Spolek minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ podal žalobu na stát kvůli windfall tax. Mimořádná daň z neočekávaných zisků podle spolku menšinové akcionáře společnosti poškodila, uvedl ve čtvrtek server iRozhlas.cz.
Spolek už si na mimořádnou daň stěžoval také u Evropské komise, která však stížnost odmítla. Podle komise kroky české vlády nebyly v rozporu s evropským právem. „Žalobu jsme podali, jsme přesvědčeni, že jsme byli poškozeni,“ uvedl podle serveru předseda spolku Petr Mojžíšek.
Podle propočtu spolku činila škoda za předchozí dva roky zhruba 65 až 70 korun na akciích za rok. Celkově by tak šlo přibližně o více než 20 miliard korun, o které podle spolku přišli držitelé akcií kvůli nižší dividendě.
Společnost ČEZ je v tuzemsku největším plátcem windfall tax, státu na ni odvedl v posledních třech letech každoročně desítky miliard korun. Většinový podíl ČEZu drží stát, který má 70 procent. Zbylých 30 procent vlastní minoritní akcionáři.
ČEZ na windfall tax odvedl desítky miliard korun ročně. Letos na ní vyplatí státu 31 až 34 miliard korun. Částku kolem 30 miliard korun ročně odvedla společnost na této mimořádné dani i v předchozích dvou letech. V obou letech šlo o téměř 80 procent celkových příjmů státu z tohoto mimořádného odvodu. I letos bude ČEZ největším plátcem windfall tax. V příštím roce už daň platit nebude.
Minoritní akcionáři ČEZu kritizují nastavení windfall tax dlouhodobě, téma bylo i předmětem diskusí na poslední valné hromadě skupiny. Finanční ředitel ČEZu Martin Novák tehdy akcionářům řekl, že ČEZ na základě vlastních právních analýz nemá dostatek právních argumentů pro to, aby podal žalobu na vyplácení daně z neočekávaného zisku. Není podle ní v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
Stát zavedl windfall tax jako opatření na pokrytí výdajů spojených s energetickou krizí. Energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky ji mají odvádět za roky 2023 až 2025. Celkový loňský výnos windfall tax byl 36,7 miliardy korun po 39,1 miliardy korun v roce 2023. Drtivou většinu inkasa tvořil v obou letech výběr od energetických firem.
