Zvýšení strana 2 z 3

Platy policistů by se příští rok měly znovu zvyšovat, v rozhovoru pro Týden v politice to naznačil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Od policie odcházejí lidé, příslušníci bezpečnostních složek dostali naposledy přidáno v lednu deset procent. Další růst jejich výdělků podporuje i opozice. Současně ale kritizuje, že v rozpočtu chybějí peníze na některé bonusy a policistů tak ubývá.

Až půl milionu lidí pracujících v náročných profesích by mohlo začít po roce 2024 či 2025 odcházet do důchodu předčasně, aniž by jim stál krátil jejich penzi. O konkrétních profesích i o tom, kolik let předem by lidé mohli do důchodu bez snížení penze odcházet, bude vládní koalice jednat v první polovině příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby firmy, které lidi v náročných profesích zaměstnávají, platily vyšší odvody. Z nich by chtěl stát platit vyšší výdaje spojené s předčasnými důchody.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svolala z podnětu poslanců mimořádnou schůzi. Dolní komora na ní projedná návrh ANO na zvýšení rodičovského příspěvku. Návrh programu zahrnuje také diskusi o situaci na úřadech práce a o uvažovaném zvýšení horní hranice cen, které si mohou poskytovatelé účtovat za sociální služby.

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Místopředseda SPD Radim Fiala se sice obává, že se cena reaktoru bude zvyšovat, důležitější však podle něj je, aby se stavba příliš neprotahovala. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na to namítl, že pro občany je také důležité, aby byly do dodávek zapojeny české firmy. „Očekává se, že uchazeči budou mít o využití českého průmyslu přirozený zájem,“ podotkl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani v pořadu Události, komentáře.

Od ledna by se měly zvýšit přídavky na dítě o 200 korun, návrh ministerstva práce a sociálních věcí na svém středečním zasedání podpořila vláda. O schválení změny informoval novináře premiér Petr Fiala (ODS). Přídavky by se tak měly pohybovat nově od 830 do 1580 korun měsíčně. Spolu s návrhem na zvýšení přídavků posílá kabinet sněmovně v novele o státní sociální podpoře návrh na srovnání podmínek příspěvku na bydlení.

Pražská energetika (PRE) od ledna příštího roku zdraží dodávky elektřiny a plynu. Většina zákazníků bude platit vládou zastropované ceny, oproti současnosti si tak průměrná pražská domácnost připlatí nižší stovky korun měsíčně. Společnost zároveň u silové elektřiny sjednotí cenové úrovně u vysokého a nízkého tarifu, rozdílné u nich zůstanou jen distribuční poplatky, informovalo v úterý PRE. Firma je se svými více než 820 tisíci odběrnými místy třetím největším dodavatelem elektřiny v Česku. Zdražení elektřiny chystají od příštího roku i další dodavatelé.

Před 30 lety, kdy mobily byly pro většinu populace ještě hudbou budoucnosti, lidé telefonovali z pevných linek, případně z telefonních budek. Všechny linky tehdy měl na starosti státní podnik Správa pošt a telekomunikací Praha. Na podzim 1992 výrazně zdražil a hodina hovoru pak volajícího přišla i na deset korun.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Porevoluční zdražování se nevyhnulo ani poštovním službám, u nichž ceny stouply až o 180 procent. Reportáž uvádí důvody nárůstu i to, jak pošta nově získané peníze využije.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

O příspěvek na bydlení by od října mohlo žádat víc lidí. Ministerstvo práce chce zvýšit normativy – hranice přiměřených nákladů na bydlení, ze kterých se dávka počítá. Dál bude platit, že na ni dosáhnou ti, kdo vydají víc než třicet procent příjmů, v Praze to pak bude 35. Ne všem ale chodí peníze včas.

Prověřování a školení budoucích pěstounů se na různých místech v Česku liší. Zatímco někde trvá půl roku, jinde i více než dva. Sjednocení pravidel a také odstranění některých administrativních překážek teď slibuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Cesta ven z energetické krize, vysoký schodek rozpočtu i domácnosti pronásledované inflací – to byla hlavní témata první společné schůzky vlády a její národní ekonomické rady (NERV). Část členů rady kabinet varovala, že letošní plánovaný deficit přes 300 miliard nepůjde v budoucnu snížit jenom škrty ve výdajích. Padl návrh zvýšit i daňové příjmy. A to i zvýšením zdanění příjmů lidí.

Přechod na tržní ekonomiku s sebou počátkem devadesátých let nesl i svá negativa. Jedním z nich bylo i skokové zdražení cen jízdného za autobusovou dopravu. Vláda od léta 1992 zvýšila tarify jízdenek – u takzvaného dělnického jízdného dokonce o 100 procent.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vláda od července znovu zvýší životní a existenční minimum, tentokrát o 8 až 10 procent. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Mimo jiné by to znamenalo, že tisíce rodin nově dosáhnou na přídavky na děti nebo na porodné.

Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994.

Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky (KPR) by měl v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu vzrůst asi o 19 milionů na 417,7 milionu korun. Návrh základních ukazatelů rozpočtu Hradu ve středu schválil sněmovní rozpočtový výbor, a ministerstvo financí ho tak zapracuje do celkového návrhu státního rozpočtu. Zákonodárci podobně schválili i rozpočet dolní parlamentní komory, oproti letošku se mírně zvýší.

Dětská psychiatrická nemocnice (DPN) v Opařanech na Táborsku by do roku 2024 měla zvýšit počet lékařů. Informovali o tom ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Momentálně se o šest úvazků dělí osm dětských psychiatrů. Za dva roky by nemocnice měla mít deset míst na plný úvazek. Nemocnici přitom loni kvůli nedostatku kvalifikovaného personálu hrozil zánik.

Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 korun). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. Rozhodla o tom v pátek dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.

Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od září kvůli vysoké inflaci znovu mimořádně zvýší. Zásluhová část penze se všem příjemcům zvedne o 5,2 procenta. Průměrný starobní důchod tak vzroste o 699 korun. Zhruba polovina starobních penzistů ale na tuto částku nedosáhne. Lidé s podprůměrnými důchody dostanou méně.

Státy Evropské unie v úterý Česku schválily zvýšení limitu pro povinné placení daně z přidané hodnoty (DPH) z jednoho na dva miliony korun. Novinářům to po jednání s unijními kolegy sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda je podle něj připravena zavést změnu od začátku příštího roku. Podle odhadů ministerstva by zvýšením limitu mělo ubýt zhruba 105 tisíc plátců DPH.

Členové bankovní rady se na zasedání minulý čtvrtek shodli, že struktura inflačních tlaků se kvůli válce na Ukrajině výrazně vychýlila, a to od domácích poptávkových tlaků k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5. května, který nyní centrální banka zveřejnila. Z něj dále vyplývá, že pro ponechání úrokových sazeb beze změny opět hlasovali členové bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl, kterého tento týden prezident Miloš Zeman jmenoval od července guvernérem ČNB.

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách k 1. květnu překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Koalice uvažuje kvůli vysoké inflaci o dalším zvýšení životního a existenčního minima. České televizi informaci potvrdil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Už od dubna vláda zvedla životní minimum téměř o čtyři sta korun měsíčně. Víc rodin tak získá přídavky na děti nebo porodné.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na pět procent. Důvodem je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání. Ekonomové tento krok centrální banky očekávali. ČNB je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání, uvedl guvernér Jiří Rusnok. Opětovné brzké obnovení cenové stability je podle něj nyní naprostou prioritou. Rusnok byl ve čtvrtek hostem Interview ČT24.

Zvýšení základní úrokové sazby na 4,5 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu za posledních 20 let, může řadě Čechů například ztížit pořízení vlastního bydlení. Po aktuálním kroku České národní banky (ČNB) by ale měli zpozornět třeba i lidé, kteří mají uložené peníze na spořicích účtech nebo ve stavebním spoření. Experti tak radí investovat.