Potraviny od ledna zdraží, přestože se jim sníží daňová sazba, avizují řetězce

7 minut
Události: Ceny potravin
Zdroj: ČT24

Potraviny od ledna zdraží, přestože klesne daňová sazba. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) o tom informovali zástupci obchodních řetězců. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza řekl, že dodavatelé potravin obchodníkům již oznamují, že budou zvedat ceny o pět až deset procent. Potraviny budou od Nového roku v nové sjednocené sazbě DPH dvanáct procent, nyní jsou v první snížené sazbě patnáct procent.

Potravináři podle Prouzy zdražování zdůvodňují mimo jiné například vysokými cenami energií, zvyšováním ceny dopravy, které s sebou nese růst mýtného, nebo i vyššími náklady na práci kvůli změnám v práci na dohody. Zmínil i vyšší daně z nemovitostí nebo příjmu, což jsou změny, které přináší vládní konsolidační balíček.

„Pokud se vláda rozhodla, že chce firmám zvedat náklady, tak je logické, že potravináři vyšší náklady promítnou do cen,“ uvedl Prouza. „Třeba potravinářství je hodně energeticky náročný byznys. Veškeré úspory, které by tu mohly být díky nižší DPH, vláda vymaže zvednutím ceny energií. To je věc, o které se máme bavit, ale nikdo se o ní bavit nechce.“ 

Ceny vybraných potravin
Zdroj: ČSÚ

Prouza na brífinku také sdělil, že lze očekávat vyšší ceny nápojů, to podle něj rovněž dodavatelé již oznamují. Poukázal na to, že nealkoholické nápoje budou nově v základní sazbě DPH 21 procent, zatímco nyní byly ve snížené patnáctiprocentní sazbě. Od ledna se podle něj zdražování nejvíce bude týkat mléčných výrobků, jejichž výroba je energeticky náročná. Poznamenal, že vzhledem k očekávanému růstu nákladů firem je zvýšení cen z jeho pohledu obhajitelné.

10 minut
Tisková konference ministra Výborného
Zdroj: ČT24

Ceny potravin v sousedních zemích

Zástupci obchodníků podle ministra Výborného nedali jasnou odpověď na to, proč jsou ceny v Česku výrazně vyšší než v Polsku. Podotkl, že rozdíly v DPH nevysvětlují situaci, kdy nákup v Česku je až o sedmdesát procent dražší než v Polsku. Varšava již dříve zavedla nulovou sazbu DPH na potraviny, která by měla platit do konce letošního roku.

Výborný zopakoval své dřívější vyjádření, že v Česku je trojnásobné množství obchodů na obyvatele než v Německu. Minulý týden uvedl, že v České republice připadá jedna prodejna na 1681 obyvatel, zatímco v Německu na 5700 lidí. V pondělí podotkl, že i to logicky vede v tuzemsku k vyšším cenám.

Ceny potravin (po přepočtu, v Kč)
Zdroj: Česko a Polsko: Kaufland/Německo: Aldi

Výborný dle Prouzy šíří dezinformace. „Potraviny v Česku jsou šesté nejlevnější v Evropě. To, že někdo koupí v Německu výrobek ve slevě a poté udělá stejný nákup v Česku mimo slevovou akci, možná generuje zajímavé mediální titulky, ale neodpovídá to realitě,“ prohlásil. Ministr by podle Prouzy měl ocenit, že se situace zlepšila. 

10 minut
Tomáš Prouza hovořil o zdražování potravin
Zdroj: ČT24

Srovnávač potravin

Ministr se na jednání nesetkal s pochopením svého návrhu na vytvoření aplikace, která by srovnávala ceny potravin. Bez dat od obchodníků ale případná aplikace nemá velký smysl, řekl. Podle Výborného se diskutovalo o tom, zda taková aplikace je v Česku potřeba. Sám nemá zájem vytvářet legislativu nebo nařízení, která by firmám sdílení dat vyloženě přikázala. „Já jsem přesvědčen, že jakýkoliv krok, který povede k tomu, že ceny potravin budou odpovídat cenám v okolních zemích, budou přiměřené a spravedlivé, je namístě,“ podotkl.

Prouza již dříve řekl, že v Řecku ke snížení cen vedlo to, že stát přikázal dodavatelům snížit ceny o pět procent. „V Česku již dobře fungují soukromé on-line srovnávače. Každý může použít několik různých webů a není důvod, proč má stát dělat něco, co dělá soukromý sektor,“ konstatoval. 

Výborný také zopakoval, že nemá přímý vliv na ceny, ale je zároveň jeho úkolem jasně sdělovat, že některé věci jsou neakceptovatelné. Jako příklad uvedl situaci, kdy potravinářská firma ohlašuje zdražování i přesto, že jí v posledních letech rostou zisky. Například šéf mlékárny Madeta Milan Teplý v listopadu uvedl, že zřejmě zdraží výrobky nejméně o tři až pět procent. Zdůvodnil to hlavně růstem nákladů. 

Ministr zároveň sdělil, že na setkání se zástupci obchodních řetězců se diskutovalo také o kontrolách kvality a bezpečnosti potravin. Společné kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a České obchodní inspekce začaly za působení jeho předchůdce Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL). Ten naposledy v červnu uvedl, že ukazují velké množství pochybení obchodníků. Podle Výborného kontroly budou pokračovat.  

Vysoké ceny, vysoké marže?

Cena surovin sice podle Potravinářské komory klesá, ale pokles z pohledu výrobků není výrazný. „Stoupá všechno ostatní. Logicky se ceny energií projeví v cenách obalů, dále je to recyklace, to vše musí potravinář platit. Stejně jako vodné a stočné,“ upozornila prezidentka komory Dana Večeřová v pořadu 90' ČT24.

Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka řetězce zvedají u zeleniny i ovoce cenu do extrémních výšin. „Opravdu to není normální, aby mrkev stála třicet korun a jablka čtyřicet až padesát korun nebo někdy i více. V podstatě o to více mohou dělat větší akce, ale i tak řetězcům zůstává více peněz než v minulosti. Dnes už mají na akcích takovou marži, aby i bez problémů na tom vydělaly,“ poznamenal Ludvík.

67 minut
90' ČT24: Ceny a kvalita potravin v Česku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O těžbě ropy ve Venezuele budou rozhodovat USA, prohlásil Trump

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy, řekl v pátek večer na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem americký prezident Donald Trump. Podle něj Caracas již předal Spojeným státům třicet milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Alkoholu v lihovinách ubývá. Sráží ho vyšší daň i snižování spotřeby

Některé destiláty nově obsahují méně alkoholu. Jejich výrobci se tak snaží udržet prodejní cenu poté, co od ledna došlo ke zvýšení daně z lihu. Její sazba vzrostla o pět procent. Desetiprocentním tempem přitom rostla už loni a předloni, což zhoršuje konkurenceschopnost vůči zahraničním výrobkům. Producenti lihovin zároveň uvádějí, že tím vycházejí vstříc zákazníkům, protože dlouhodobým trendem je odklon od konzumace alkoholu. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR pak soudí, že „zákazník jako takový to nepozná, protože snížení obsahu alkoholu je velice nízké, jedná se o jednotky procent". A Asociace hotelů a restaurací ČR upozorňuje, že spotřeba alkoholu v restauracích mírně klesá posledních deset let.
před 23 hhodinami

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
8. 1. 2026Aktualizováno8. 1. 2026

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026
Načítání...