Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v dalších měsících podle analytiků překoná i patnáct procent. ČNB tak podle nich bude ještě zvyšovat sazby. Kvůli vysoké inflaci se od září znovu mimořádně zvednou důchody.
Inflace se ještě loni v dubnu pohybovala v pásmu tolerance, když dosahovala 3,1 procenta. Zdražování začalo sílit na začátku prázdnin, prudký skok zaznamenali statistici na začátku roku, když se zejména kvůli cenám energií dostala inflace k deseti procentům. Trend se navzdory opakovanému zvyšování úrokových sazeb zvrátit nepodařilo; v dubnu Česko zažívalo tak rychlé zvyšování cen (v meziročním srovnání), že poslední podobnou zkušenost měly rodinné rozpočty před třiceti lety.
„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 procenta. Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 15,3 procenta a ceny služeb o 12,1 procenta.
V cenách vynakládaných za bydlení meziročně zdražila elektřina o 30,1 procenta, zemní plyn o 44,2 procenta, tuhá paliva o 24,1 procenta a teplo a teplá voda o 17,5 procenta. Růst byl ve všech případech vyšší než v březnu. Nájemné se v dubnu zvýšilo o 4,5 procenta, vodné o 5,3 procenta a stočné o 6,4 procenta.
Rychlejší než v březnu byl dubnový meziroční růst také u potravin. Například mouka v dubnu meziročně zdražila o víc než polovinu, maso o 11 procent, polotučné trvanlivé mléko téměř o třetinu, vejce o víc než 14 procent a cukr o víc než čtvrtinu. Chleba byl tak proti loňsku dražší o víc než pětinu, cena másla stoupla o 31,6 procenta a brambor o 19,2 procenta.
Ceny lihovin naopak proti loňskému dubnu klesly o 4,1 procenta, u vína se nezměnily a u piva vzrostly o dvě procenta. Růst cen stravovacích služeb zrychlil na 19,5 procenta. Auta zdražila meziročně o téměř 14 procent a pohonné hmoty a oleje o 41,5 procenta. „Ceny oděvů vzrostly o 21,4 procenta a obuvi o 15,2 procenta,“ uvedl ČSÚ.
Zdražující potraviny
Za růst cen mohou stoupající náklady na bydlení (hypoteční horečku zažívala republika i po většinu loňského roku) a ceny energií. Ty zamířily vzhůru na konci roku 2021 a ještě se prudce zvýšily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
Právě energie se pak zásadně propisují do nákladů výrobců, kterým často nezbývá nic jiného než zvedat ceny koncovým zákazníkům. Kvůli cenám pohonných hmot stoupají výdaje i řidičům a dopravcům. Kombinace těchto dvou plateb se tak v důsledku odráží v cenách většiny zboží včetně potravin.
V meziměsíčním srovnání nejvýrazněji zdražují právě ty. Maso zdražilo za třicet dnů o 8,7 procenta, vepřové dokonce o 23,3 procenta. Na kilogramu kýty si tak zákazník připlatí desítky korun. O 21,9 procenta se v dubnu zvedla cena mouky, cukru o 17,9 procenta. Vejce za měsíc zdražila o 8,4 procenta, mléko o 6,8 procenta, zelenina o 4,3 procenta a oleje nebo tuky o dvě a půl procenta.
ČNB a její odhady
S ohledem na dosavadní trend bylo dubnové zdražování očekávatelné, jeho míra ale předčí odhady; dubnová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v nové květnové prognóze. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a regulovaných cen, tedy cen energií. Méně, než očekávala ČNB, rostly ceny potravin. Odhad růstu cen pohonných hmot se v podstatě naplnil, sdělil ředitel měnové sekce ČNB Petr Král.
„V jádrové inflaci se projevuje nadále silná dynamika produkčních cen v zahraničí a doznívající znatelné domácí nákladové i poptávkové tlaky. V rámci cenového jádra také dále roste příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě takzvaného imputovaného nájemného. Pokračující znatelné zrychlování růstu regulovaných cen odráží neustávající zvyšování účtů za elektřinu, plyn a teplo pro domácnosti,“ upřesnil Král.
Podle základního scénáře nové květnové prognózy ČNB bude inflace v nejbližších měsících kulminovat kolem patnácti procent a inflace zůstane na dvouciferných hodnotách i po zbytek letošního roku. „Ke snížení inflace pod deset procent začátkem příštího roku povede odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 korun za euro,“ dodal Král.
Inflace ještě stoupne, upozornili analytici
Podle ekonomických analytiků inflace současně dosud nenarazila na strop, poroste dál a pravděpodobně překoná i patnáctiprocentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane podle analytiků po zbytek roku. Takto dramatický růst cen přitom bude vyžadovat ještě další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). K němu by měla rada ČNB přistoupit v červnu, tedy ještě před plánovanou částečnou personální obměnou, upozornili.
„V tuto chvíli vidíme její vrchol dál v červnu, a to nad 15 procenty. Odeznívání bude v tomto roce velmi pomalé a po zbytek roku bude inflace dvojciferná,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj tak není vyloučené, že stávající bankovní rada sáhne před svou částečnou obměnou na konci června ještě k zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu.
„Inflace roste rychleji, než ve své prognóze předpokládala ČNB, a proto se dá čekat další výrazné zvýšení úrokových sazeb ČNB už na červnovém zasedání o dalších 0,75 procentního bodu,“ soudí i hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. Podobně vidí zvyšování úrokových sazeb i ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Podle bývalého člena rady ČNB a hlavního ekonoma společnosti Fondee Pavla Štěpánka centrální banka postupovala doposud správně ve snaze inflaci čelit, ale ještě nemá hotovo. „Ukazuje se, jak mylné jsou úvahy o tom, že snad měla být při zvyšování sazeb méně razantní nebo že by měla tolerovat růst cen vyšší, než odpovídá jejímu inflačnímu cíli,“ uvedl.
I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka dramatický vzestup inflace vyžaduje odpovědnou reakci měnové politiky. „Právě v tomto okamžiku by měla být strategie centrální banky konzistentní a jasně čitelná. Reputace centrální banky a inflační očekávání jsou dvě strany stejné mince,“ podotkl.
Lidé víc utrácí za oblečení a boty
Tržby v maloobchodě v březnu zrychlily meziroční růst na 5,4 procenta z únorových revidovaných 4,1 procenta. Výrazně si polepšily hlavně prodejny nepotravinářského zboží, které byly loni zavřené kvůli epidemii koronaviru. Nižší tržby naopak letos měly podle ČSÚ internetové obchody. Meziměsíčně maloobchodní tržby klesly o 0,1 procenta.
Nejvyšší růst zaznamenaly prodejny s oděvy a obuví, tržby v nich proti loňskému březnu vzrostly více než trojnásobně. „V porovnání s rokem 2019 však byly o čtvrtinu nižší,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová. Prodejny sportovního vybavení utržily o 17,8 procenta více, prodejny domácích potřeb o 17,3 procenta více a tržby v drogeriích vzrostly o 15,5 procenta.
Naopak e-shopy si v tržbách pohoršily téměř o pětinu. „Pokles prodeje internetových a zásilkových obchodů byl ovlivněn vysokou srovnávací základnou z loňského roku,“ dodala Gotvaldová. Tržby klesly také nespecializovaným prodejnám s převahou potravin, a to o 2,2 procenta. Ve specializovaných prodejnách potravin pak lidé utratili o 5,3 procenta více než loni v březnu.
Tržby za prodej a opravy motorových vozidel klesly meziročně o 1,6 procenta. Nižší byly tržby za prodej aut včetně náhradních dílů, za opravy lidé utratili více.
Nároky na vládu
Růst cen klade nové nároky i na vládu. „Je samozřejmě důležité inflaci zkrotit. Proto jsme také připravili protiinflační rozpočet a snažíme se i v těchto těžkých časech chovat se odpovědně a hospodárně, abychom inflační spirálu neroztáčeli, jak to dělala minulá vláda,“ sdělil premiér Petr Fiala (ODS).
Bývalá ministryně financí si ale za nakládání s rozpočtem v době vlády hnutí ANO stojí. Současná vládní pětikoalice podle ní naopak nepřijímá opatření proti zdražování dostatečně rychle. „Nevidíme žádné výsledky, pořád slyšíme jenom to, že se něco plánuje. Kroky jsou pomalé, pořád se diskutují, něco se řekne a trvá týdny, než se něco projedná a pošle do Poslanecké sněmovny. My jsme přitom připraveni podporovat tyto kroky, i když je kritizujeme,“ prohlásila někdejší šéfka státní kasy Alena Schillerová.
Diskutovat se proto začíná i o možném stropu pro ceny energií. „Nějaká část finančních zisků hlavně ČEZ by mohla být použita ve prospěch spotřebitelů například tím, že by významná část dividend, které stát dostane, byla odčerpána nebo adresována na pomoc těm nejcitlivěji zasaženým spotřebitelům,“ poznamenal poradce v oblasti energetiky Pavel Stehlík.
„Jsme připraveni spolupracovat s vládou na něčem, co se může nazývat nebo nazývá sociální tarif, to znamená nějaký zastropovaný tarif pro sociálně slabší skupiny. Pokud budou ceny energií takhle vysoké, tak to může být potřebná záležitost,“ sdělil člen představenstva ČEZ Martin Novák.
