Členové bankovní rady se na zasedání minulý čtvrtek shodli, že struktura inflačních tlaků se kvůli válce na Ukrajině výrazně vychýlila, a to od domácích poptávkových tlaků k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5. května, který nyní centrální banka zveřejnila. Z něj dále vyplývá, že pro ponechání úrokových sazeb beze změny opět hlasovali členové bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl, kterého tento týden prezident Miloš Zeman jmenoval od července guvernérem ČNB.
Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba stoupla na 5,75 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu od roku 1999.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok a členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub upozornili, že domácí poptávkové inflační vlivy zůstávají i nadále poměrně silné a samy od sebe rychle neodezní, stejně jako vnější nákladové tlaky.
Válka na Ukrajině jako zlom
Michl společně s Dědkem znovu zopakovali, že vypuknutí války na Ukrajině představuje strukturální zlom, který ještě více problematizuje politiku razantního zvyšování úrokových sazeb. „Nákladový charakter současné inflace, nově umocněný válečným konfliktem, bude i nadále znemožňovat její krocení prostřednictvím úrokových sazeb. Podle nich by bylo vhodnější ponechat úrokové sazby pár měsíců stabilní a vývoj dále vyhodnocovat,“ uvádí záznam.
Dědek na jednání vyjádřil názor, že agresivní měnová politika přispívá k odkotvování inflačních očekávání tím, jak inflace zrychluje navzdory razantnímu zvyšování úrokových sazeb. Rusnok v této souvislosti upozornil, že vyšší domácí inflaci proti evropskému průměru lze vysvětlit specifiky české ekonomiky.
Jako příklad uvedl dlouhodobě extrémně napjatý trh práce, velmi uvolněnou fiskální politiku či přehřátý trh nemovitostí. Zároveň připomněl, že od započetí cyklu zpřísňování měnové politiky ještě neuplynul ani rok. Úvahy, že není třeba v současné situaci zvyšovat úrokové sazby, proto vnímal jako rezignaci na mandát centrální banky v boji o cenovou stabilitu.
Dále v diskusi převažoval podle záznamu názor, že vysoká inflace se zatím nepřelévá do výrazného zrychlení nominálního mzdového růstu. Zároveň také ale v radě převažoval názor, že inflační očekávání domácností a podniků již vykazují jisté náznaky odkotvení, což se také promítá do vývoje inflace.
Vyšší úrokové sazby i za cenu útlumu ekonomiky
V této souvislosti viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub uvedli, že pokračování zvyšování úrokových sazeb k zajištění cenové stability je žádoucí i za cenu útlumu ekonomické aktivity. Podle nich je v aktuální situaci důležité si uvědomit a komunikovat, že cílem razantní reakce ČNB není ekonomiku poškodit, ale naopak ochránit před ještě horším vývojem. Michl uvedl, že jsou nyní potřeba zejména dvě protiinflační opatření – postupné snižování deficitu státního rozpočtu a zabránění indexaci mezd na inflaci.
Bankovní rada také opakovaně zmínila možné riziko zastavení dodávek ruské ropy a zemního plynu do Evropy. Podle Rusnoka by to mělo pro evropské ekonomiky dramatické důsledky a zároveň by to vyžadovalo úpravu současných modelů odhadu dalšího vývoje.
Do konce června prezident Miloš Zeman musí vybrat ještě tři nové členy bankovní rady. Může tak svými kroky poměr hlasování v bankovní radě podle dřívějšího vyjádření ekonomů obrátit.
Podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera na následujícím červnovém zasedání zvýší ČNB základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 6,5 procenta. „Před červencovou změnou ve složení bankovní rady nicméně nelze vyloučit i ještě výraznější zvýšení úrokových sazeb. Ve druhé polovině letošního roku pak čekáme jejich stabilitu,“ uvedl.
