Euro o hospodářském úspěchu země nerozhoduje, zaznělo v 90' ČT24

16 minut
90’ ČT24: Debata o přijetí eura v Česku
Zdroj: ČT24

Bulharsko by se příští rok mohlo stát jednadvacátým členem eurozóny. V Česku většina lidí přijetí eura odmítá. Hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček a hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek mluvili v 90’ ČT24 mimo jiné o tom, že přijetí či nepřijetí eura nerozhoduje o hospodářském úspěchu země.

Dufek míní, že debaty o přijetí eura v Česku bývají často velmi zjednodušené, což s sebou nese nebezpečí vytváření velkých očekávání. Vidět je to podle něj právě i na Bulharsku, které má v plánu přijmout euro se začátkem příštího roku. Země sice stále používá svou měnu, ale euro, na které je domácí měna pevně navázána, už fakticky má.

„Jednak velká část obyvatel žije v eurozóně a posílá svá eura domů, jednak má Bulharsko pevný devizový kurz a žádnou měnovou politiku. Takže oni euro de facto mají, i když používají vlastní papírové peníze. A není rozhodně vidět, že by se ta země někam posunovala, ona je stále nejchudší zemí celé EU,“ říká Dufek.

Také Křeček se domnívá, že o tom, jestli je země úspěšná, rozhodují jiné faktory, než je měna. „Jak země s eurem, tak země bez eura mohou být ekonomicky úspěšné. Švédsko či Dánsko euro nemají a jsou to velmi úspěšné ekonomiky. Nizozemsko euro má a je to také velice úspěšná ekonomika.“

Příklad Slovenska pak podle Křečka vyvrátil některé mýty spojené s eurem. „Ukazuje se, že byl velký mýtus si myslet, že s přijetím eura přijde zdražování, na Slovensku se jasně ukázalo, že to není pravda,“ zdůraznil ekonom.

„Zároveň se také vyvrátil jiný velký mýtus, že euro může zrychlit ekonomický růst a že Slováci pak budou rychleji dohánět průměr EU. Ukazuje se, že ne. Naopak Česká republika zvýšila svůj náskok ekonomicky na Slovensko a daří se nám lépe, i když euro nemáme,“ míní poradce premiéra.

Výhody a nevýhody

Oba ekonomové se shodli, že jednou z výhod zachování koruny je vlastní měnová politika. „Máme opravdu kredibilní centrální banku, která dokáže včas a rychleji reagovat na situaci než Evropská centrální banka,“ míní Dufek.

Přijetí eura podle něj znamená i vstup do bankovní unie. „Museli bychom se automaticky zbavit dohledu nad finančními trhy, nad finančními institucemi a tuto pravomoc automaticky bez jakékoliv možnosti práva veta nebo jakékoliv diskuze převést do Frankfurtu,“ řekl v 90’ ČT24.

„Euro by zase znamenalo, že z té malé měny, která je řazena na rozvíjející se trhy a v krizích může být volatilní, bychom se dostali do silné stabilnější měny, která minimálně globálně má samozřejmě lepší reputaci, snižuje se tam kurzové riziko a tak dále. Takže z pohledu byznysu euro může dávat smysl, ale lidé ho většinově nechtějí,“ dodal Křeček.

Podle únorového průzkumu pro iRozhlas podporuje v Česku zavedení eura necelá čtvrtina lidí. Skoro tři čtvrtiny jsou proti.

Vláda i proto v dubnu rozhodla zatím nestanovit termín zavedení společné evropské měny v Česku. Česko loni splnilo tři z pěti kritérií pro přijetí eura, a to velikost deficitu veřejných financí, výši zadlužení a výši úrokových sazeb. Nesplnilo naopak inflační kritérium ani povinnost členství v mechanismu směnných kurzů ERM II.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 4 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 7 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...