Potraviny od ledna zdraží, přestože se jim sníží daňová sazba, avizují řetězce

Nahrávám video

Potraviny od ledna zdraží, přestože klesne daňová sazba. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) o tom informovali zástupci obchodních řetězců. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza řekl, že dodavatelé potravin obchodníkům již oznamují, že budou zvedat ceny o pět až deset procent. Potraviny budou od Nového roku v nové sjednocené sazbě DPH dvanáct procent, nyní jsou v první snížené sazbě patnáct procent.

Potravináři podle Prouzy zdražování zdůvodňují mimo jiné například vysokými cenami energií, zvyšováním ceny dopravy, které s sebou nese růst mýtného, nebo i vyššími náklady na práci kvůli změnám v práci na dohody. Zmínil i vyšší daně z nemovitostí nebo příjmu, což jsou změny, které přináší vládní konsolidační balíček.

„Pokud se vláda rozhodla, že chce firmám zvedat náklady, tak je logické, že potravináři vyšší náklady promítnou do cen,“ uvedl Prouza. „Třeba potravinářství je hodně energeticky náročný byznys. Veškeré úspory, které by tu mohly být díky nižší DPH, vláda vymaže zvednutím ceny energií. To je věc, o které se máme bavit, ale nikdo se o ní bavit nechce.“ 

Ceny vybraných potravin
Zdroj: ČSÚ

Prouza na brífinku také sdělil, že lze očekávat vyšší ceny nápojů, to podle něj rovněž dodavatelé již oznamují. Poukázal na to, že nealkoholické nápoje budou nově v základní sazbě DPH 21 procent, zatímco nyní byly ve snížené patnáctiprocentní sazbě. Od ledna se podle něj zdražování nejvíce bude týkat mléčných výrobků, jejichž výroba je energeticky náročná. Poznamenal, že vzhledem k očekávanému růstu nákladů firem je zvýšení cen z jeho pohledu obhajitelné.

Nahrávám video

Ceny potravin v sousedních zemích

Zástupci obchodníků podle ministra Výborného nedali jasnou odpověď na to, proč jsou ceny v Česku výrazně vyšší než v Polsku. Podotkl, že rozdíly v DPH nevysvětlují situaci, kdy nákup v Česku je až o sedmdesát procent dražší než v Polsku. Varšava již dříve zavedla nulovou sazbu DPH na potraviny, která by měla platit do konce letošního roku.

Výborný zopakoval své dřívější vyjádření, že v Česku je trojnásobné množství obchodů na obyvatele než v Německu. Minulý týden uvedl, že v České republice připadá jedna prodejna na 1681 obyvatel, zatímco v Německu na 5700 lidí. V pondělí podotkl, že i to logicky vede v tuzemsku k vyšším cenám.

Ceny potravin (po přepočtu, v Kč)
Zdroj: Česko a Polsko: Kaufland/Německo: Aldi

Výborný dle Prouzy šíří dezinformace. „Potraviny v Česku jsou šesté nejlevnější v Evropě. To, že někdo koupí v Německu výrobek ve slevě a poté udělá stejný nákup v Česku mimo slevovou akci, možná generuje zajímavé mediální titulky, ale neodpovídá to realitě,“ prohlásil. Ministr by podle Prouzy měl ocenit, že se situace zlepšila. 

Nahrávám video

Srovnávač potravin

Ministr se na jednání nesetkal s pochopením svého návrhu na vytvoření aplikace, která by srovnávala ceny potravin. Bez dat od obchodníků ale případná aplikace nemá velký smysl, řekl. Podle Výborného se diskutovalo o tom, zda taková aplikace je v Česku potřeba. Sám nemá zájem vytvářet legislativu nebo nařízení, která by firmám sdílení dat vyloženě přikázala. „Já jsem přesvědčen, že jakýkoliv krok, který povede k tomu, že ceny potravin budou odpovídat cenám v okolních zemích, budou přiměřené a spravedlivé, je namístě,“ podotkl.

Prouza již dříve řekl, že v Řecku ke snížení cen vedlo to, že stát přikázal dodavatelům snížit ceny o pět procent. „V Česku již dobře fungují soukromé on-line srovnávače. Každý může použít několik různých webů a není důvod, proč má stát dělat něco, co dělá soukromý sektor,“ konstatoval. 

Výborný také zopakoval, že nemá přímý vliv na ceny, ale je zároveň jeho úkolem jasně sdělovat, že některé věci jsou neakceptovatelné. Jako příklad uvedl situaci, kdy potravinářská firma ohlašuje zdražování i přesto, že jí v posledních letech rostou zisky. Například šéf mlékárny Madeta Milan Teplý v listopadu uvedl, že zřejmě zdraží výrobky nejméně o tři až pět procent. Zdůvodnil to hlavně růstem nákladů. 

Ministr zároveň sdělil, že na setkání se zástupci obchodních řetězců se diskutovalo také o kontrolách kvality a bezpečnosti potravin. Společné kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a České obchodní inspekce začaly za působení jeho předchůdce Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL). Ten naposledy v červnu uvedl, že ukazují velké množství pochybení obchodníků. Podle Výborného kontroly budou pokračovat.  

Vysoké ceny, vysoké marže?

Cena surovin sice podle Potravinářské komory klesá, ale pokles z pohledu výrobků není výrazný. „Stoupá všechno ostatní. Logicky se ceny energií projeví v cenách obalů, dále je to recyklace, to vše musí potravinář platit. Stejně jako vodné a stočné,“ upozornila prezidentka komory Dana Večeřová v pořadu 90' ČT24.

Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka řetězce zvedají u zeleniny i ovoce cenu do extrémních výšin. „Opravdu to není normální, aby mrkev stála třicet korun a jablka čtyřicet až padesát korun nebo někdy i více. V podstatě o to více mohou dělat větší akce, ale i tak řetězcům zůstává více peněz než v minulosti. Dnes už mají na akcích takovou marži, aby i bez problémů na tom vydělaly,“ poznamenal Ludvík.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 2 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 5 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 19 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...