Zvýšení

Slovenský parlament odsouhlasil vládní konsolidační balíček v hodnotě kolem 2,7 miliardy eur (68 miliard korun). Pokud změny podepíše prezident, v příštím roce stoupne základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) z dvaceti na 23 procent. Kabinet po kritice ustoupil od plánu zvýšit DPH na ubytovací služby či knihy. Neporoste ani speciální daň pro energetické firmy, balíček ale zavádí novou daň z finančních transakcí, která zatíží i nevládní organizace. Kromě opozice předlohu kritizovali i zaměstnavatelé a odbory.

V příštím roce vzroste minimální mzda o 1900 korun z 18 900 korun na 20 800 korun měsíčně. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na začátku srpna ministerstvo odhadovalo zvýšení minimální mzdy v příštím roce na 20 600 korun, tento návrh posílalo do meziresortního připomínkového řízení.

Poslanecká sněmovna dokončila úvodní debatu o sporném vládním návrhu na zvýšení televizního a rozhlasového poplatku s širším okruhem poplatníků. Snahy opozice návrh zamítnout nebo ho vrátit vládě k dopracování neuspěly, zamíří tak k projednání do mediálního výboru. Plénum dále například zvolilo do čela vyšetřovací komise k loňské střelbě na Filozofické fakultě UK Pavla Kašníka (ODS).

Majitelé některých problematických budov v Ústí nad Labem by mohli platit vyšší daň z nemovitosti. Záměr opatření obecné povahy, které po vypořádání připomínek umožní změnit koeficient pro výběr daně, schválilo městské zastupitelstvo. Týká se zejména okolí hotelu Máj a také části Sklářské ulice. Ústecké vedení zvýšení daně prosazuje s tím, že jsou s lokalitami proslulými nepořádkem spojené zvýšené náklady.

Slovensko bude muset příští rok kvůli ozdravení veřejných financí ušetřit podle premiéra Roberta Fica (Smer–SD) zhruba 1,4 miliardy eur (35,4 miliardy korun). Na společné tiskové konferenci s ministrem financí Ladislavem Kamenickým (Smer–SD) ministerský předseda ohlásil zvýšení daně z cigaret a zdanění slazených nápojů, z obou opatření ovšem stát získá jen zlomek zmíněné částky. Fico se rovněž vyslovil pro propouštění ve státní správě a zároveň proti zvýšení sazby daně z přidané hodnot.

Vládní koalice se pře o zvýšení příspěvku na péči pro 86 tisíc lidí s nejnižším stupněm postižení. Hnutí STAN kritizuje, že mají dál dostávat stejně peněz jako teď. Aktuálně přiznávaná částka 880 korun měsíčně se neměnila bezmála osm let. Premiér Petr Fiala (ODS) argumentuje tím, že kabinet chce být štědřejší spíš k lidem s většími handicapy, a tudíž vyšší závislostí na druhých.

Některé obce podél dálnice D5 se rozhodly od Nového roku zvýšit daň z nemovitosti průmyslovým areálům ve svých katastrech. Majitelům soukromých domů více přitěžovat nechtějí, aby jim tak aspoň částečně kompenzovaly hluk a znečištění spojené s dopravou. Minimálně o 80 procent vyšší daň z nemovitosti nicméně od letoška v důsledku vládního konsolidačního balíku zaplatí všichni.

Už za pár dní matkám či otcům novorozenců vznikne nárok na vyšší rodičovský příspěvek. Do konce roku jde o 300 tisíc korun, od prvního ledna částka o padesát tisíc vzroste. Opozici ale vadí, že na zvýšenou částku budou mít nárok pouze rodiče dětí narozených v roce 2024. Ostrou hranici vidí jako diskriminaci a zvažuje další podání k Ústavnímu soudu.

Po necelém roce platnosti vládní strany plánují změny ve výchovném, tedy příspěvku ve výši pěti set korun k důchodu navíc za každé dítě. Po roce 2027 navrhují u nových seniorů částku na první dvě děti snížit a taky upravit způsob vyměřování příplatku. Naopak vyšší kompenzaci podle koalice potřebují lidé, kteří se v ekonomicky aktivním věku starali o nemohoucí příbuzné.

Podle vládního návrhu schváleného sněmovnou by se měl od ledna rodičovský příspěvek zvednout na tři sta padesát tisíc korun u jednoho dítěte. Polepší si ale jen ty rodiny, kterým se dítě narodí až v novém roce. O zvýšení příspěvku senátoři rozhodnou na konci listopadu.

Některé části vládního konsolidačního balíčku snižují konkurenceschopnost českých průmyslových firem, problémem je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje zejména výrazné zvýšení poplatků za obnovitelné zdroje pro energeticky náročné firmy. Jejich zvýšení označil za znamení neznalosti problematiky i evropského kontextu. Vyzval vládu, aby o tomto bodě jednala. Svaz na úterním sněmu v Brně, jehož se zúčastnil i premiér Petr Fiala (ODS) a další ministři, představil „neodkladné úkoly“ pro českou ekonomiku.

Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od ledna zvýší o 360 korun. Zvedne se solidární základní díl penze, zásluhová část neporoste. Všichni tedy dostanou přidáno stejně. Průměrný starobní důchod by se tak v lednu měl dostat na 20 693 korun. Přidání zvedne příští rok výdaje o 12,3 miliardy korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nařízení o zvýšení penzí kabinet schválí do konce září.

Na vybraných úsecích dálnic zřejmě bude možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 kilometrů v hodině. Podle místopředsedy hospodářského výboru sněmovny Martina Kolovratníka (ANO) jde o zbytečnou hloupost, celoevropský trend je podle něj spíše snižování rychlosti. „Ale ze židle mě to nenadzvedává, je to marginálie,“ řekl v Událostech, komentářích. S ním souhlasí dopravní expert Vize 0 Libor Budina, vysoká rychlost s sebou podle něj nese mnohá rizika. Na konstatování, že v Německu je rychlost na dálnicích neomezená, namítl, že němečtí řidiči jsou disciplinovanější než ti čeští. Podle něj je škoda, že se neprosadil návrh Kolovratníka ohledně dodržování bezpečné vzdálenosti.

Průměrný důchod v lednu přesáhne 20 600 korun. Ministerstvo financí to předpovídá při přípravě státního rozpočtu na příští rok. Oproti současnosti by se tak penze zvedly zhruba o čtyři stovky. Jasněji o lednové valorizaci bude během prázdnin.

Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje zvýšení penzí stovek disidentů a disidentek, kteří mají v důsledku někdejších perzekucí nízké příjmy. Úřad bude podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) spolupracovat s Ústavem pro studium totalitních režimů, který bude disidentům vydávat osvědčení, která pak zohlední sociální správa.

V Ústeckém kraji se potýkají s problémy v označování turistických cest. Značky poškodil nejen loňský požár v Národním parku České Švýcarsko, ale také přetrvávající kůrovcová těžba. Navíc zásadně ubylo vhodných míst, kam nové značky udělat. Klub českých turistů (KČT) a Lesy ČR proto musely zavést nové a méně obvyklé způsoby, jak turistické trasy v krajině vyznačit, což je náročné a finančně nákladné.

Zdražení nafty, omezení konkurenceschopnosti a úbytek zakázek – dopravce trápí možné dopady úpravy spotřební daně. Vláda rozhodla o vrácení sazby na původní výši, tedy o korunu padesát na litr víc, než se platí nyní. Pokud parlament změnu schválí, mohla by začít platit od poloviny roku.

Většina stran vládní koalice podporuje plán ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zvýšení rodičovského příspěvku z 300 na 350 tisíc korun. V podvečer o tom jednala koaliční rada. Výhrady kvůli dopadům na rozpočet má ODS. Ostatní návrh podporují. Argumentují i tím, že stát navzdory vysoké inflaci dávku více než tři roky nezvyšoval. Úterní jednání nakonec shodu nepřineslo, rokování nicméně budou pokračovat.

Ministerstvo financí navrhlo pro příští rok zvýšení daní z většiny hazardních her. Stát by tak mohl získat zhruba 600 milionů korun. Vyplývá to z návrhu, který se podařilo České televizi získat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl v materiálu zaslaném koaličním partnerům růst daní třeba z kurzových sázek, rulet nebo z tombol. Naopak daň z loterií navrhl snížit. To kritizuje jak opozice, tak i některé vládní strany.

Navýšení mezd lékařů o zhruba šest procent přineslo úterní jednání odborů s vedením krajské nemocnice v Karlových Varech. Víc peněz prostřednictvím paušálu dostane i nelékařský personál. Kolektivní vyjednávání trvalo déle než v minulých letech, začalo už loni na podzim.

Platy policistů by se příští rok měly znovu zvyšovat, v rozhovoru pro Týden v politice to naznačil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Od policie odcházejí lidé, příslušníci bezpečnostních složek dostali naposledy přidáno v lednu deset procent. Další růst jejich výdělků podporuje i opozice. Současně ale kritizuje, že v rozpočtu chybějí peníze na některé bonusy a policistů tak ubývá.

Až půl milionu lidí pracujících v náročných profesích by mohlo začít po roce 2024 či 2025 odcházet do důchodu předčasně, aniž by jim stál krátil jejich penzi. O konkrétních profesích i o tom, kolik let předem by lidé mohli do důchodu bez snížení penze odcházet, bude vládní koalice jednat v první polovině příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby firmy, které lidi v náročných profesích zaměstnávají, platily vyšší odvody. Z nich by chtěl stát platit vyšší výdaje spojené s předčasnými důchody.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svolala z podnětu poslanců mimořádnou schůzi. Dolní komora na ní projedná návrh ANO na zvýšení rodičovského příspěvku. Návrh programu zahrnuje také diskusi o situaci na úřadech práce a o uvažovaném zvýšení horní hranice cen, které si mohou poskytovatelé účtovat za sociální služby.

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Místopředseda SPD Radim Fiala se sice obává, že se cena reaktoru bude zvyšovat, důležitější však podle něj je, aby se stavba příliš neprotahovala. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na to namítl, že pro občany je také důležité, aby byly do dodávek zapojeny české firmy. „Očekává se, že uchazeči budou mít o využití českého průmyslu přirozený zájem,“ podotkl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani v pořadu Události, komentáře.