývoje české ekonomiky v budoucnosti bývalý ministr financí a rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík. Další exšéf resortu financí a poradce představenstva Allianz pojišťovny Jiří Rusnok ocenil vládní změny v důchodovém systému, ale kritizoval konsolidační balíček. Připojil se k němu i bývalý ministr financí Ivan Pilný, který soubor opatření označil za zklamání. Někdejší správci veřejných financí spolu diskutovali v pořadu Otázky Václava Moravce.

Vedení účetnictví v eurech, amerických dolarech nebo britských librách představuje od příštího roku pro české firmy novou možnost přijatou v rámci úsporného balíku. Mnohé podniky se ale na změnu nechystají. Překážkou je pro ně hlavně nepřipravenost státní správy – daňové přiznání nebo hlášení sociální správě a zdravotním pojišťovnám budou totiž nadále zpracovávat v korunách.

Prodejci luxusních automobilů hlásí rekordní zájem o své vozy. Prodeje nových i ojetých aut oproti loňsku rostou o desítky procent. Pro Českou televizi to uvedly Svaz dovozců automobilů a oslovené autosalony. Důvodem jsou změny, které má od nového roku přinést konsolidační balíček. Kvůli němu bude nákup dražších vozů méně výhodný než dosud. Firmy a živnostníci to tak chtějí stihnout před zavedením nových pravidel.

Odbory v Česku uspořádaly stávku proti vládním krokům. V některých firmách se práce zastavila, jinde se lidé připojili symbolicky. Na dvě hodiny zastavila výrobu například Škoda Auto. V různé míře vyjadřovali nesouhlas s rozhodnutími současného kabinetu také na úřadech nebo v nemocnicích a stávkovali i učitelé. Celkovou účast na protestech odhaduje největší odborová centrála přibližně na milion lidí.

S přelomem roku se upraví řada daní. Výrazněji odvody porostou u takzvaných neřestí, tedy alkoholu nebo cigaret. Výrobci a dovozci tohoto zboží úpravu kritizují, daňové zatížení je podle nich už tak vysoké. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) úsporný balík hájí, nastavuje podle něj předvídatelné daňové prostředí. Třeba ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zase míní, že vyšší daně z neřestí mohou hrát i preventivní roli.

Na základě dostupných informací se zdá, že stávka odborů, která se uskuteční v pondělí 27. listopadu, bude tím největším protestem, jaký Česko zažilo, uvedl v pořadu Týden v politice předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Cílem stávky by podle něj mělo být přimět vládu reflektovat to, co se děje ve společnosti. „Jestli si myslí, že se to dá vymlčet… může, ale v tom případě se nálada ještě zhorší,“ uvedl.

Dvě pětiny firem podle Hospodářské komory omezí benefity, které poskytují svým zaměstnancům. Reagují tím na vládní úspory, které snižují limit pro osvobození benefitů od daně. Pomalejší rušení bonusů se podle odborníků bude týkat firem s velkým počtem zaměstnanců nebo těch, kde fungují kolektivní smlouvy. Aktuálně benefity poskytuje 92 procent podniků – ať už ve formě příspěvků na stravování, kulturu, nebo sport.

Prezident Petr Pavel podepsal vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. O svém rozhodnutí nejprve informoval ve videu na sociální síti X. Balíček po podpisu může vyjít ve Sbírce zákonů. Většina jeho ustanovení má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Kabinet v něm hlavně odstraňuje daňové výjimky. Vládní představitelé prezidentův krok uvítali. Opozice balíček kritizuje s tím, že pouze zvyšuje daně. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová v úterý řekla, že pokud Pavel balíček nevetuje, hnutí se téměř jistě obrátí na Ústavní soud.

O 0,3 procentního bodu pomaleji bude v příštích třech letech podle ministerstva financí růst hrubý domácí produkt kvůli efektům konsolidačního balíčku. Inflace bude v souvislosti s balíčkem o 0,1 procentního bodu vyšší, než by byla bez něj, doplnil úřad ve svém fiskálním výhledu. Vliv balíčku na HDP i inflaci označilo ministerstvo za nízký.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Odbory pokračují v plánování protestů ohlášených na sedmadvacátého listopadu. Tedy na den 34. výročí generální stávky, která výrazně akcelerovala sametovou revoluci. Část svazů chce v ten den na hodinu zastavit výrobu v některých firmách. Zapojit by se měla i největší česká automobilka. Hlavním důvodem je nesouhlas s vládním konsolidačním balíčkem.

Senátní ústavně-právní výbor doporučil schválit vládní konsolidační balíček beze změn. Rozhodl o tom ve středu hlasy pěti ze sedmi přítomných členů. Zbývající dva senátní výbory, které se během dne balíčkem také zabývaly, kvůli snahám o jeho dílčí úpravy stejné doporučení poměrně těsnou většinou nepřijaly. Senát o balíčku rozhodne za týden, premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v jeho přijetí horní parlamentní komorou věří.

Odbory vyhlásily na 27. listopadu den protestů, nesouhlasí s kroky vlády. Novinářům to řekl po úterním zasedání rady Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) její předseda Josef Středula. Mají být podle něho i stávkové aktivity. Avizoval, že v úterý příštího týdne seznámí s důvody protestů prezidenta Petra Pavla. K půlnoci na středu odboráři ČMKOS končí stávkovou pohotovost, v níž jsou kvůli záměrům kabinetu od poloviny května.

Rozhodnutí o zdanění tichého vína se prozatím odkládá. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ČT řekl, že koalice tuto otázku do konce roku nejspíš vyřešit nestihne, čeká totiž na další analýzy. Do pracovní skupiny navíc zamíří i výrobci medoviny nebo cideru. Právě víno, medovina a cider patří do jediné skupiny alkoholu, na kterou se nevztahuje spotřební daň.

Konsolidovaný rozpočet na rok 2024 má mít schodek čtvrt bilionu korun. Aspoň tak ho vláda předložila poslancům. Opozice i rozpočtová rada ale varují, že to může být i o dost více. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ujistil, že návrh počítá s dopady a odráží realitu. Stát bude podle něj pokračovat v postupném snižování deficitu, uvedl Stanjura v Interview ČT24.