Potravina

Úspěchy, mezi které patří nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu, si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR), kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představili na stejnojmenné konferenci v pondělí.

Zákazníci častěji zkoumají etikety na potravinách. Nasvědčuje tomu vzrůstající počet dotazů, které adresují úřadům, včetně ministerstva zemědělství. I proto vznikl nový manuál, jak se ve štítcích vyznat. Stáhnout se dá i do mobilních telefonů.

Maloobchodní tržby v Česku v dubnu pátý měsíc v řadě meziročně stouply. Růst mírně zpomalil na 5,3 procenta, v březnu podle revidovaných údajů činil 5,8 procenta. Meziměsíčně tržby bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel stagnovaly. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad. Podle analytiků jsou Češi v obchodech nadále ochotni utrácet víc než loni.

Do evropských voleb zbývají tři týdny. V nich si Češi zvolí jednadvacet poslanců do Evropského parlamentu. Česká televize odvysílala první předvolební debatu, jíž provázela Jana Peroutková. Tématy byly životní úroveň, ceny potravin i energií, dotace či euro. Účastníky debaty byli Ondřej Dostál (Stačilo!), Martin Hlaváček (ANO), Petr Macinka (Přísaha a Motoristé), Petr Mach (SPD a Trikolora), Luděk Niedermayer (SPOLU), Daniela Ostrá (SOCDEM), Mikuláš Peksa (Piráti) a Adam Trunečka (Starostové a osobnosti pro Evropu).

Potraviny, které jsou silně mechanicky, a zejména chemicky zpracované, mají obrovské množství negativních zdravotních účinků. Nová studie shromáždila spoustu důkazů, které říkají, proč se takovému jídlu raději vyhnout.

Zájem zákazníků o regionální potraviny znovu roste. Z analýz prodeje vyplývá, že už zčásti pominuly obavy z dražších lokálních produktů způsobené vysokou inflací. Někteří drobní výrobci ale mají problém dostat své zboží do velkých řetězců.

Technologická agentura ČR (TA ČR) podpořila částkou 13,4 milionu korun výzkum kvalitního bezlepkového pečiva. Projekt trval čtyři roky a jeho výsledkem je bezlepková bageta, která se nutriční kvalitou přibližuje běžnému pečivu. Součástí výzkumu bylo také vypracování metodiky pro posuzování kvality bezlepkového pečiva.

Francouzský premiér Gabriel Attal podle agentury Reuters oznámil, že země zapracuje do zákona zásadu „potravinové suverenity“, a představil další opatření, která mají potlačit nepokoje francouzských zemědělců, jež se mezitím rozšířily i do dalších evropských zemí. Attal dodal, že je potřeba více pracovat na řešení obav farmářů na úrovni Evropské unie, zejména pokud jde o dohody o volném obchodu.

Izraelské firmě se jako první na světě podařilo laboratorně vypěstovat maso úhořů říčních. Uvedl to list The Guardian, podle kterého nadměrný rybolov způsobil, že populace těchto ryb prudce klesá, hrozí jim vyhynutí a jejich ceny rostou.

Tento týden bylo proti loňskému prosinci levnějších 11 ze 13 potravin, které ve svých předběžných měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvíce, přibližně o 4,77 procenta na 208,02 koruny, klesla cena za kilogram másla. O 4,76 procenta méně, 46,58 koruny, stálo deset vajec. Ve srovnání s prosincem naopak zdražil kilogram brambor, a to o 12,56 procenta na 27,70 koruny. Vyšší cenu měl kilogram pšeničné hladké mouky. Ve třetím lednovém týdnu stál 20 korun a 40 haléřů, v prosinci vyšel na 19,56 koruny. Na potraviny se od začátku letošního roku vztahuje sazba DPH 12 procent, když dříve to bylo 15 procent.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) předloží v první polovině ledna vládě návrh změny zákona, která má umožnit flexibilně reagovat na některé podezřelé situace na trhu s potravinami. Po jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) to řekl šéf úřadu Petr Mlsna. Diskutovat by se tak mohlo třeba o zákazu prodeje za nepřiměřeně vysoké ceny. Podle Výborného by měl antimonopolní úřad začít aktivně využívat všechny nástroje, které má. Nedostatky vidí například v počtu sektorových šetření.

V sobotní podzimní sbírce potravin v Česku lidé v obchodech darovali 624 tun zboží, z toho 562 tun potravin a 62 tun základní drogerie a hygienických potřeb. Je to dosud nejvíc v této akci. Z vybraných potravin lze připravit až 1,124 milionu porcí jídla, sdělil zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Miroslav Dinga. Sbírka přitom pokračuje v e-shopech až do 21. listopadu, očekává se tak překročení 700 tun darovaného zboží.

Češi konzumují až třikrát víc soli než je doporučeno. Její zvýšený příjem přitom stojí za vyšším krevním tlakem, způsobuje srdeční selhání nebo cévní mozkové příhody a podílí se i na rozvoji demence nebo obezity. V Evropě se spotřeba soli snižuje. V Česku by s tím mohl pomoci Národní program snížení příjmu soli, který odborníci představí příští týden.

Stravování Čechů se zlepšilo, ukazují oborové průzkumy. Třeba i díky tomu, že častěji vyměňují slazené nápoje a alkohol za vodu. Zdravější jídlo přitom s sebou obvykle nese i vyšší cenu. Tuzemsko na druhou stranu ovšem stále zaostává za evropským průměrem zdravého stravování, mimo jiné kvůli nepravidelnosti nebo nízké konzumaci zeleniny a ovoce.

Nelegální sklad potravin, ve kterém bylo uloženo bezmála 17 tun ryb, mořských plodů a hovězího i drůbežího masa, odhalili veterinární inspektoři v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Část uskladněných potravin byla prošlá. Státní veterinární správa (SVS) zakázala uvádět zboží z tohoto skladu na trh. Jeho provozovateli hrozí ve správním řízení pokuta až půl milionu korun, informoval v pátek mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Čtrnáct procent dospělých a dvanáct procent dětí má závislost na vysoce průmyslově zpracovaných potravinách, jako jsou například čokoládové tyčinky nebo slané brambůrky. Závislost se u nich projevuje podobně jako ta na drogách.

Žížaly jsou natolik zásadní pro světovou produkci potravin, že jejich podíl je z globálního hlediska zhruba stejný jako u Ruska. Vyplývá to z nové studie zveřejněné v odborném časopise Nature Communications, podle které jsou tito kroužkovci zodpovědní za 140 milionů tun jídla ročně. Rusko, jeden z největších producentů potravin na světě, loni vypěstovalo 150 milionů tun obilí, napsal deník The Guardian.

Nákup potravin na internetu se podle prodejců stal po covidu zcela běžnou službou. I když je podíl této kategorie zatím nejnižší, rychle roste. Meziročně stoupl o celou pětinu. Nejčastěji si lidé nechávají dovážet nápoje a velká balení potravin. Hlavní sezóna pro e-shopy začíná právě teď po prázdninách. Na trh proto vstupují i firmy, které měly zatím jen kamenné obchody. Na mnoha vesnicích malé prodejny, které fungují i jako komunitní centra, přitom bojují o přežití.

Vědci na Novém Zélandu kvůli obavám o potravinovou bezpečnost v důsledku změn klimatu zkoušejí vypěstovat ovoce v laboratoři, a to bez částí, které se běžně vyhazují, jako je jádřinec jablka nebo slupka pomeranče. Zatímco o laboratorní verzi masa se pokouší několik týmů, u ovoce je to spíš výjimečné.

Potraviny by se měly podle vládního návrhu přesunout do levnější sazby DPH, místo patnácti procent by měla nová daň činit dvanáct procent. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se proto ve čtvrtek sešel se zástupci osmi velkých obchodních řetězců, kteří ho ujistili, že nižší sazbu promítnou do cen potravin. Členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková v Událostech, komentářích upozornila na to, že roli u cen potravin hrají také vysoké marže obchodníků či drahé vstupy. Kromě toho vyzvala k zavedení maximálních marží pro určité druhy potravin.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu Otázky Václava Moravce zopakoval, že chce přimět producenty i prodejce potravin ke zlevnění neformálními rozhovory. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy by bylo vhodné omezit legislativou množství zboží prodávaného ve slevových akcích. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza je proti zásahům státu do obchodu.

Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Hnutí ANO by to podpořilo, řekla šéfka jeho poslanců Alena Schillerová. Stanjura také uvedl, že chce do konce roku ušetřit patnáct až dvacet miliard.

Firmy mají velké zisky, je třeba to poznat na cenách. Po jednání s potravináři na mezinárodním agrosalonu Země živitelka to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že je potřeba, aby si lidé mohli koupit kvalitní potraviny za přijatelnou cenu. Předseda vlády už ve svém projevu při zahájení akce řekl, že kvůli klesajícím nákladům čeká zlevnění potravin a předpokládá rovněž, že potravináři mimořádné zisky z loňska investují. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nesmí být marže nepřiměřené. Vláda bude také apelovat na řetězce, aby nabízely více českých potravin.