Konsolidační balíček

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.

Slovenský parlament schválil další konsolidační balíček vlády premiéra Roberta Fica (Smer), který má příští rok zvýšit příjmy státu zhruba o 1,4 miliardy eur (34 miliard korun). Opatření na ozdravení státních financí zahrnují mimo jiné zvýšení odvodů či daní a podle odborníků zasáhnou především zaměstnance a živnostníky. Schválená předloha naopak neobsahuje většinu z původně ohlášených rozpočtových úspor za 1,3 miliardy eur (31,6 miliardy korun).

Na Slovensku v úterý opět demonstrovala opozice proti novému konsolidačnímu balíčku vlády, který například prostřednictvím zvýšení daní a odvodů podle odborníků zatíží hlavně zaměstnance a živnostníky. Podlé médií se protestů zúčastnilo méně lidí než před týdnem. Mezitím konsolidaci řeší parlament.

Lidé ve více než desítce slovenských měst protestovali proti novému konsolidačnímu balíčku, který připravuje kabinet Roberta Fica (Smer). V Bratislavě se na demonstraci, kterou svolalo nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS), podle organizátorů sešlo na osmnáct tisíc lidí. Již třetí úsporný balík vlády podle odborníků zatíží zejména živnostníky a zaměstnance. Zahrnuje zvýšení daní a odvodů, snížení dávek i zmrazení platů. Vláda ho neprojednala s experty a chce ho schvalovat zrychleně.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.

Nová vláda, která vzejde z voleb, bude muset pokračovat v konsolidaci veřejných financí a snižování deficitu, jinak bude státní rozpočet stát na vodě, říká prezident Petr Pavel. Systémové problémy, které jsou ve státním rozpočtu, se přijetím vládního konsolidačního balíčku z roku 2023 jen odsunuly, dodal v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Schodek státního rozpočtu je ke konci dubna čtvrtý největší od vzniku České republiky. V uplynulém měsíci vzrostl z březnových 91,2 miliardy korun na 126,1 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Loni ve stejném období deficit činil 153,1 miliardy korun. Podle šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly dopady konsolidačního balíčku a hospodářský růst.

Poslanci opozičního hnutí ANO neuspěli s námitkami vůči snížené státní podpoře stavebního spoření. Ústavní soud (ÚS) jejich návrh na zrušení právní úpravy zamítl. Změna byla v souladu s ústavním pořádkem, řekl soudce zpravodaj Milan Hulmák. ÚS v nálezu argumentuje například veřejným zájmem na konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu. Předsedkyni poslanců ANO Alenu Schillerovou nález zklamal, ale respektuje jej.

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.

Slovenská sněmovna zrušila možnost stíhat za mimořádné situace lékaře, kteří by odmítli pracovat v nemocnicích. Schválila také další změny, na nichž se loni v prosinci dohodla vláda s lékařskými odbory (LOZ) a po kterých nespokojení lékaři hromadně odvolali podané výpovědi. Balík zákonů při hlasování sněmovny podpořili vládní poslanci a většina nezařazených zákonodárců. Opozice předlohu nepodpořila, když tvrdila, že část změn nepomůže pacientům.

Příští vláda bude muset po volbách připravit další úsporná opatření, aby zlepšila hospodaření státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nový úsporný balíček bude nutností, přičemž opatření by měla být připravena do konce roku 2026. Opozice doporučuje soustředit se zejména na výběr daní. Část politiků přitom varuje před příliš velkými škrty.

Ceny potravin v Česku v posledních týdnech opět začínají růst. Podle odborníků se navíc situace může ještě zhoršit. Nejvýrazněji zdražují klíčové položky jako máslo, mléko nebo vejce. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nejsou na vině zemědělci nebo chovatelé, ale spíše potravináři, zpracovatelé či obchodníci. Domnívá se, že někdo nejspíš zneužívá předvánočního období. Poslankyně Margita Balaštíková (ANO) míní, že problém je složitější, za vyšší ceny podle ní může třeba také dopad vládního konsolidačního balíčku.

Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.

Hospodaření Slovenska bylo loni horší, než předpokládal jarní odhad. Deficit veřejných financí dosáhl v přepočtu 5,21 procenta hrubého domácího produktu (HDP) oproti dosud vykazovaným 4,89 procenta HDP. Znamenalo to i výrazné meziroční zhoršení hospodaření, země totiž v roce 2022 zaznamenala veřejný schodek 1,67 procenta HDP. Informoval o tom slovenský statistický úřad.

Celkové daňové zatížení v tomto volebním období vzroste, vyplývá z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Celkové odvody mají stoupnout mezi lety 2021 a 2025 v poměru k HDP o čtyři desetiny procentního bodu, tedy o víc než třicet miliard.

Slovenský parlament odsouhlasil vládní konsolidační balíček v hodnotě kolem 2,7 miliardy eur (68 miliard korun). Pokud změny podepíše prezident, v příštím roce stoupne základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) z dvaceti na 23 procent. Kabinet po kritice ustoupil od plánu zvýšit DPH na ubytovací služby či knihy. Neporoste ani speciální daň pro energetické firmy, balíček ale zavádí novou daň z finančních transakcí, která zatíží i nevládní organizace. Kromě opozice předlohu kritizovali i zaměstnavatelé a odbory.

Pandemie covidu-19 spoustu věcí změnila, Evropa tomu ale nepřizpůsobuje své politiky a priority, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jako příklad uvedl, že i nadále je významnou politikou Evropské unie dekarbonizace. „Byla nastavena v parametrech před covidovou krizí,“ upozornil ekonom v Interview ČT24. I to je podle něj jedním z důvodů, proč Spojené státy ekonomicky rostou, zatímco Evropa má problémy.

Zastupitelé Zlína po tříhodinové diskusi a stížnostech občanů rozhodli o snížení daně z nemovitostí od příštího roku. Poplatek klesne průměrně o šestnáct procent. Podle některých zástupců opozice jde jen o kosmetickou změnu. Daň letos po patnácti letech výrazně stoupla, v průměru až na pětinásobek. Podle primátora Jiřího Korce (ANO) za letošním nárůstem daně stojí také rozhodnutí vlády a konsolidační balíček.

Schodek rozpočtu ke konci května byl podle pondělního oznámení ministerstva financí 210,4 miliardy korun, tedy o 61 miliard nižší než loni. Ekonom David Marek to považuje za dobrý signál, ke skutečnému pokroku ohledně schodků je ale podle něj ještě třeba udělat hodně práce. V Interview ČT24 řekl, že je nutné přijmout další konsolidační balíček.

Stát v tomto volebním období spotřební daň z tichého vína velmi pravděpodobně nezavede. Jak zjistila ČT, k odporu opozičních ANO a SPD se definitivně přiklonili i lidovci. Jejich předseda Marian Jurečka řekl, že by byl ochotný o nové taxe uvažovat jen v případě, že by ji Česko dokázalo prosadit na celoevropské úrovni.

Opoziční hnutí ANO napadlo u Ústavního soudu změny ve stavebním spoření, které byly součástí vládního konsolidačního balíčku. Ustanovení jsou platná od začátku letošního roku. Straně vadí mimo jiné retroaktivní ustanovení u spoření, kdy se snížení příspěvku dotýká i smluv uzavřených před lednem 2024.

Josef Středula se po třítýdenní přestávce stal opět předsedou centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Funkci musel začátkem března opustit kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. To se stalo zhruba rok poté, co se nestal prezidentem. Loni byl jedním z kandidátů ve volbě, kterou nakonec vyhrál Petr Pavel, šéf ČMKOS z klání těsně před prvním kolem odstoupil. Mezi odboráři se Středula pohybuje téměř celou svou kariéru, předsedou největší české odborové centrály je od roku 2014.

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.

Kvůli tomu, že vládní úsporná opatření zpomalila růst soudcovských platů, se projednávají desítky žalob. Návrh na zrušení části balíčku už zástupci justice poslali Ústavnímu soudu. Ten se zabývá i třemi návrhy na zneplatnění starších úprav, které výpočet výdělků upravily už v minulosti. Soudci je považují za zásah do své nezávislosti. Vláda chce svůj postup hájit.