Slovensko výrazně zvýší daně

3 minuty
Události: Slovensko zvýší daně
Zdroj: ČT24

Slovenský parlament odsouhlasil vládní konsolidační balíček v hodnotě kolem 2,7 miliardy eur (68 miliard korun). Pokud změny podepíše prezident, v příštím roce stoupne základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) z dvaceti na 23 procent. Kabinet po kritice ustoupil od plánu zvýšit DPH na ubytovací služby či knihy. Neporoste ani speciální daň pro energetické firmy, balíček ale zavádí novou daň z finančních transakcí, která zatíží i nevládní organizace. Kromě opozice předlohu kritizovali i zaměstnavatelé a odbory.

Podle premiéra Roberta Fica (Smer) byla konsolidace nevyhnutelná. „Toto není naše dítě. V letech 2020 až 2023 se vystřídaly tři vlády, bez jakékoliv kontroly se vyhazovaly miliardy na nákup nesmyslných zdravotnických pomůcek, různých vakcín,“ řekl již čtyřnásobný slovenský předseda vlády o období, kdy nebyl u moci a kdy země čelila také silným vlnám epidemie nemoci covid-19.

„Nelze zpochybnit, že celková suma 2,7 miliardy eur je potřebná. Pro mě i finanční trhy je důležité, zda konsolidační balík na rok 2025 projde parlamentem. Pokud neprojde, podmínky půjček se zhorší,“ varoval před pár dny ve sněmovně ministr financí Ladislav Kamenický (Smer).

Cílem vlády je podle Kamenického v příštím roce snížit podíl schodku veřejných financí Slovenska na výkonu ekonomiky na 4,6 až 4,7 procenta z letos plánovaných zhruba šesti procent.

Země by tak nadále neplnila například pravidlo, že členský stát Evropské unie musí deficit veřejných financí udržovat do tří procent hrubého domácího produktu (HDP). Kvůli tomu EU zařadila Slovensko mezi skupinu států, s nimiž v létě zahájila řízení kvůli překročení stanovených rozpočtových deficitů.

Opozice: Biti jsou lidé, vláda si polepší

„V balíčku stále zůstávají všechna negativa. Stát na sobě nešetří, ale nařizuje to firmám a lidem,“ prohlásil poslanec opoziční strany Sloboda a Solidarita Marián Viskupič. Dodal, že na snížení rozpočtového schodku chce kabinet použít jen část z očekávaných vyšších výnosů a zbytek použije na výdaje.

Opoziční strany konsolidační balíček kritizují kromě jiného z důvodu, že podle nich způsobí zdražování. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko tvrdilo, že tříčlenná rodina přijde o tisíc eur (přes 25 tisíc korun) ročně, zatímco členové kabinetu si už letos výrazně přilepšili.

Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) totiž schválila výrazné navýšení takzvaných paušálních náhrad pro premiéra a ministry, které jsou součástí jejich platu a nepodléhají dani z příjmů. Základní plat členů slovenské vlády je ze zákona zmrazen kvůli vysokému státnímu dluhu.

9 minut
Zpravodaj ČT Jan Šilhan o schválení konsolidačního balíku na Slovensku
Zdroj: ČT24

Levnější knihy i některé potraviny

Koalice po kritice legislativy navrhla její úpravy. Například ubytovací služby, tisk a knihy by měly být zatížené pouze pětiprocentní DPH, jejíž základní sazba má stoupnout na 23 z nynějších 20 procent.

Oproti původnímu návrhu by také měly být menší škrty v růstu platů zdravotníků, kteří už pohrozili odstoupením od přesčasů nad základní zákonný limit. Z deseti procent na pět klesne DPH na některé potraviny, jejichž zbytek bude zatížen novou 19procentní sazbou.

Součástí balíčku jsou také například neprodloužení daňové podpory rodičů nezaopatřených dětí ve stávající výši, nižší zdanění dividend a úspory na rodičovském důchodu, což je obdoba českého výchovného. Návrh těchto změn schválila vláda v září bez předchozí diskuse s odborníky a zástupci zaměstnavatelů či odborů.

Ministerstvo financí ustoupilo rovněž od plánu zvýšit zvláštní zdanění energetických firem. Ten předpokládal, že stát od nich v příštím roce vybere dodatečných zhruba 156 milionů eur (3,9 miliardy korun). Podle ministerstva hospodářství by tato sektorová daň ale mohla ohrozit konkurenceschopnost a investice slovenských energetických firem.

Naopak sazba daně z příjmů pro právnické osoby s příjmy nad pět milionů eur (126 milionů korun) ročně stoupne na 24 z nynějších 21 procent.

Jedna z nejvyšších firemních daní v regionu

Podle nevládního Institutu ekonomických a společenských analýz bude firemní daň ze zisku na Slovensku nejvyšší ze všech postkomunistických zemí ve střední a východní Evropě. Analytici také upozornili, že konsolidační balíček se zaměřuje hlavně na zvýšení příjmů státu.

V Česku firmám na začátku letošního roku stoupla daň z příjmu na 21 z 19 procent. Česko uplatňuje základní sazbu DPH 21 procent a sníženou 12 procent.

Podnikatele na Slovensku včetně ostatních právnických osob, mezi které patří i různé nevládní organizace, nově zatíží daň z finančních transakcí. Podléhat jí budou až na výjimky všechny odcházející platby z jejich bankovních účtů. V příštím roce chce stát na této dani vybrat přes půl miliardy eur (12,6 miliardy korun) a později až zhruba tři čtvrtě miliardy eur (18,9 miliardy korun) ročně.

„Zvýšení nákladů budou muset podnikatelé dle expertů někde kompenzovat. To se v případě firem nabízí právě u výsledných cen, které by zaplatili koncoví uživatelé,“ poznamenal zpravodaj ČT Jan Šilhan. Experti dle něj také hovoří o tom, že řada neziskových organizací v tuto chvíli „supluje“ funkci státu. „Transakční daň tak pro některé může znamenat zásadní problém,“ upozornil zpravodaj.

Ekonomické dopady pandemie

Hospodaření Slovenska podobně jako jiných zemí se zhoršilo po propuknutí covidu-19. Dřívější vlády pod vedením Ficovy strany Smer nedokázaly podle opozice dostát v době příznivého ekonomického vývoje svým plánům dosáhnout alespoň vyrovnaného rozpočtu.

Současný Ficův kabinet už loni prosadil první konsolidační balíček, kterým kromě jiného obnovil zvláštní zdanění bank, zvýšil povinné zdravotní odvody, jakož i soudní a správní poplatky. Značnou část očekávaných dodatečných příjmů pak použil na nové výdaje v sociální oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ze Sixtinské kaple vyšel černý kouř, volba papeže bude pokračovat

Konkláve kardinálů, které ve středu začalo ve Vatikánu, v prvním kole podle očekávání nezvolilo novou hlavu katolické církve. Nad Sixtinskou kaplí, v níž je uzavřeno 133 volitelů, to po deváté večer signalizoval černý kouř. Kardinálové budou pokračovat ve čtvrtek, výběr však může trvat i několik dalších dní.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V koncentračních táborech Spojenci objevili hrůzy, český kreslíř je dokumentoval

Před osmdesáti lety Spojenci z východu i západu postupovali k Berlínu a osvobozovali nacistické vyhlazovací tábory. V místech, v nichž našli smrt lidé z řad židovské komunity, cizinců, politických odpůrců, válečných zajatců a dalších hitlerovskému režimu nepohodlných, naráželi na hrůzné výjevy. Jedním z největších táborů na území dnešního Německa byl ten v Buchenwaldu, který přežil třeba i Čech Karel Vrkoslav nebo další vězeň Karl Vögtel. Později osvobozené Dachau zase v kresbách zachytil vězeň Karel Frinta. Jeho osud nyní poprvé zpracoval a publikoval Ústav pro studium totalitních režimů.
před 7 hhodinami

Německo-francouzské přátelství je dar, řekl Merz po setkání s Macronem

Nový německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Dodal, že brzy plánuje i cestu do Kyjeva. Večer se má Merz přesunout do Varšavy na setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Německo bude odmítat i žadatele o azyl

Na německých pozemních hranicích mohou být napříště odmítáni i migranti, kteří v zemi chtějí žádat o azyl, rozhodl ve středu nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
před 8 hhodinami

Svět volá po deeskalaci mezi Indií a Pákistánem. Trump má údery za „ostudné“

Svět volá po uklidnění napětí mezi Indií a Pákistánem, které se vystupňovalo vzájemným bombardováním příhraničních oblastí. Londýn a Peking se chtějí zapojit do snah o diplomatické snížení napětí. K podniknutí kroků k uklidnění situace vyzvala strany konfliktu také Evropská unie, Německo či Turecko. Americký prezident Donald Trump označil eskalaci konfliktu za „ostudnou“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Indie udeřila v Pákistánu, obě země hlásí mrtvé

Indie v noci zaútočila na území Pákistánu i na část Kašmíru pod pákistánskou kontrolou. Jde o významnou eskalaci napětí v oblasti. Pákistán obviňuje Indii, že její noční údery zabily 31 lidí včetně žen a dětí a zranily desítky dalších. Indie tvrdí, že se zaměřovala na cíle ozbrojenců zodpovědných za teroristické útoky z minulého měsíce. Pákistánský premiér oznámil sestřelení pěti indických letadel a odvetné údery. Ty podle Indie připravily o život civilisty v indické části Kašmíru.
6. 5. 2025Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Největší konfrontace od roku 1999, hodnotí expert střet Indie a Pákistánu

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pekarová Adamová a Raši chtějí vytvořit fond zaměřený na mládež a sdílení kultury

Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda slovenské Národní rady Richard Raši (Hlas) po středečním jednání uvedli, že chtějí vytvořit nadační fond pro česko-slovenskou přítomnost a budoucnost, který by byl mimo jiné zaměřený na sdílení kulturních hodnot mezi mládeží obou zemí. O posilování vzájemných vztahů šéf slovenského parlamentu mluvil i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Zástupce Senátu Raši ujistil, že Slovensko nadále zůstává pevnou součástí Evropské unie i NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...