Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) předloží v první polovině ledna vládě návrh změny zákona, která má umožnit flexibilně reagovat na některé podezřelé situace na trhu s potravinami. Po jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) to řekl šéf úřadu Petr Mlsna. Diskutovat by se tak mohlo třeba o zákazu prodeje za nepřiměřeně vysoké ceny. Podle Výborného by měl antimonopolní úřad začít aktivně využívat všechny nástroje, které má. Nedostatky vidí například v počtu sektorových šetření.
Antimonopolní úřad nachystá úpravy zákona k lepší kontrole trhu. Diskutovat by se mohlo o zákazu prodeje za nepřiměřeně vysoké ceny
Události: ÚOHS připraví úpravy zákona, mají umožnit lepší kontrolu trhu (zdroj: ČT24)
„Dohodli jsme se, že úřad předloží do 15. ledna návrh opatření, která by nám umožnila mnohem flexibilněji reagovat na některé situace, které mohou na trhu působit podezřelým dojmem,“ řekl Mlsna po jednání s Výborným.
Mlsna také sdělil, že se s Výborným shodli na tom, že jak ÚOHS, tak ministerstvo nejsou orgány, které by tvořily ceny na trhu. Poznamenal, že podle současných pravidel nemůže antimonopolní úřad ukládat firmám žádné závazky nebo je nutit odprodat část podniku, pokud nedosáhne dominantního postavení na trhu. „Tady se nabízí velký prostor pro úpravu,“ poznamenal. „Nabízí se úpravy v oblasti fúzí tak, aby nedocházelo k prohlubování oligopolní struktury na českém trhu, ať už potravinářském nebo maloobchodním,“ nastínil.
Podle Výborného je vidět, že část potravinářského a část obchodního sektoru je v pozici oligopolu. Uvedl, že chce udělat maximum pro podpoření konkurence. „Protože konkurence povede k tomu, že ceny pro konečného zákazníka budou skutečně příznivé. Nebudeme-li posilovat konkurenceschopnost, tak se skutečně nedobereme toho pozitivního výsledku,“ upozornil.
Předseda ÚOHS Mlsna k cenám potravin (zdroj: ČT24)
Nepřiměřeně vysoké ceny
Podle Mlsny i Výborného je také možné debatovat o tom, zda v situaci, kdy je zakázáno prodávat za nepřiměřeně nízké, takzvaně dumpingové ceny, by nebylo vhodné zakázat prodej i za nepřiměřeně vysoké ceny. Jako příklad možného opatření ze strany ÚOHS Mlsna uvedl, že se úřad může zaměřit na to, zda nepřiměřeně vysoké ceny neovlivňují trh jako celek.
Podle Mlsny je ale v tomto kontextu ještě potřeba komparativní analýza i s jinými právními úpravami členských států Evropské unie. „Protože naše soutěžní právo je z velké části regulováno právem evropským, takže tam jsou velmi výrazné limity,“ zdůvodnil.
Výborný k vysokým cenám řekl, že obchodní přirážky v řádu stovek procent jsou za hranou toho, co je přiměřené – zákon to ale nijak nepostihuje. Uvedl, že k případné úpravě zákona vytvořil vlastní skupinu expertů na soutěžní právo.
Mlsna s Výborným probírali i případnou regulaci slevových akcí. „Dnes je v České republice téměř nereálné zjistit skutečnou hladinu potravin, neboť sedmdesát procent základních potravin se prodává ve slevách. To znamená, pokud bychom statisticky porovnali ceny v těchto slevových akcích, tak bychom viděli, jaká je vlastně reálná hodnota, za kterou se základní potraviny kupují,“ řekl Mlsna.
V některých státech podle něj regulace slevových akcí funguje, ale pro české politiky je to téma, které příliš řešit nechtějí.
Výborný řekl, že chce, aby v Česku platila pravidla hospodářské soutěže pro všechny stejně. „Tak, jako funguje soutěžní právo kdekoliv jinde – v Belgii, Francii, Německu, Rakousku – chci, aby fungovalo i v České republice a aby se to pozitivně promítlo do cen koncových zákazníků, protože o to tady jde,“ dodal.
Mlsna v úterních Událostech, komentářích uvedl, že kromě jednání s Výborným mluvil také o možnosti legislativních změn s premiérem Petrem Fialou (ODS). „Cítil jsem velice pozitivní odezvu na to, že úřad do poloviny ledna připraví návrh opravdu efektivních nástrojů, které – pokud by měl k dispozici – tak může mnohem silněji zasáhnout do trhu,“ řekl.
Od ledna dražší
Předseda antimonopolního úřadu o jednání s Výborným požádal poté, co se ministr minulý týden sešel se zástupci obchodních řetězců a Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Mlsna prý chtěl o schůzce více vědět proto, že se v médiích objevovaly různé informace o tom, co bylo jejím předmětem. „Pan ministr mě detailně seznámil s tím, o čem se s maloobchodními řetězci bavil, a předal mi podrobný zápis s tématy a vyjádřeními, které od jednotlivých účastníků na schůzce padly,“ informoval. ÚOHS podle něj bude dokument analyzovat a poté se uvidí, jaké budou další kroky.
Výborný po schůzce minulý týden řekl, že potraviny od ledna zdraží, přestože na ně klesne sazba DPH z patnácti na dvanáct procent. Uvedl, že ho o tom informovali zástupci řetězců. Prezident SOCR Tomáš Prouza poté řekl, že dodavatelé potravin obchodníkům už oznamují, že budou zvedat ceny o pět až deset procent.
„My jsme ministra Výborného varovali, že řada velkých českých dodavatelů avizuje, že lednové ceníky budou výrazně vyšší. A čekali jsme, že pan ministr to nějakým způsobem začne řešit, začne možná řešit cenu energií,“ podotkl Prouza.
Podle Výborného skutečně jsou producenti, kteří mohou mít problém s cenami energií. „Typicky je to třeba pekárenský sektor, ale Svaz pekařů a cukrářů mi minulý týden oznámil, že nevidí v tuto chvíli nutnost a potřebu zdražovat. V případě toho velmi vysokého napětí jsme připraveni hledat nástroje v řádu miliard korun tak, abychom těm silně energeticky náročným provozům opravdu pomohli,“ slíbil.
Podle Mlsny je otázkou, jestli ceny skutečně stoupnou. „Já se domnívám, že je to možná nějaká, řekněme, vyjednávací pozice. Řada těch smluv ještě v současné době není mezi zpracovateli a mezi maloobchodními řetězci uzavřena,“ poznamenal.
Na koho se zaměřit?
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal v úterním Interview ČT24 řekl, že jako zástupce zemědělců k dalšímu zdražování potravin jednoznačný důvod nevidí. „Dnes máme nižší ceny mléka, vajec, cukru, obilovin než v minulém roce. Takže za námi jako prvovýrobci to rozhodně nejde. Zemědělcům jsou ceny pouze nabízeny a nezbývá jim, než to akceptovat. Anebo se smířit s tím, že svou produkci neprodají,“ tvrdí.
Připomněl, že farmáři nevyrábějí matičky či ložiska, ale vyrábějí zboží, které má omezenou trvanlivost. A je tak třeba ho poslat dále „pod časovým tlakem“ a za ceny, které mohou konkurovat třeba ruským či americkým zemědělcům. „Oproti potravinářům, obchodům máme (zemědělci) tu nevýhodu, že nemáme jistotu, že budeme rentabilní,“ tvrdí Doležal s tím, že v zemědělství mohou být silné roky jako třeba ten loňský, z dlouhodobého hlediska je ale vyváží roky slabší.
Upozornil, že řetězce navíc mají možnost zboží odebírat a dovážet ze zahraničí, nemusejí se spoléhat na produkci tuzemských zemědělců. Ti jsou tak podle Doležala „občas nuceni vyvážet živá zvířata ven“. V Česku mezi zpracovateli zemědělské produkce, kteří platí dobře, podle něj zbývají jen „poslední mohykáni“. „Pokud chceme levné potraviny, tak musíme podporovat ty, kteří je vyrábějí,“ má jasno šéf Agrární komory.
Interview ČT24: Prezident Agrární komory ČR Doležal k cenám potravin (zdroj: ČT24)
„Obchodní článek ústy pana Prouzy vlastně sdělil, že jsou tak trochu v nevýhodném postavení, že potravinář přijde, navýší si svůj ceník o deset procent a oni musí tohle poslechnout. To vůbec není pravda, ty obchodní řetězce tahají za tu delší část provazu,“ míní Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.
Podle Výborného je potřeba se zaměřit nejen na obchodní řetězce, ale také na potravináře. „Protože my tady jednoznačně detekujeme oligopoly v rámci části potravinářského sektoru, stejně tak v části obchodního. A tady musíme hledat nástroje, jak zasáhnout,“ uvedl.
Sektorová šetření
Mlsna řekl, že jeho úřad v příštím roce spustí kontrolní akci. „Stejně, jako jsme dělali sektorové šetření, jehož výsledky jsme prezentovali v únoru za roky 2019 až 2023, tak stejně budeme provádět sektorové šetření namátkově i plošně u vybraných komodit. Dopředu samozřejmě nebudeme zveřejňovat, které komodity to budou,“ dodal.
Letos úřad prověřoval vývoj cen u mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa. Sledoval jejich vývoj s ohledem na pět zlomových dat, která mohla mít na zdražování vliv, jako byla energetická krize nebo začátek ruské agrese na Ukrajině. Ve zvláštní analýze se věnuje vývoji ceny cukru. Mlsna v úterý řekl, že výsledky cen cukru by měl úřad zveřejnit do konce roku.
Podle Výborného by měl ÚOHS v tomto ohledu „výrazně přidat“, protože podnět týkající se cukru podal už jeho předchůdce Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na konci února. Sektorových šetření je podle ministra málo, měla by být také více kontinuální. „Myslím, že není důvod, proč tady některá sektorová šetření stále neběží, proč jich není více, proč nejsou rychlejší,“ vytýkal.
Ministr Výborný k cenám potravin v příštím roce (zdroj: ČT24)
„Jasně jsem vyjádřil apel, požadavek, směrem k antimonopolnímu úřadu, že je třeba, aby začal velmi iniciativně a aktivně využívat všechny nástroje, které tady v České republice má k dispozici,“ řekl Výborný. Jmenoval například zákon o významné tržní síle nebo hospodářské soutěži.
Ministr zdůraznil, že s ohledem na soutěžní právo musí pravidla platit pro všechny stejně „Myslím, že tady jsou ještě velké rezervy antimonopolního úřadu, pan předseda to ode mě slyšel. A chci, aby se to začalo opravdu aktivně projevovat v konání – včetně třeba sektorových šetření,“ dodal.
Následování cen
Podle Mlsny je ukázkou toho, že trh funguje, cenové následování, tedy situace, kdy jeden obchodník nastaví cenu produktu a další se k ní přibližují. Firmy podle Mlsny musí následovat levnější cenu u konkurence, pokud chtějí dále zboží prodávat. Problematické by bylo, kdyby se prokázalo, že se na tom subjekty na trhu dohodly, doplnil.
„Já jsem přesvědčený o tom, že to je na hony vzdálené cenovému následování, že to je kartelová nebo kvazikartelová dohoda,“ míní Výborný. ÚOHS by podle něj na tyto situace měl takto nahlížet. Uvědomuje si ale, že je velmi složité nějaké dohody dokázat a úřad k tomu nemusí mít dostatečné nástroje.
Výborný jako příklad uvedl situaci, kdy se nyní před Vánoci v obchodech prodává smetana za 19,90 koruny. Na podobnou situaci ve svém letošním průzkumu cen základních potravin upozornil i antimonopolní úřad u ceny celého chlazeného kuřete. „Aniž by se jednalo o zakázané kartelové dohody, setkáváme se na maloobchodním trhu u této komodity často se shodnými spotřebitelskými cenami,“ uvedl ve své zprávě.
Antimonopolní úřad český trh maloobchodu ve svém letošním šetření cen základních potravin popsal jako oligopolní. Je na něm tedy několik subjektů na straně nabídky, ale žádný nemá dominantní postavení. Největší podíl má skupina Schwarz. Patří do ní řetězce Kaufland a Lidl, které mají dohromady podle dat z roku 2021 podíl asi 32 procent. Skupina Rewe, do které patří Penny Market a Billa, má podíl téměř devatenáct procent.
Co se týče čistých zisků největších řetězců, které v Česku působí, z těch, které už letos zveřejnily účetní závěrky, vydělal nejvíce Lidl – za poslední obchodní rok přes pět miliard, což je ale skoro o miliardu méně než v roce 2020. Naopak vyšší zisky zaznamenal Albert – proti předloňsku skoro dvojnásobek. Po propadu se asi k pětinovému růstu vrátil Penny Market. Tržby řetězců se proti čistému zisku pohybují i ve vyšších desítkách miliard.
Ekonomka: Potřeba změny v zákoně je evidentní
Ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová uvítala, že se změny chystají. „Nevím, jak budou vypadat nové návrhy antimonopolního úřadu, ale je evidentní, že je potřeba změny v zákonodárství a v té praxi,“ řekla v úterních Událostech, komentářích.
Chápe, že úřad je v současné době svázán zákonnými podmínkami, vnímá ale velkou politickou ochotu toto zákonodárství racionalizovat. „Tak, aby měl (ÚOHS) pravomoci, aby mohl plnit to, co opravdu plnit má,“ dodala. Řetězec od zemědělství po prodejní pulty je podle ní velmi koncentrovaný. „Jsou tam velcí hráči, kteří si mohou diktovat podmínky trhu – včetně cen. To samozřejmě není úplně dobře,“ poznamenala.
Podle ní je potřeba odstranit bariéry tak, aby všichni, kdo vstupují na trh, měli široký přístup k informacím o nejdůležitějších parametrech – především o ceně konkrétního výrobku. „A jestliže u nás jsou nějaké zákonné bariéry nebo i bariéry ochoty prodejců podělit se o taková data nebo je nechat zveřejňovat, tak to je potřeba odstranit, protože samozřejmě je úkolem státu, aby ve všech sektorech, kde lze nechat působit tržní mechanismus, aby zajistil podmínky pro to, aby tam ta konkurence mohla fungovat,“ uvedla.
Mlsna upozornil, že Česko shromažďuje v nejrůznějších registrech obrovské množství dat. „Které když poskládáte dohromady, tak vám dávají poměrně unikátní sadu o tom, jak se vyvíjí určitý trh nebo jak se proměňuje podíl soutěžitelů na trhu. Ale dnes nám v podstatě právní úprava v České republice ani neumožňuje se k těm datům dostat. Takže když některá data zjišťujeme, tak to je sisyfovská práce, která zabírá obrovské množství času,“ podotkl.
Petr Mlsna a Jana Matesová v debatě o cenách potravin (zdroj: ČT24)